Kdyby nezaútočili na Heydricha, byli bychom po válce na jiné straně, říká autor malby v libeňské zatáčce
Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který provedli za druhé světové války českoslovenští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš, připomíná v pražské Libni rozsáhlá malba na zdi. Jejím autorem je student architektury Jakub Marek. Ten vyhrál výběrové řízení s černými siluetami na žlutém podkladu. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz řekl, že ho zaujal právě historický kontext i význam události pro české dějiny.
Jak jste se dostal k tomuto projektu?
Umění pro město vyhlásilo „open call“ na čtyři lokality na zpracování nějakých zdí a mě – díky historickému kontextu – oslovila tahle. A proto jsem si ji vybral.
V místě atentátu na Heydricha v Libni připomíná událost nová nástěnná malba. Měří 200 metrů
Číst článek
Takže šlo o nějaké výběrové řízení, měl jste nějaký nápad…
Byla to otevřená umělecká soutěž.
Můžete tu zeď nějak krátce popsat?
Ten příběh jsem se snažil ztvárnit chronologicky. Začíná příletem a jejich výsadkem, pokračuje přes nějakou jejich cestu až ke kontaktu s místními obyvateli, následně plánování a potom atentát samotný. A na závěr symbolicky nějaké následky, které to mělo.
Jak to celé vzniklo? Jak dlouho to trvalo celé naplánovat a kolik lidí pracovalo na samotné realizaci?
Plánování zabralo přibližně dva týdny, z čehož nejdelší dobu trvalo připravit šablony a soubory pro to, aby se mohly vyřezat. Samotná realizace trvala týden, z čehož nejvíc lidí pracovalo na zpracování podkladu, protože jsme to museli celé očistit, zbavit plastických prvků a přetřít. První dva dny nás tu bylo deset dvanáct lidí a pak jsme to dokončili v nějakém užším týmu tří čtyř lidí.
Pro popsání příběhy jste zvolil úsporný styl siluet. Mělo to nějaký význam?
Určitě. Snažil jsem se zohlednit, že většina lidí se touhle lokalitou pohybuje buď v autech, nebo v tramvajích. Projíždí a vidí tu zeď z větší dálky nebo jen chvíli, proto jsem se snažil zvolit nějaký jednodušší motiv, který bude snadno čitelný.
Červený Heydrich
Myslíte si, že je srozumitelný? Chápu jednoduchý styl pro ty, kteří okolo jen jedou, na druhou stranu - pokud by sem někdo přišel a nic o tom nevěděl, pochopí, o co jde? Nevšiml jsem si, že by někde byl nějaký popisek nebo nápis, který by vysvětloval, o co se jedná.
Je to spíš takový objekt ve veřejném prostoru, který podle mého názoru dokáže vypovídat sám o sobě. Ve chvíli, kdy člověk ten příběh vůbec nezná, se o to třeba začne zajímat nebo si o tom něco zjistí. Myslím si ale, že většina lidí tuší, o co jde, akorát si to třeba nespojí s tou konkrétní lokalitou a že třeba tahle intervence s tím může nějak pomoct.
‚O svobodu, o čest, o důstojnost se musí bojovat.‘ Před 78 lety padli parašutisté v pražském kostele
Číst článek
Vybral jste jen určitou část příběhu Anthropoidu. Podle čeho?
Snažil jsem se zvolit dle mého názoru klíčové body a zároveň o to, abych zpracoval délku té zdi, aby se tam zvládl ten příběh nějak odvyprávět. Je tam samozřejmě spousta dalších detailů nebo menších příběhů, které jsem tam neznázornil, ale je to kvůli tomu, že ta zeď není nekonečná a bylo potřeba to nějak scuknout do nějakého rozumného obsahu.
Je záměrem, že siluety nezdůrazňuje žádný z typických atributů těch postav, a to ani Gabčíka s Kubišem, ale i Reinharda Heydricha, že jsou takové neutrální?
Jo, myslím, že to z toho lidi poznají. Heydrich je tam třeba nasprejovaný červenou barvou jako takový terč. A Kubiš s Gabčíkem se snad nemusí nějak konkrétně připomínat.
Atentát, nebo útok na Heydricha?
V posledních letech se na sociálních sítích i ve veřejném prostoru vede spor o to, jak likvidaci zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha správně nazývat: jestli šlo o atentát, nebo to byl útok.
„Všechny dobové dokumenty, ať už jde o dobové dokumenty z provenience československé exilové vlády, zpravodajských služeb i přípravy obou parašutistů k uskutečnění likvidace Heydricha – i dokumenty britské -, hovoří naprosto výlučně a jednoznačně pouze o atentátu. Žádný jiný termín se neobjevuje. Podíváme-li se do výkladových slovníků češtiny, hovoří o tom, že atentát je útok na vysoce postavenou osobu provedený většinou z politických příčin. To znamená, je to naprosto jednoznačné,“ popsal serveru iROZHLAS.cz historik Eduard Stehlík, který napsal mimo jiné knihu o Janu Kubišovi.
Návrh za tři dny
Konzultoval jste svůj návrh s historiky?
To jsem popravdě nedělal, ale potom jsme se bavili přímo tady u zdi a vesměs s tím neměli žádný problém.
Zajímalo by mě to právě proto, že některé siluety jsou zachycené poměrně detailně. Zaujal mě třeba letoun Halifax, který Gabčíka s Kubišem vysadil nad protektorátem. Ta silueta je velmi povedená.
Snažil jsem se vycházet z fotografií dobových předmětů a samozřejmě jsem musel nějaké přetvořit, ale jinak jsem to s historiky nekonzultoval. Možná taky proto, že mě to ani nenapadlo a že na návrh byla relativně krátká doba. Pracoval jsem na tom třeba dva tři dny a ani jsem netušil, že se to bude realizovat. Takže jsem byl potom příjemně překvapen.
Jaký význam měl podle vás atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha?
Já historií tolik nežiju. Samozřejmě nějaký názor na to mám, ale…
‚Nevím, kdo jim samopal dal, buď Češi, nebo anglické hovado.‘ Před 78 lety zranili parašutisté Heydricha
Číst článek
A ten by mě právě zajímal.
Myslím si, že po konci války jsme byli trochu na jiné straně, než bychom byli, kdyby se to nestalo. Mám takový názor, ale nevím.
Neobáváte se, že tu malbu někdo poškodí? Je nějakým způsobem chráněná, je tam ochranný nátěr?
Ochranný nátěr tam není. Na takhle velkou plochu dávat nějaký antigraffiti nátěr je velmi nákladná záležitost. Taky soutěž byla vyhlášená s tím, že to dílo bude udržované pouze rok a potom zase zapadne do městského prostoru. Ale neobávám se toho. Jsem smířený s tím, že se to stane. Je to normální.
Už jste na to trochu narazil – kolik celé dílo stálo?
Celkem to je, myslím, čtvrt milionu.
