‚Bez milosti likvidoval české obyvatelstvo.‘ K. H. Frank byl nejmocnějším mužem v protektorátu
Veřejnou popravu německého nacisty Karla Hermanna Franka v květnu 1946 si nenechalo ujít přes pět tisíc lidí. Exekuce se odehrála na dvoře pankrácké věznice v Praze a zájem byl větší než počet vydaných vstupenek. Jako by se chtěl každý na vlastní oči přesvědčit o tom, že během války de facto nejmocnější muž v protektorátu už nebude trýznit český národ.
„Jestli Češi skutečně někoho nenáviděli, tak to byl K. H. Frank,“ říká historik Jaroslav Rokoský z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. A pamětnice poválečných časů dodává: „Vím, že když ho popravili, tak mu to všichni přáli. Vždyť jsme byli Češi a to, co se tady dělo, byly hrůzy.“
Karl Hermann Frank byl horlivým zastáncem Sudet, které podle něho měly být začleněny do Německé říše. Než zkrachoval, živil se jako knihkupec v Karlových Varech a dodával nacistické propagandistické publikace i do některých obchodů s knihami. V roce 1935 byl za Sudetoněmeckou stranu zvolen do československého parlamentu.
„Byl to K. H. Frank, kdo vedl kolonu aut z České Lípy, s níž dorazil Hitler večer 15. března 1939 na Pražský hrad. A druhý den ‚náhodou‘, jak tvrdil po válce K. H. Frank, byl přítomen vyhlášení protektorátu Čechy a Morava,“ připomíná Jaroslav Rokoský.
Pro Franka byl 15. březen úspěšným dnem. Byl následně Hitlerem jmenován státním tajemníkem u říšského protektora v Čechách a na Moravě.
V uniformě, ale voják nebyl
„K. H. Frank tvrdil: ‚Kdo není s námi, je proti nám, a kdo je proti nám, bude rozdrcen‘. Tím vlastně definoval svou protektorátní politiku, která stála životy nejstatečnějších Čechů. Rád se ukazoval v uniformě SS Obergruppenführera. Nikdy ale vojákem nebyl. V mládí přišel o pravé oko a nikdy nebyl ani odveden.“
Henlein odvedl při ničení Československa černou práci. Vrchol kariéry zažil na podzim 1938
Číst článek
„Vystupoval rázně, oddaně a iniciativně plnil rozkazy. Bez milosti likvidoval české obyvatelstvo, podílel se na zavedení prvního a druhého stanného práva, na vydávání protižidovských opatření, na vyhlazení Lidic,“ vypočítává Jaroslav Rokoský.
Na záznamu z archivu Českého rozhlasu Karl Hermann Frank vítá na Pražském hradě říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse. Neopomene přitom zdůraznit, že se jedná o starý německý hrad.
Předán československé justici
Na konci války se K H Frank pokusil dostat do amerického zajetí. Američané ho v Rokycanech zatkli a předali československé vojenské justici. Do Prahy se vrátil začátkem srpna 1945.
„Přistává kurýrní letadlo typu Douglas. Na letišti je mnoho lidí, mnoho vozů. Otevírají se dveře a z letadla vystupuje nepřítel našeho národa číslo jedna, vrah našeho národa Karl Herman Frank. Blízko letadla stojí připraveno zelené auto, kterým bude dopraven z ruzyňského letiště do věznice na Pankráci,“ komentoval tehdy situaci reportér.
Frank byl souzen pro zločiny podle retribučního dekretu. U lidového soudu vypovídaly i ženy z Lidic. „Dcerušku mně v Kladně sebrali a doposud o ní nemám žádných zpráv. Ztratila jsem muže, otce a čtyři bratry, vrahu bídnej.“
K veřejné popravě oběšením došlo 22. května 1946 na dvoře Pankrácké věznice.
