Smrt Jana Masaryka se bude znovu vyšetřovat. Důvodem je nahrávka, na niž upozornil Český rozhlas
Státní zástupce nařídil znovu otevřít případ smrti československého ministra zahraničí Jana Masaryka z března 1948. Deníku Právo to potvrdil sám dozorující státní zástupce Michal Muravský. Důvodem je nález unikátní nahrávky policisty Vilibalda Hofmana, který byl na místě činu jeden z prvních a který konstatuje, že se s tělem hýbalo. Na nahrávku upozornil Český rozhlas Plus.
„Potvrzujeme, že minulý týden vydal státní zástupce pokyn policejnímu orgánu Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, aby se nově se objevivšími tvrzeními zabýval ve vztahu k dosavadním skutkovým zjištěním a aby v této věci provedl další potřebné úkony trestního řízení,“ řekl Právu Muravský z Městského státního zastupitelství v Praze.
Není to původní snímek, nebožtíka upravili, zní na unikátní nahrávce po nevyjasněné smrti Masaryka. Natáčela Eva Kézrová
Český rozhlas Plus o nálezu unikátní nahrávky informoval na začátku října. Policista Vilibald Hofmann ji nahrál začátkem roku 1968 v Karviné krátce poté, co přišel znechucen z výslechu na generální prokuratuře, která znovu prošetřovala smrt Jana Masaryka, a kde viděl fotografie pořízené pod okny na nádvoří Černínského paláce.
Není to původní snímek, nebožtíka upravili, říká policista na unikátní nahrávce o smrti Jana Masaryka
Číst článek
„Když mu tu fotku ukázali, tak řekl: ‚To není původní, to je upravené.‘ Čili bylo jasné, že to je dodatečně udělané,“ vzpomíná dnes pětadevadesátiletý Jindřich Grulich, jehož manželka Milena byla Hofmannovou sestřenicí.
Jako jeden z důkazů zmiňuje kůstky z roztříštěných nártů, které na pokyn lékaře sesbíral do kapesníku a umístil vedle těla. Na fotografiích ale kapesník s kůstkami chybí. Liší se také časové údaje uváděné oficiálně a Vilibaldem Hofmanem.
Že byl Hofman na místě činu jako první, potvrzuje také badatelka Václava Jandečková, kterou Grulich na nahrávku upozornil a která iniciovala nové vyšetřování: „Vilibald Hofmann byl ráno 10. března 1948 povolaný do Černínského paláce jako první policista. Měl zajistit vchody a místo činu.“
Sebevražda, náhoda, vražda?
Co přesně se během noci z 9. na 10. března 1948 odehrálo ve služebním bytě ministra zahraničí Jana Masaryka, zůstává stále záhadou. Podle dobové oficiální verze spáchal diplomat sebevraždu. Vyšetřování jeho smrti se ale několikrát znovu otvíralo. A pokaždé přicházely v úvahu tři možné verze: sebevražda, nešťastná náhoda nebo úmyslné zabití.
Pád Jana Masaryka byl iniciován vnější silou, vycházíme z exaktních experimentů, říká kriminalista
Číst článek
V roce 1969 hovořila tehdejší zpráva komise prokuratury o nešťastné náhodě. Další vyšetřování v roce 1995 přineslo hypotézu vynucené sebevraždy, již prý zapříčinila nezákonná domovní prohlídka, která Jana Masaryka vyděsila.
Podle druhého porevolučního vyšetřování, které probíhalo mezi lety 2001 a 2003, šlo o vraždu. Pachatel ale zůstal neznámý. Na sklonku roku 2016 se otevřelo další vyšetřování, zaměřené přímo na to, kdo mohl být diplomatovým vrahem. Obnovené vyšetřování ale žádný posun nepřineslo. Policisté se tak stále přiklánějí k verzi, že Jan Masaryk byl zavražděn.
Všechna dosavadní vyšetřování se ale shodla pouze na tom, že první šetření bylo nedbalé a účelově vedené k závěru, že smrt Jana Masaryka byla sebevražda.
