První česká světice očima historiků: Ludmilu trápily migrény a nespavost
Svatá Ludmila, babička svatého Václava, byla zbožnou ženou. Alespoň podle legend, které jsou hlavním zdrojem informací o jejím životě. Ale ani ony nedávají úplný obrázek o první české světici. Nová výpravná publikace s názvem Tetín svaté Ludmily, která právě vyšla, může v něčem pomoct k poznání této osobnosti naší historie.
„Dějiny vznikajícího českého státu jsou vlastně rodinnou historií Bořivoje a Ludmily, jejich synů a vnuků. Nevěděli bychom o ní téměř nic, kdyby Boleslav nedal zabít Václava a Drahomíra Ludmilu. A kdyby se obě tyto oběti nezařadily do zástupu svatých,“ píše v knize Václav Cílek, jeden z autorů nové publikace Tetín svaté Ludmily.
První česká světice očima historiků: Ludmilu trápily migrény a nespavost. Téma pro Reginu Květoňovou
Vedle legend jsou dalším zdrojem poznatků o svaté Ludmile bádání antropologů. Vyplynulo z nich, že Ludmila trpěla těžkou endokraniozou.
„Je pravda, že Emanuel Vlček při antropologickém rozboru jejích pozůstatků zjistil na lebce onen typ onemocnění, zřejmě ne zcela běžný. Ale je to onemocnění, které má jako průvodní jevy migrény, ale také nespavost,“ potvrzuje historik z Univerzity Karlovy, profesor Petr Charvát.
„Soudí se, že Ludmila nebyla právě osobností, která by kolem sebe vyvolávala harmonické, klidné, jemné prostředí, což mohlo mít vliv i na konec jejího života,“ vysvětluje.
Svatý Václav měl zřejmě syna. Arabové v 10. století psali o vladaři jménem Basklabič
Číst článek
Ostatky svaté Ludmily nechal Václav převézt z Tetína na Pražský hrad.
„Je to mimořádně významné, protože šlo o translaci, převezení těch ostatků. V raném středověku to znamenalo v podstatě přípravu k prohlášení za svatého, kanonizaci,“ doplňuje historik.
Až ve 14. století Petr Parléř přistavěl k románské stavbě svatojiřského kláštera pohřební kapli, ve které svatá Ludmila spočívá dodnes.
