Ironman s Downovým syndromem. ‚Před třemi lety neuběhl ani míli,‘ vzpomíná otec na synovy začátky
Ještě před třemi lety nedokázal Chris Nikic uběhnout ani vzdálenost delší než jeden kilometr. O uplynulém víkendu jich ale ve vodě, na kole a po svých urazil celkem 226 a stal se tak prvním člověkem s Downovým syndromem, který úspěšně dokončil Ironmana - nejdelší triatlonový závod. „Chtěl jsem, aby se dostal trochu do formy,“ vypráví jeho otec Nik, co dlouhé synově dlouhé cestě předcházelo.
Začalo to zhruba před třemi lety, když se Chris se svým otcem Nikem rozhodli, že je na čase dostat se trochu do formy. V té době už měl Chris za sebou čtyři složité operace a několik let strávil jen poleháváním.
Hodně přibral na váze a nebyl zkrátka v ideálním fyzickém rozpoložení. Nebyl prý schopný uběhnout v kuse ani jednu míli (asi 1,6 kilometru).
„Celých 18 let jsme museli přijímat konvenční názor, že Chris musí mít speciální přístup a to nás strašně limitovalo,“ vysvětloval otec Nik v jednom z rozhovorů.
„Řekli jsme si, že zkusíme triatlon, že se alespoň zapojíme do nějaké skupiny lidí a bude to zábava a trénink zároveň.“
Downův syndrom
Je považován za genetickou náhodu. Za jedinou prokázanou souvislost zvyšující pravděpodobnost jeho výskytu se považuje věk rodičů - matky nad 35 let a otce nad 50 let. Nadbytečný chromozom v každé buňce způsobuje disharmonii organismu a odlišný a pomalejší vývoj buněk i celého jedince. Má také na svědomí některé typické rysy či zdravotní komplikace, ale i mentální opoždění různého stupně (zdroj Downsyndrom.cz).
Nápad byl na světě, ale nikdo moc nevěděl, jak bude osmnáctiletý chlapec s Downovým syndromem plavat na otevřené vodě a jezdit stokilometrové vzdálenosti na kole. Nevěděl to ani zkušený triatlonový trenér Dan Grieb.
„Nikdo nevěděl, jak mu to půjde. Nebyl na to žádný návod. Neznal jsem žádnou rodinu, která by měla někoho s Downovým syndromem a neřekli mi, jak bude reagovat na plavání a na jízdu na kole. Nebylo se prostě koho zeptat,“ vzpomíná trenér, který Chrise vedl za jeho ironmanským snem.
Chris má speciálně upravené kolo. Na něm ale v pohodě ujede i 180 kilometrů:
Složité to ale bylo nejen pro rodiče a trenéra, ale hlavně pro Chrise. „Bylo to nepříjemné, nikdo totiž nevěděl, co mi má poradit. Jenže já jim odpovídal, že mi nemohou pořád říkat, co smím a co nesmím dělat,“ vybavuje si mladík z Orlanda své triatlonové začátky.
První triatlon si Chris vyzkoušel v roce 2019. Střet z realitou a poslední místo na závodě pro handicapované sportovce ho však neodradily. S tátou přijali filozofii „o jedno procento lepší“, tedy každý den se v tréninku o kousek posunout.
Chris Nikic a jeho otec Nik vypráví o svých triatlonových začátcích:
„Dělali jsme třeba shyby, nebo kliky a každý den si řekli - tak jo, uděláme ještě jeden navíc, ještě jeden bazén odplavej. A teď? Teď dokáže zvládnout 160 kilometrů na kole,“ vypráví hrdě otec Nik, který sám v minulosti kouzlu tří disciplín propadl.
Nadbytečné kilogramy šly rychle dolů a disciplína a tvrdá dřina přinesly i další bonus. „Nejlepší na tom všem je, že má teď partu kamarádů, je součástí triatlonové komunity. Víte, dřív ho nikdo třeba nepozval ani na oslavu.“
„Můžu inspirovat ostatní. Když děti uvidí, že něco dělám, tak třeba řeknou svým rodičům, že chtějí být jako já.“ přeje si jedenadvacetiletý Chris Nikic, který si může od minulé soboty hrdě říkat Ironman.
„Ten kluk je teď tak šťastný. Můžete mít jakýkoliv problém, ale když vás obejme, tak se ta radost nedá popsat.“ dodává Nickův otec.
Cíl splněn, hlásí Chris na svém instagramovém účtu:
