Václav Nedomanský jako druhý Čech v historii vstoupil do hokejové Síně slávy
Writing their names into history 👏 #HHOF2019 | #HHOF pic.twitter.com/a7xg9rRWWx
— Hockey Hall of Fame (@HockeyHallFame) November 19, 2019
Václav Nedomanský byl jako druhý Čech v historii slavnostně uveden do hokejové Síně slávy v Torontu. Pětasedmdesátiletý bývalý kanonýr se dočkal této pocty pět let po brankáři Dominiku Haškovi. Spolu s Nedomanským se letos dočkali prestižního ocenění bývalý kanadský útočník Guy Carbonneau, ruský obránce Sergej Zubov, kanadská útočnice Hayley Wickenheiserová a mezi budovateli Jim Rutherford a Jerry York.
„Jsem vděčný a velice si vážím svého zvolení. Nehrál jsem proto, abych se stal členem hokejové Síně slávy, ale proto, že hokej miluju. Měl jsem vždycky skromné cíle a snažil se být lepší a lepší,“ řekl Nedomanský už dříve v rozhovoru pro nhl.com.
Nevěděl, jestli se vůbec někdy vrátí, oceňuje Jágr Nedomanského odvahu při emigraci
Číst článek
Nedomanský získal na světových šampionátech vedle zlata z roku 1972 i čtyři stříbra (1965, 1966, 1971, 1974) a tři bronzy (1969, 1970, 1973). Na olympijských hrách dosáhl na stříbro v roce 1968 v Grenoblu a na bronz o čtyři roky později v Sapporu.
V československé lize nastřílel 369 gólů v 419 zápasech a stal se třikrát nejlepším střelcem (1967, 1972 a 1974). V národním týmu dal 163 gólů v 220 duelech.
Emigrace za svobodou
Právě Toronto bylo před 45 lety cílovou stanici Nedomanského při emigraci z komunistického Československa přes Švýcarsko, kam získal víza na dovolenou. Nejdříve hrála dlouholetá opora Slovanu Bratislava ve WHA za Toronto Toros a Birmingham Bulls. Do NHL naskočil Nedomanský až v 33 letech, přesto v ní stačil v barvách Detroitu, New York Rangers a St. Louis odehrát 428 utkání s bilancí 125 gólů a 283 kanadských bodů.
Po skončení kariéry v zámoří působil jako trenér ve Schwenningenu a Innsbrucku, od roku 1992 začal pracovat jako skaut. Nejdříve v Los Angeles, pak v Nashvillu a minulé tři roky ve Vegas. Na Světovém poháru v Torontu v roce 2016 byl také skautem Výběru Evropy, který prohrál až ve finále s Kanadou. Rodák z Hodonína, kde je po něm pojmenován zimní stadion, žije v Palm Desert v Kalifornii.
Kanada
Devětapadesátiletý Carbonneau vyhrál dvakrát Stanleyův pohár s Montrealem (1986 a 1993) a jednou s Dallasem (1999). V NHL sehrál bývalý hráč i St. Louis 1318 zápasů a připsal si 645 bodů (257+388). V 231 duelech play off zaznamenal 93 bodů (38+55). Třikrát získal Frank J. Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka NHL.
Rusko
O deset let mladší Zubov se potkal s Carbonneauem v Dallasu a byl rovněž u triumfu v roce 1999. Stanleyův pohár předtím získal v roce 1994 s Rangers. Ve sbírce úspěchů má také zlato z olympijských her 1992 v Albertville. V NHL si připsal někdejší hráč i Pittsburghu v 1068 duelech 771 bodů (152+619) a v play off nasbíral v 164 zápasech 117 bodů (24+93).
A zase Kanada
Jednačtyřicetiletá Wickenheiserová, jež byla před půl rokem při mistrovství světa v Bratislavě uvedena do Síně slávy Mezinárodní hokejové federace, má ve sbírce čtyři zlaté medaile z olympijských her a dalších sedm triumfů na světových šampionátech.
Sedmdesátiletý Američan Rutherford je generálním manažerem Pittsburghu a vystavěl kádr pro triumfy Penguins ve Stanleyově poháru v letech 2016 a 2017. Na stejné pozici působil dlouhá léta i v Hartfordu a následně po přestěhování klubu v roce 1997 v Carolině. S Hurricanes triumfoval v roce 2006. O čtyři roky starší York je dlouholetým koučem na Boston College.
