Zdravotní trable Veroniky Vítkové
Tělo říká ano, hlava říká ne. Tato věta se obvykle používá v přeneseném slova smyslu. Biatlonistka Veronika Vítková ji ale zažila doslova. A nebylo to vůbec nic příjemného.
Když naši sportovní redaktoři dumali nad tím, které sportovce sledovat více než půl roku před olympiádou, jen těsně se jim do vybrané osmičky nevešla biatlonistka Veronika Vítková.
Závodnice, která loni vybojovala páté místo na mistrovství světa, určitě patřila mezi velké naděje. Teď je přece jenom v horší pozici. Může za to nemoc, kvůli které dokonce strávila více než týden v nemocnici.
Díky svým předchozím úspěchům a následné podpoře Českého olympijského výboru se už Veronika Vítková připravuje na olympiádu v Kanadě. Když odlétala z Prahy, ještě si mimořádnost blížících se závodů neuvědomovala.
„Mě pořád nedochází, že jedu na olympiádu. Říkám si, že jsou to nějaké normální závody," řekla před odletem Veronika Vítková.
A proč ne? Třeba ani na dobu strávenou v kuse z domova nebude ten měsíc rekordem. „Loni jsem měla juniorské mistrovství světa spojené s mistrovstvím světa dospělých v Canmore jsme byli také na přípravě."
Místo přípravy nemoc
Ta byla úspěšná, stejně tak, jako vrchol sezóny. Před tou letošní se ale mohl její sportovní život obrátit dokonale naruby. Cestou na letní soustředění do zahraničí jí nebylo dobře. Ale vůbec. Až tak, že tam nedojela, ale skončila v nemocnici s diagnózou zánět mozkových blan. Přitom ji nekouslo ani klíště, ani nikdo a nic jiného.
„Nikdo mě nepokousal a z čeho to bylo, na to nepřišli. Říkali, že patřím do škatulky těch, u kterých nezjistí z čeho to je," říká Veronika Vítková. Na tom ostatně ani moc nesejde. Každopádně ji nemoc hodně vystrašila.
„Vzpomínám si na to dost často. Vybavuji si ten večer, co si mě nechali v nemocnici. To jsem neměla sílu nad něčím přemýšlet, ale potom co mi řekli, že to může být až půl roku bez tréninku, tak to mě zamrzelo. Nevěděla jsem co bych dělala jiného, když jsem zvyklá celý rok, mimo jara, toho měsíce dřít."
Prý uvažovala, že by dokončila střední školu. Bez tréninku ale Veronika Vítková půl roku nezůstala. Bylo to méně. „Nejprve těch deset dní v nemocnici, pak … dohromady to bylo asi dva a půl měsíce."
Návrat bolel
Což se nezdá až tak dlouho, ale u vrcholového sportovce je to zásadní záležitost. A návrat k přípravě po pauze hodně bolel.
„Sranda to nebyla, ale těšila jsem se na to. O to, to bylo určitě jednodušší. Začátky bolely, ale měli jsme sebou fyzioterapeuta a maséra, který mě musel dost často rovnat. Pomáhali mi a pak to šlo," vzpomíná Veronika Vítková.
Přesto - a pochopitelně, vzhledem k prodělané nemoci - se Veronice Vítkové nedaří v této sezóně na 100%.
„Jsem teď před závody nervózní, protože nevím co čekat. Nebylo to ono co bývalo. Necítím se na lyžích dobře a doufám, že to půjde závod od závodu nahoru. Chtěli jsme už od začátku sezóny, ale to se nepovedlo. Povedl se vlatně jediný závod a to byla štafeta v Ruhpodlnigu."
A kde může najít Veronika Vítková jistotu? Třeba na předolympijské přípravě ve Vancouveru.
