‚Byla to germánská elita, válečníci asi z Polska, ne místní.‘ U Kroměříže zkoumali unikátní pohřebiště
U Roštění na Kroměřížsku prozkoumali archeologové germánské žárové pohřebiště z druhé poloviny 2. století našeho letopočtu. Našli tam zbraně, jezdecké ostruhy, šperky, součásti opasků a nástroje. „Zjistili jsme, že skladba předmětů neukazuje na to, že by zde byli pohřbeni místní Germáni, kteří tady žili už asi sto let,“ přibližuje archeolog Tomáš Zeman.
Pohřebiště pochází z doby římské, období markomanských válek mezi Germány a Římany. „Na tomto místě stáli ti, kteří tady spalovali své mrtvé,“ popisuje archeolog Zeman.
Nebyli to ale místní Germáni, upozorňuje. „Spíše šlo o skupinku bojovníků, kteří se sem posunuli pravděpodobně z oblasti středního, východního Polska a svedli tu potom nějaké boje – buď ve službách Římanů, nebo proti nim. A pak tu pohřbili své zemřelé.“
„Máme tu velké množství bronzových a železných ostruh. Svědčí to o tom, že tu byla pohřbená elita této germánské jednotky, která k nám pronikla,“ dodává.
První moderně prozkoumané
Podle Miroslava Popelky z Ústavu archeologické památkové péče Brno dokládají nalezené předměty, že skupina Germánů byla v kontaktu s Římskou říší. Pohřebiště označil za jedno z nejvýznamnějších ve střední Evropě.
O unikátním nálezu mluví i archeolog Zeman. „Římský historik Tacitus píše, že Germáni spalovali své význačné zemřelé na hranicích, které byly vyskládány ze speciálně vybraných druhů dřeva. Bohužel nám nenapsal, o jaké druhy dřeva jde,“ shrnuje.
„V jámě, kterou jsme tu mohli prozkoumat, jsme našli pět velkých spálených polen. Jsme schopni následným rozborem zjistit, co to bylo za strom a také ho datovat. Tedy pomocí radiokarbonového datování zjistit, kdy byl strom poražen s přesností asi 30 až 50 let,“ očekává Zeman.
Hledačů pokladů tady může být i klidně až 50 tisíc, popisuje archeolog. Představují velký problém
Číst článek
„Unikátní je to v tom, že jde v podstatě o první takto moderně prozkoumané žároviště, místo spalování zemřelých,“ zdůrazňuje archeolog.
„Co jsem dohledal ve starší literatuře, tak jedno takové bylo prozkoumáno na Slovensku v roce 1914, ve středních Čechách v roce 1927 a v roce 1931 v Kostelci na Hané. Ale z těchto výzkumů nemáme ani pořádné plánky, vzorky, nemáme v podstatě nic použitelného. Takže tohle je první prozkoumané žároviště, ze kterého jsme schopni získat další informace,“ vyzdvihuje Zeman.
Žárové pohřebiště u Roštění objevil již před sedmi lety amatérský spolupracovník Ústavu archeologické památkové péče Brno. Archeologové lokalitu průběžně monitorovali pomocí povrchových sběrů s využitím detektorů kovů. Drželi ji však v tajnosti, aby ji neobjevili detektoráři.
Rozsáhlejší archeologický výzkum teď umožnila dotace Zlínského kraje, který dal archeologům bezmála 2,75 milionu korun.
Výjimečně bohaté nálezy z žárových hrobů po vědecké analýze zůstanou v majetku kraje. Lidé je uvidí v rymické pobočce Muzea Kroměřížska. A samotné pohřebiště teď bagry zase zahrnou a uvedou do stavu před objevem.
