Prodloužit životnost západních reaktorů? Málo reálné, ruský plyn a ropu spíš nahradí obnovitelné zdroje

Válka na Ukrajině otřásla evropským energetickým trhem. Na jednu stranu zažíváme razantní zdražování fosilních paliv, zároveň ale Evropská unie hledá cestu, jak se co nejdříve zbavit ruského plynu a ropy. Vysoké ceny energií nahrávají výstavbě nový reaktorů. Na „jadernou renesanci“ to ale nejspíš nestačí.

NATURA Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Doel v Belgii

Jaderná elektrárna Doel v Belgii | Zdroj: Reuters

V Evropské unii nyní funguje 103 jaderných reaktorů, které stojí asi za čtvrtinou veškeré vyrobené elektřiny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Naturu Ondřeje Nováka

Obecně je ale jaderná energie v Evropě na ústupu, protože staré reaktory postupně dosluhují, zatímco výstavba nových bloků je drahá a náročná. Jádru do karet nehrála do loňska ani nízká cena elektřiny.

Ruská invaze na Ukrajinu zdánlivě nutí Evropu předchozí plány přehodnocovat. Ale zatímco obnovitelné zdroje za minulou dekádu udělaly velký technologický pokrok, jádro se svých problémů nezbavilo.

Například stavba třetího bloku finské jaderné elektrárny Olkiluoto se kvůli technickým komplikacím protáhla o třináct let a cena bloku je nakonec třikrát vyšší, než bylo původně v plánu. A vleklé komplikace provázejí i dostavbu britské jaderné elektrárny Hinkley Point nebo francouzské Flammanville. Ve všech případech jde o „evropské“ jaderné reaktory EPR, které se řadí do generace III+.

„Zatímco obnovitelné zdroje za minulou dekádu udělaly velký technologický pokrok, jádro se svých problémů nezbavilo.“

Jadernou renesanci tak zatím můžeme vidět jen v Číně, která má dnes necelou padesátku reaktorů a oznámila plány na postavení dalších sto padesáti. O výstavbě nových bloků uvažuje i Česko, ale o plánech se mluví už přes deset let a výsledek je zatím stále nejasný. Jeden blok má vzniknout v Dukovanech jako náhrada za dosluhující reaktory, další dva mají výhledově vyrůst v Temelíně.

Česko uvažuje o výstavbě takzvaných malých nebo modulárních reaktorů, které mají být levnější a flexibilnější než tradiční velké bloky. Problém ale je, že malé reaktory dnes stále představují technologii ve fázi vývoje.

Obnova starých bloků je příliš drahá

Časově náročná výstavba nových bloků navíc nenabízí recept, jak co nejdříve reagovat na aktuální situaci. Nabízí se tak varianta prodloužit provoz stávajících bloků nebo zapnout ty už vypnuté.

Německo hned po vypuknutí války na Ukrajině oznámilo, že přezkoumá možnost prodloužení provozu svých posledních tří jaderných bloků a znovuzprovoznění několika dalších nedávno odpojených reaktorů. Podobné diskuze se vedou v Belgii.

Německé vlády urychlily odchod od atomové energie po havárii v japonské elektrárně Fukušima. Německý vicepremiér Robert Habeck ale nedávno oznámil, že přehodnocení odklonu od jádra je nakonec nereálné.

Provozovatelé elektráren upozorňují na vysokou finanční nákladnost takovýchto plánů. Navíc je vypnutí jaderného reaktoru dlouho dopředu naplánovaný proces. Do bloků už provozovatel nenakupuje palivo a neprovádí některé nákladné opravy.

Je ale stále možné, že situace na energetickém trhu vinou války na Ukrajině nakonec postoj německé vlády změní.

Bezpečnost versus nečekané situace

Obsazení několika ukrajinských jaderných elektráren ruskou armádou také znovu otevřelo debatu, nakolik je atomová energie bezpečná. Po haváriích v Černobylu a Fukušimě celý svět přijal řadu opatření pro snížení potenciálních rizik, hlavně co se týče živelných pohrom, chyb obsluhy nebo terorismu.

„Německý vicepremiér Robert Habeck nedávno oznámil, že přehodnocení odklonu od jádra je nakonec nereálné.“

Za běžného provozu se tak jaderná energie dá považovat za bezpečnou. Ale problém může nastat během nečekaných situací, což útok armády na atomovou elektrárnu jiné země rozhodně splňuje.

K úniku radiace z ukrajinského Černobylu ani Záporožské elektrárny údajně nedošlo, ale Agentura pro atomovou energii údajně s druhou jmenovanou ztratila spojení. Ruská armáda se navíc blíží i k Jihoukrajinské atomové elektrárně u města Južnoukrajinsk.

Poslechněte si celou Naturu, připravil ji Ondřej Novák.

Ondřej Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme