Skupinu bratří Mašínů bych s protikomunistickým odbojem neztotožňoval, uvažuje historik Tomek
Sedmdesát let nás dělí od doby, kdy se antikomunistická odbojová skupina bratří Mašínů probila z Československa přes východní Německo do Západního Berlína. V jejich stopách zůstali mrtví – němečtí policisté, ale také čeští příslušníci SNB a pokladník národního podniku Kovolis. Český rozhlas Plus se příběhu skupiny věnuje v rámci říjnové série Mašíni a spol. Hrdinové, nebo zločinci?. Zpracovává ho i film Bratři, který bude za pár dní v kinech.
Osud bratří Mašínů je dlouhodobě předmětem široké diskuse, která má podle producenta Petra Bílka filmem vyvrcholit.
„Půjde o vrchol diskuse posledních 30 let. Skrze film se lidé budou s příběhem moci seznámit a udělat si vlastní názor – převážná většina ten příběh nezná. Ačkoli jde o hraný film, a nikoliv o dokument, velmi dobře ilustruje dobu a motivaci kluků,“ tvrdí.
„Film vzniká na základě osobnostních práv rodiny Mašínů. Kniha Barbary Masin o jejím otci nám posloužila jako faktografický podklad,“ dodává.
Hrdinové, nebo zločinci?
Podle Prokopa Tomka, historika z Vojenského historického ústavu, se ale daná diskuse podstatně nevyvíjí.
„Je to patová situace. Během let došlo k dílčím oceněním a od 90. let vyšla řada knih, takže v širším měřítku je skupina a její minulost více přijímána. Osobně si nemyslím, že je v pořádku ztotožnit skupinu bratří Mašínů s československým protikomunistickým odbojem,“ podotýká.
Western studené války. Jak skupina bratří Mašínů pláchla komunistům na Západ
Číst článek
„Při právním hodnocení jejich činu si musíme položit dvě otázky. Zda měli vůbec právo na ozbrojený odpor a jestli byl způsob vedení odporu v souladu s humanitárním právem a normami československého práva,“ míní Aleš Rozehnal, filmový kritik, advokát a spolupracovník webu Hlídací pes.
„Ústava z let 1920 a 1948 právo na odpor nezakotvovala, ale je to jedno z přirozených práv každého člověka a nerozhoduje, zda je, či není zakotveno. Komunistická moc se k vládnutí dostala nedemokratickým způsobem, tudíž ozbrojená akčnost odporu nebyla v souladu se psaným, ale s přirozeným právem člověka, které civilizovaný svět uznává,“ dodává.
„Například v případě zapálení stohu šlo o legitimní čin, který měl oslabit ekonomické zázemí nedemokraticky ustanovené moci, ale podle Ženevských konvencí mohou být válečné akce zaměřeny pouze na tzv. kombatanty, užívané k ozbrojené ochraně – typicky policii a armádu, takže onen zraněný hasič mezi ně nepatřil,“ uzavírá Rozehnal.
„Chtěli jsme vyprávět fascinující příběh, co bude rezonovat ve společnosti. Bratři jsou hrdinové filmu, ale na otázku, jestli jsou i hrdiny historie, jsme se nesnažili odpovědět. Dnes si můžeme dovolit odstíny šedi než vyprávět černobíle. Každý odvážný čin v sobě nese nějakou kontroverzi,“ vysvětluje producent Bílek.
Státní vyznamenání
Senátorka Adéla Šípová z Pirátské strany byla proti udělení státního vyznamenání bratrům Mašínům, ačkoliv většina kolegů ze Senátu byla pro. „Měli bychom být zdrženlivější, protože státní vyznamenání by nemělo rozdělovat společnost na dva tábory, zároveň se těším, že se o těchto příbězích budeme bavit více a musíme objevovat příběhy i méně známých odvážných osobností,“ říká.
‚Někdo musel něco dělat.‘ Příběh protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů
Číst článek
„Je běžné, že lidé dělají chyby, za které by se měli omluvit – to by celou věc zlidštilo. Stanici SNB skupina nepřepadla s motivací odstranit příslušníky, ale kvůli zbraním, byl to produkt nepromyšlené taktiky. Za neetické také vnímám, že do svých akcí zatahovali třetí osoby, které jejich motivaci neznaly,“ tvrdí Tomek.
„Když se shodneme na jejich motivaci, coby boji proti totalitě, musíme se podívat, zda dodržovali normy a útočili pouze na ozbrojence, nikoliv civilisty, a chovali se tak, jak to vyžaduje humanitární válečné právo. Poprava zajatého kombatanta ani útok na ozbrojeného civilistu v souladu s právem není,“ připouští Rozehnal.
„Nedokážu si představit, že by se Josef Mašín omluvil,“ míní Bílek.
Návrh na státní vyznamenání prošel. A ačkoliv se Petr Pavel vyjádřil, že má s udělením problém, není jisté, jak se rozhodne. „Je to čistě politická záležitost,“ uzavírá Rozehnal.
Jak lehkomyslné bylo jednání mladé skupiny? Jaké jsou obdoby příběhu bratří Mašínů v jiných zemích a ostatních odbojářů v Československu? Odpovědi nabízí pořad Souvislosti Plus, který si můžete poslechnout v audiozáznamu výše.
