V roce 2019 nás čeká výročí 30 let svobody. Připomeňte si, jaké události vedly k sametové revoluci
Letosi připomeneme 30. výročí sametové revoluce. Československo se v listopadu 1989 zbavilo totalitního režimu a vrátilo se mezi svobodné demokratické země. Komunistická strana vládla v zemi od únorového puče v roce 1948. Vedoucí úlohu ve společnosti si pojistila i v Ústavě. K pádu totalitního režimu vedla neudržitelná hospodářská situace v zemi a změny v tehdejším Sovětském svazu, který přestal řídit své satelity.
Revoluční rok začal již 10. prosince 1988. Jakoby symbolicky v Den lidských práv na povolené demonstraci na Škroupově náměstí v Praze promluvil Václav Havel.
V roce 2019 nás čeká výročí 30 let svobody. Díky rozhlasovému archivu si můžeme připomenou, jaké události vedly k pádu komunistické totality
„Pokusme se pochopit dnešní den jako první krok státní moci k uznání nezávislých iniciativ jako legitimních společenských hnutí, jejichž hlasu je třeba naslouchat,“ řekl před 30 lety Havel.
O měsíc později ale režim předvedl svou moc. Obušky, vodními děly a slzným plynem potlačil sérii demonstrací k dvacátému výročí upálení Jana Palacha.
„Octli jsme se na okraji demonstrujícího davu, bylo slyšet výzvy k rozchodu. Najednou začalo stříkat vodní dělo, lidé utíkali, my jsme utíkali, za námi policajti se psi. Kdo upadl na zem, byl nemilosrdně zmlácen, byla mu nasazena pouta, byl odvlečen. Policejní brutalita mě naprosto šokovala,“ vyprávěl účastník demonstrace.
Doba plná protikladů. Před 30 lety se konala jediná povolená opoziční demonstrace za komunismu
Číst článek
Takzvaný Palachův týden byl nejsilnějším projevem odporu proti komunistickému režimu od konce 60. let.
Jakeš proti Zagorové
Na konci června petice Několik vět, vypracovaná Chartou 77, požadovala propuštění politických vězňů, svobodnou činnost sdělovacích prostředků a nezávislých iniciativ. Podepsala ji řada známých osobností, například zpěvačka Hana Zagorová, což jí šéf komunistů Miloš Jakeš nezapomněl.
„No tak, řekněme, paní Zagorová. Je to milá holka, všechno. Ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další! Složitý záležitosti jsou to. A proto je tak důležitá ta podpora zespodu. Aby my jsme mohli říct: ‚Ne, my si to přejeme. Lid to žádá! My s nimi souhlasíme, s tím lidem. My plníme jeho vůli!‘ A ne prostě abysme tam byli sami, jako kůl v plotě, neměli jediného slova podpory pro to, co se děje, a oni nás mohli vlastně proti tomu lidu postavit.“
Legendární proslov na Červeném Hrádku předznamenal pád komunistického režimu.
Jeho rozvrat odstartoval brutální zásah bezpečnostních sil proti studentům 17. listopadu na Národní třídě v Praze.
Potlačení demonstrace vyburcovalo společnost. Vzniklo Občanské fórum v čele s Václavem Havlem a statisíce lidí na Václavském náměstí v Praze i v dalších městech volaly po změně.
Situace se KSČ vymkla z rukou.
Největší milník československé historie je sametová revoluce, myslí si Češi i Slováci
Číst článek
„V žádné zemi, ani rozvojové, ani socialistické, ani kapitalistické neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být. A to se bohužel stalo.“
Husáka střídá Havel
Když KSČ ztratila podporu dělníků, na které se vždy odvolávala, bylo rozhodnuto. Miloš Jakeš odstoupil. Předseda vlády Ladislav Adamec si 26. listopadu podal ruku s Václavem Havlem.
Vláda vyjednávala s opozicí. Kabinet národního porozumění se podařilo vytvořit až na druhý pokus. Poprvé od února 1948 v něm komunisté neměli většinu. Prezident Gustáv Husák vládu jmenoval 10. prosince a rezignoval. 29. prosince poslanci Federálního shromáždění zvolili prezidentem Václava Havla.
„Slibuji vám, že nezklamu vaši důvěru a dovedu tuto zemi ke svobodným volbám,“ řekl poslední československý a později první český prezident.
Až v této chvíli mnozí uvěřili tomu, že komunistický režim skutečně padl.
