Na pražském Josefově se ručičky jednoho z ciferníků točí obráceně. Už 250 let

Už 250 let se v Praze na věži židovské radnice točí ručičky jednoho z ciferníků obráceně. Rarita, kterou se pražský Josefov chlubí, má prohozenou malou i velkou ručičku. Malá ukazuje minuty a velká hodiny.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Židovská radnice a synagogy na pražském Josefově

Židovská radnice a synagogy na pražském Josefově | Foto: Anna Duchková | Zdroj: Český rozhlas

Kromě ciferníků s římskými číslicemi je na věži židovské radnice i jeden s hebrejskými písmeny, která značí také čísla. A jejich ručičky se točí obráceně. Vše ale pohání běžný hodinový stroj.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč se na jednom z ciferníků na Josefově točí ručičky obráceně, zjišťoval Martin Karlík

„Tahle rozvodná tyč pohání všechny ciferníky. Jak ciferník, který běží obráceně, tak nahoře ve věži ty čtyři latinské ciferníky. Je to jen rozvody roztažené do jednotlivých ciferníků. Přičemž u toho hebrejského je o jeden převod navíc, který dělá to, že se ručičky točí obráceně,“ popisuje správce budovy Pavel Veselý.

Jinak je to prý ale běžný hodinový stroj. „Samozřejmě úplně běžný není, je 250 let starý a dělal ho královský dvorní hodinář Sebastian Londenspreger, který měl ve správě i hodiny svatovítské katedrály,“ upřesňuje.

Pražský versus středoevropský čas

Hodinový stroj je schovaný v malé komůrce v nejvyšším patře židovské radnice v Maiselově ulici. A proč se vlastně ručičky točí na druhou stranu, když i židé používají normálně hodiny a hodinky, které jdou tak, jak jsme zvyklí?

„Chtěli radnici něčím obohatit. Hodinový stroj byl vybudován v souvislosti s velkou přestavbou radnice. Radnici postihl velký požár a zůstalo zachováno prakticky jen přízemí,“ doplňuje Veselý.

Jan Minařík: Staronová synagoga a Židovská radnice, kolem 1910 | Foto: © Židovské muzeum v Praze

Hodiny dnes ukazují středoevropský čas. Až do roku 1891 ale ukazovaly takzvaný pražský čas určený poledníkem, který probíhá přes Staroměstské náměstí.

„Stín Mariánského sloupu ukazoval v poledne na rysku, která se v dlažbě Staroměstského náměstí stále dochovala,“ vysvětluje Radko Kynčl z Národního technického muzea.

Zavedení časových pásem se dohodlo na konferenci ve Washingtonu v roce 1884, aby se odstranily zmatky v železničních jízdních řádech. Každá země tehdy totiž měla svůj vlastní čas posunutý oproti sousedům o pár minut.

Martin Karlík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme