Před 90 lety došlo k výbuchu na dole Nelson v Oseku. Zahynulo při něm 142 horníků

Přesně před 90 lety došlo k jednomu z největších důlních neštěstí v československé historii. Při výbuchu na dole Nelson v Oseku na Teplicku přišlo o život 142 horníků, po kterých zůstalo 130 vdov a ještě jednou tolik dětí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pietní akt k 86. výročí katastrofy na dole Nelson

Sbírka na pozůstalé zahynulých horníků vynesla 3,3 milionu československých korun. Rodiny se k penězům ale nedostávaly snadno | Foto: Ondřej Bičiště | Zdroj: MFDNES + LN / Profimedia

„Příčinou tragédie bylo, že se do dolu dostaly nové těžební technologie – už se vše neházelo lopatou, ale přišly nátřasné žlaby. A když to uhlí po nich jezdilo, tak se pak kolem ukládal uhelný prach. Samozřejmě, že se to nějak čistilo, ale ne vždy se to dělalo tak, jak se mělo. V tom šetření se uvádí, že došlo k výbuchu právě tohoto prachu,“ popisuje bývalý horník a současný ředitel Podkrušnohorského technického muzea Zbyněk Jakš.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 90 lety došlo k výbuchu na dole Nelson v Oseku. Zahynulo při něm 142 horníků

Největší místní důlní tragédie se odehrála dva roky po velké Mostecké stávce, v době hospodářské krize.

Na náhrady se čekalo roky

„Problém byl zabezpečit vdovy a sirotky. Vdov bylo okolo 130, sirotků zhruba 260. Velice rychle se uspořádala sbírka, která vynesla 3,3 milionu československých korun. Nakonec to došlo tak daleko, že se shromáždilo několik demonstrací, jedna z nich dokonce proběhla i v Praze,“ popisuje historik Jiří Šlajsna.

Jenže rodiny mrtvých horníků se k penězům nedostávaly lehce. „To odškodnění bylo nakonec jednorázové s tím, že všichni sirotci dostanou po 11 000 korunách, splatných ale až v den jejich plnoletosti, což byla věc, která se samozřejmě pozůstalým vůbec nelíbila,“ dodává Šlajsna.

V roce 1938 šlo na obranu až 21 procent HDP. Ne všichni politici s tím ale souhlasili, říká historik

Číst článek

Vdovám bylo vyplaceno 7000 korun s tím, že nárok na peníze měly i družky zemřelých horníků. Peníze ale byly vyplaceny až po vyproštění těla manžela nebo druha z podzemí. Poslední oběť neštěstí vyprostili až po čtyřech letech.

„11 000 korun byly za hospodářské krize velké peníze, pokud jste ale na ně čekali několik let, tak to vážně trvalo. Pokud se budeme bavit o 7000 korunách pro vdovy, ty představovali zhruba dnešních 100 tisíc korun. Nebýt té sbírky, tak by prakticky nebyly vyplaceny žádné velké náhrady,“ uzavírá historik Jiří Šlajsna.

Zatím největší důlní katastrofou v českých zemích s 319 oběťmi byl důlní požár na Březových horách u Příbrami 31. května 1892.

Jan Beneš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme