Olympijský deník: Kolumbie, Tonga či Malajsie. Země bez přírodního sněhu zažívají debut na zimních hrách
Podle informací Mezinárodního olympijského výboru si svou premiéru na zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu užívá celkem šest zemí. Ale jejich reprezentanti věří, že tihle nováčci budou mít brzy na startovních listinách daleko větší zastoupení, než dosud. S některými, s takzvaných sportovních trpaslíků, natáčel i asijský zpravodaj Radiožurnálu, David Jakš.
Paní Monina je fanynka, která přijela na olympiádu z Kolumbie. Její země startuje na své první zimní olympiádě a má tady dohromady čtyři sportovce. Na otázku, jestli některý z nich překvapí a získá medaili, říká: „Život je plný překvapení a zázraků, proč by se to někomu z nich nemohlo podařit?"
A její manžel dodává: „Kolumbie je plná lidí, jejichž předci tam přišli z Evropy. Z Rakouska, nebo z Německa, tedy ze zemí, kde mají zimní sporty tradici. Naše hory jsou sice vysoké, ale bohužel bez sněhu."
Ještě exotičtěji než Kolumbijci působí v Pchjongčchangu například běžec na lyžích z tichomořského soustroví Tonga, sjezdař z Eritreji nebo krasobruslař z Malajsie.
„Generace, která přijde po mě, už bude trénovat v mnohem lepších podmínkách, uvidíte. V jihovýchodní Asii vyrůstá spousta šikovných sportovců, je to jen otázka času, kdy vyniknou i v zimních sportech," říká optimisticky Julian Yee, malajsijský krasobruslař.
A jeho slova potvrzuje i Tunku Imram, předseda malajsijského olympijského výboru.
„V celé Malajsii máme jen dvě ledové plochy. Ale už dlouho se u nás hraje třeba lední hokej. Tím, že jsme na zimní olympiádě, se mé zemi splnil velký sen. A uvidíte, budeme lepší a lepší."
