Nečekané bombardování Prahy. Spojence před 75 lety nad město poslala porucha radaru i oblačnost
Porucha radaru, hustá oblačnost a silný vítr. Právě tahle souhra nepříznivých okolností mohla podle historiků před 75 lety za nečekané spojenecké bombardování Prahy. Pumy na hlavní město protektorátu shodila americká letadla. Svědectví letců i archivní materiály ukázaly, že Američané tehdy Prahu bombardovali omylem. Původním cílem byly německé Drážďany.
„Najednou strašnej šrumec. Tma a něco padalo. Sutiny a prach. Najednou jsem se byla pod stolem a pak ve skříni.“
Dagmar Procházkové tehdy bylo 19 let. Jak vzpomínala pro projekt Paměť národa, v době náletu pracovala jako účetní ve velkoobchodu na Karlově náměstí. Bomby začaly padat ve chvíli, kdy si ohřívala oběd. Ven z trosek jí pomohl známý.
Zničené památky a desítky tisíc obětí. Před 75 lety začalo kontroverzní bombardování Drážďan
Číst článek
„Půl ulice mrtvých lidí. Podskalská, Faustův dům byl rozbitý úplně. Proti nám byla nemocnice. Bylo to, jako když vezmete nůž a tu nemocnici rozkrojíte. Půl postele trčelo ven, půl postele bylo pryč. No hrůza. Všude tekla voda z kanalizací,“ dodávala.
Americká letadla se nad Prahou objevila 14. února krátce po poledni. I když začaly houkat sirény, lidi do krytů nespěchali. Kurátor letecké sbírky Národního technického muzea Michal Plavec to vysvětluje tím, že už zažili hodně planých poplachů.
„Pražané obecně ignorovali nebezpečí leteckých náletů, část obyvatel si myslela, že jsme vlastně spojenci a že nás nikdy nebudou bombardovat. Také byly zajímavé reakce odbojových organizací, které posílaly radiogramy do Velké Británie. V některých bylo velké překvapení, proč nás vlastně bombardovali, vždyť jsme vlastně spojenci,“ říká Plavec.
700 mrtvých
Bombardování trvalo jen několik minut. Pumy zasáhly část Smíchova, okolí Palackého mostu, Karlovo náměstí, Vinohrady a Vršovice. Zničily desítky domů i historické památky jako gotický klášter v Emauzech. Mrtvých bylo přes 700 a zraněných skoro 1200. Do poničených pražských čtvrtí se po náletu vydal i rozhlasový reportér Josef Cincibus.
„Lidé, kterým zbylo jen to, co měli na sobě, chodí kolem zřícených domů, ve kterých ztratili všechno. A mnoho lidí pomáhá v odstraňování trosek ve smutném očekávání, že náhle spatří v prachu a změti ohořelých trámů mrtvé tělo svého dítěte, ženy nebo matky,“ říkal tehdy ve své reportáži.
‚Ta byla v Bergen-Belsenu, tu nemá smysl léčit.‘ Příběh Brigity Bakovské-Steinové
Číst článek
Oběti z jednoho vybombardovaného domu na Vinohradské třídě našli podle leteckého historika Michala Plavce až na začátku 70. let minulého století. Skupina lidí sice nálet přežila v krytu, na záchranu ale čekala marně.
„Dům dostal těžký zásah a přitom, když vyprošovali ty lidi a odklízeli ty trosky, tak si neuvědomili, že tam je ještě jeden sklep. A až při rekonstrukci domu, nějakých 25 let po skončení války, tam našli těla dalších 23 obětí náletu,“ popisuje Plavec.
Mířili na Drážďany
Na Prahu zaútočilo přibližně 50 amerických letadel, která ztratila orientaci. Hlavnímu navigátorovi přestal fungovat radar a bombardéry se kvůli vysoké oblačnosti a silnému větru odchýlily od původní trasy na Drážďany.
Jak dodává historik Michal Plavec, který studoval archivní dokumenty a mluvil i s některými americkými letci, Američané tehdy Prahu bombardovat nechtěli.
„Spotřebovali víc paliva, než se předpokládalo, a zřejmě podplukovník si uvědomil, že to palivo jim nestačí na hladký návrat zpět, a proto se rozhodl bombardovat první město, které viděl vizuálně,“ přibližuje Plavec pozadí bombardování.
Cílený nálet na Prahu Američané podnikli až na konci března 1945. Tehdy se zaměřili na závody ČKD a důležitá letiště.
