Překvapivý objev v kilometrové hloubce. Vědci náhodou našli pod antarktickým ledem život
Vědci náhodou našli pod ledem v Antarktidě zvláštní živočichy na místě, kde žádný život nečekali. O objevu houbovitých organismů pod skoro kilometrovou vrstvou ledu, který mění představy o životě v extrémních podmínkách, informovali ve studii zveřejněné vědeckým časopisem Frontiers Marine Science.
Geologové se v Antarktidě pomocí horké vody provrtali asi 900 metrů tlustou vrstvou šelfového ledovce Filchnera-Ronneové a spustili kameru ke dnu Weddellova moře, odkud plánovali odebrat mořské sedimenty. K velkému překvapení odborníků kamera zachytila kámen, na kterém rostly desítky houbovitých organismů.
Dobrovolníci v Texasu zachraňují před mrazy tisíce ohrožených mořských želv. Pomáhají úřady i SpaceX
Číst článek
Podle mořského biologa Huwa Griffithse z výzkumné organizace British Antarctic Survey a hlavního autora zmíněné studie jde o překvapující objev, který dosvědčuje, kolik toho ještě nevíme o životních formách v takto nehostinných podmínkách.
„Tento objev přináší víc otázek než odpovědí. Nevíme, o jaký druh živočicha přesně jde, ani jak se vyrovnává s extrémními podmínkami, ve kterých žije,“ uvedl Griffiths na videu zveřejněném na sociálních sítích s tím, že je záhadou, čím se organismy živí hluboko pod ledem daleko od známých zdrojů potravy.
Nadšení z náhodného objevu sdílí polární ekoložka Marie Šabacká, která dříve pro British Antarctic Survey také pracovala. „Byli schopní rozeznat 22 jedinců a určit do jakých velkých skupin asi patří. Víc jak polovina je nějaký stélkatý organismus, u kterého si nejsou jistí, jestli jde o svijonožce, nezmara nebo nějaký typ houbovce. Pak jsou tam pravděpodobně dva druhy houbovců. Jeden je se stélkou a druhý bez stély, ale bližší informace se nedají určit. Většina těchto organismů se ani nedá od oka rozpoznat,“ říká Šabacká, která vede Centrum polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
Spousta otázek
Vědci předpokládali, že takto hluboko pod antarktickým ledovcem, daleko od otevřeného moře, kde panuje naprostá tma, teplota kolem dvou stupňů pod nulou, vysoká salinita i tlak, nebudou žít žádné přisedlé organismy, které zůstávají na jednom místě. Klíčová je podle Marie Šabacké otázka potravy, protože se předpokládalo, že nejbližší se vyskytuje stovky kilometrů daleko.
Obří kra A68a v Atlantiku se rozlomila na kusy. Vědci se obávali, že ohrozí faunu na britském území
Číst článek
„Tyto organismy se vyskytují často v místech, kde je hodně fytoplanktonu, mořských řas, které jsou na povrchu a získávají energii ze Slunce. Spousta živin potom sedimentuje a padá na dno a tito pasivní filtrátoři se tím živí. Jsou docela běžní blízko okraje šelfového ledovce. Ale tohle je 270 kilometrů daleko od čela ledovce, kde nikdy takovýto život nebyl nalezen, protože se předpokládalo, že v těchto podmínkách nemají dostatek potravy ani zdroj energie.“
Mořští biologové podle Šabacké pracují s hypotézou, že těmto houbovcům můžou přinášet nějaký zdroj energie mořské proudy, které jsou v oblasti přítomné. To by ale znamenalo, že pochází z míst vzdálených 600 - 1500 kilometrů.
„Určitě je důležité zjistit, jestli to byla nějaká náhoda nebo jestli je život těchto organismů v takových podmínkách něco běžného. Otázkou je, čím se živí a také třeba, jak jsou staré. Víme, že tato společenstva se můžou dožívat poměrně vysokého věku. U některých houbovců se mluví i o tisíci let, i když se ta populace nějak obnovuje. Těch otázek je spousta. Dneska mnohé ledovcové šelfy kolem Antarktidy kolabují, takže je otázkou, co se potom stane s takovým společenstvím, když nad ním taje led.“
Evakuace z Antarktidy by byla složitá, říká vedoucí výzkumu. Česká expedice je v preventivní karanténě
Číst článek
Další překvapení?
Aby se badatelé dostali s kamerou až na dno, museli roztavit zhruba 20 tun ledu. Pomocí filtrované horké vody provedli vrt a pak spustili kameru do hloubky dalších 500 m vodního sloupce, aby se dostali až na dno. Badatelé na ledovci zatím tímto způsobem prozkoumali pomocí osmi vrtů plochu zhruba o rozloze tenisového hřiště. Nelze tak vyloučit, že je formy života pod antarktickým ledem překvapí. Další zevrubnější průzkum zmíněných organismů ale podle Šabacké je proveditelný.
„Je tam možné poslat nějaké robotické vozítko, které by odebralo vzorky. Určitě je to technicky možné, ale je to dost náročné. Když tu díru roztavíte, tak vám vydrží jen určité množství času, než se vám zase uzavře. Je to otázka peněz a je na to potřeba hodně lidí. Také to lze provést v poměrně krátkém období během roku.“
Nečekaný objev života pod antarktickým ledem posouvá hranice poznání života v extrémních podmínkách na Zemi i jinde. Zvyšuje totiž naději na výskyt života v hlubinách oceánů na vzdálených zaledněných měsících a planetách, kde panuje podobná situace.
„Zaledněné měsíce jako Enceladus nebo Europa určitě patří mezi místa, kde je největší pravděpodobnost toho, že bychom našli život podobný tomu na Zemi. Jsou pokryté mnohakilometrovým ledem a pod nimi je zřejmě slaný oceán. Kdekoliv jsme na Zemi našli vodu, tam jsme našli i život. Myslíme si, že by tam šlo o mikrobiální život, tedy jednodušší než tyto mnohobuněčné organismy, ale kdo ví?“ dodává Šabacká.
