Český král a budoucí římský císař Karel IV. osobně položil 26. března 1348 základní kámen Nového Města pražského, po jehož vybudování se měla Praha přeměnit v hospodářské a politické centrum Evropy. Slavnostního zahájení stavby novoměstského opevnění se tehdy zúčastnil celý královský dvůr i další hosté. Karlovy sny o povznesení Prahy se ovšem naplnit nepodařilo a po jeho smrti se město vrátilo ke svému provinčnímu charakteru.

Praha 16:52 25. března 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zpočátku se přitom Nové Město bouřlivě rozvíjelo, i díky úlevám, které jeho první obyvatelé od panovníka dostali. Na 12 let byli například osvobozeni od všech daní a platů královské komoře. Každý, kdo získal pozemek, ovšem na druhou stranu musel do jednoho měsíce začít se stavbou domu a do roka a půl jej mít hotový k bydlení.

Jak středověcí stavitelé ukotvili Karlův most do vltavského dna? Podívejte se na zajímavou animaci

Číst článek

Pokud stavitelé měli zájem o královské výhody a úlevy, museli pak budovat z kamene a nikoli ze dřeva nebo z hrázděného zdiva.

Karel IV. také ve zřizovací listině určil řemesla, která mají během jednoho roku do města přesídlit – byli to sladovníci, pivovarníci, koláři, kováři a příslušníci dalších kovodělných řemesel.

Odhaduje se, že během první osmi let vyrostlo na Novém Městě pražském na 650 domů, poté se ovšem tempo výstavby postupně zpomalovalo a areál vymezený Karlovými hradbami, jež měly délku tři a půl kilometru, nebyl až do počátku 20. století nikdy zcela zaplněn souvislou zástavbou.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít