Na stadionu Liverpoolu se král Karel III. pocty nedočká. Proč tamní fanoušci bučí při státní hymně?
Novému britskému králi Karlu III. budou vzdávat hold i lidé na anglických fotbalových stadionech. Před zápasy víkendového programu 34. kola Premier League zazní hymna God Save the King. Jinak tomu nebude ani na liverpoolském stadionu Anfield Road, přestože lze počítat s tím, že tamní diváci budou při hymně nesouhlasně bučet a pískat.
O tom, zda před zápasem Liverpoolu s Brentfordem vůbec hymna zazní, se poslední týden v Anglii živě spekulovalo. Vzdát novému králi a jeho choti Camille hold vedení Premier League klubům „silně doporučilo“.
Karel III. se jako monarcha nesmí plést do politiky. Svůj vliv ale uplatňuje dál, říká novinář
Číst článek
Vedení Liverpoolu se nakonec rozhodlo hymnu zahrát, ale podle webu The Athletic se kvůli faktu, že nešlo o povinnost, cítilo ve svízelné situaci. Kdyby klub odmítl, schytal by kritiku od veřejnosti, v opačném případě si zřejmě vyslechne kritiku od vlastních fanoušků.
Fanoušci Liverpoolu totiž národní hymnu dlouhodobě vypískávají a nejinak tomu s největší pravděpodobností bude i v zápase hraném v sobotu od 18.30.
„Postoj klubu je i mým postojem. Jde o téma, na které nemohu mít relevantní názor. Jsem z Německa, nemáme krále ani královnu a nemám s tím žádné zkušenosti. Jsem si jistý, že mnoho lidí si korunovaci užije, některým se líbit nebude a někoho nebude zajímat. To je vše, co k tomu mohu říct,“ řekl trenér Jürgen Klopp na tiskové konferenci.
Chudoba i tragédie v Hillsborough
Proč budou ale fanoušci „Reds“ vyjadřovat u písně God Save the King svůj nesouhlas? Vypískávání nebo vybučení hymny fanoušky Liverpoolu se rozšířilo v 80. letech a během „řízeného úpadku“ města konzervativní vládou Margaret Thatcherové.
Vysoká nezaměstnanost a chudoba v severozápadní Anglii tehdy vyústily v Liverpoolu ve velké nepokoje. Ekonomická pomoc ze strany vlády se ale upadající průmyslné výrobě, na které město stojí, nedostala. Tato doba vztah mezi městem a státní mocí dost možná nenapravitelně poškodila.
„Vybučení hymny bylo vždy protestem proti establishmentu. Je důležité říct, že nejde primárně o členy královské rodiny. Je to hluboce zakořeněné v historii a socialistickém cítění města,“ říká novinářka Caoimhe O’Neill v podcastu Walk On.
Vztah mezi vládou a městem/klubem následně ještě zhoršila tragédie na stadionu Hillsborough v roce 1989, při které bylo ušlapáno 96 fanoušků. Vládní politik Irvine Patnick následně z incidentu obviňoval fanoušky Liverpoolu a šířil o tragédii nepravdy, za které se později omluvil s tím, že „dostal špatné informace od policie“.
„Kdyby se Hillsborough stalo v jiném městě, média, úřady a vláda by situaci řešily jinak. Celé to nahrává pocitu zrady ze strany vlastní země, jejíž hlavním symbolem je právě hymna. Fanoušci Liverpoolu chtějí dát vždy najevo, že nevěří, že je hymna i pro ně,“ vysvětluje novinář Tony Evans, proč na Anfieldu hymnu bez náznaku protestu zřejmě nikdy neuslyšíte.
