Do Bečvy se mohly dostat stovky kilogramů kyanidů, míní expert. Revitalizaci odhaduje na několik let

Ani deset dní po úniku kyanidů do Bečvy není znám zdroj kontaminace. Případem se nyní zabývá policie, která v úterý informovala o kanálu v obci Juřinka, odkud se kyanidy do Bečvy šířily. V řece na toxicitu uhynulo 40 tun ryb. Jaké jsou vlastnosti kyanidu? Dochází k jeho úniku často? Co hraje při vyšetřování kontaminace vody klíčovou roli? Server iROZHLAS.cz se zeptal Branislava Vrany z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Uhynulé ryby z Bečvy

Uhynulé ryby z Bečvy | Zdroj: HZS Olomouckého kraje

Jak velký objem kyanidů musel být do Bečvy vypuštěn, aby zahubil 40 tun ryb?
Na to, aby kyanidy pomohly způsobit hromadný úhyn ryb při normálním průtoku v Bečvě (který je zhruba 17, 5 metru krychlových za sekundu, pozn. red.), musely by do ní unikat asi dva kilogramy kyanidů za hodinu.

„Kyanidy jsou extrémně toxické chemické sloučeniny. Akutní toxicita se pohybuje v jednotkách mikrogramů na litr vody - mikrogram je miliontina gramu. Už 30 mikrogramů volných kyanidů na litr vody může být pro ryby smrtící koncentrace.“

Branislav Vrana

Při jednorázovém havarijním úniku, trvajícím například osm hodin, odhaduji nejnižší množství úniku v řádu desítek kilogramů.

Pokud havárii způsobily chemické sloučeniny obsahující volné kyanidy, jejich množství bylo pravděpodobně vyšší, to znamená množství řádově ve stovkách kilogramů.

Tento odhad by měl být realistický ve srovnání s ostatními haváriemi. Například v roce 1964 Tona Jihlava vypustila do řeky Jihlavy 150 kg kyanidu a zasažených bylo cca 60 kilometrů toku.

Nedlouho po neštěstí se objevily domněnky, že k úniku mohlo dojít z valašskomeziříčské chemičky DEZA, která spadá do holdingu Agrofert. To ale firma popřela a posléze to vyloučila i inspekce životního prostředí. Podle serveru Znečisťovatelé.cz DEZA v minulých letech vypustila do Bečvy několik desítek kilogramů kyanidů ročně. Jedná se o běžný stav, za kterého nedochází k haváriím?
Jedná se o dvě věci. Jednou z nich je deklarace společnosti DEZA, která podle Integrovaného registru znečišťování za rok 2019 hlásila únik 100 kilogramů kyanidů do vody. Ale to je za celý rok. Nejedná se o havárii, je to běžný údaj.

Kyanid se do Bečvy dostal z kanálu v Juřince na Valašskomeziříčsku, potvrdili policisté

Číst článek

V Integrované registru znečišťování je uvedeno, že deklarované množství je odvozeno z měření. DEZA pravděpodobně monitorovala složení vypouštěných odpadních vod a míru jejich znečištění. Pokud kyanidy vznikaly kontinuálně při provozu, průběžně se odpadní vodu čistily a vypouštěly rovnoměrně během celého roku, tak deklarované množství nemůže způsobit akutní toxicitu u ryb.

Nejedná se tedy o havárii, ale o průběžné technologické upouštění stopového množství.

Role čističek odpadních vod

Jakou roli mohou sehrát čističky odpadních vod? Jaké množství dokážou přefiltrovat a jak kvalitní vodu vypouští do řek? 
K odstraňování kyanidu z průmyslových odpadních vod se dají použít různé metody. Jedná se o takzvané chemické čistění. Biologické metody, které se běžně používají k čištění komunálních odpadních vod, nejsou na odstraňování kyanidů v tomto případě dostačující.

Chemické čištění se může provádět například vypuzováním kyanovodíku vzduchem, adsorpcí na aktivní uhlí (adsorpcí je myšleno hromadění plynné či rozpuštěné látky na povrchu jiné látky, pozn. red.) nebo oxidačními procesy použitím ozónu.

Odkud se dostal do Bečvy kyanid? Policie se zaměřila na čistírnu ve vzdáleném Rožnově pod Radhoštěm

Číst článek

Pokud je technologie čištění správně nastavena, kontrolována a monitorována, o čemž by měl existovat záznam, měla by být bezpečná. Kyanidy by pak měly být bezpečně odstraněny.

Je možné, že by technologie selhala a čističky by do řeky vypustily kontaminovanou vodu?
V tom případě by se jednalo o technologickou a provozní havárii, která by musela být registrována a nahlášena.

Kritická hodnota kyanidu

Kyanidy tedy společnosti i čističky odpadních vod v koncentrovaném množství do řek vypouští? Jaká je pro ně stanovená míra?
Pokud jsou koncentrace po naředění v řece nižší, než je akutní toxicita pro ryby, a zároveň nižší než normy environmentální kvality, pak život v řece není ohrožen. Normy jsou určeny například směrnicemi Evropské unie. Rizika jsou pak nízká.

Jenomže koncentrace, kterou nesmí volné kyanidy překročit v řece, jsou kolem jednoho až pěti mikrogramů na litr vody. Znečišťovatel si proto musí udělat bilanci, jaké množství smí vypustit do řeky za určitý čas, aby koncentrace nikdy nepřekročila kritickou hodnotu danou legislativou.

doc. Ing. Branislav Vrana, PhD.

  • docent na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity 
  • vedoucí pracoviště Kontaminace vody a související rizika
  • autor řady publikací zabývajících se znečištěním odpadních vod

Jaké škody mohou kyanidy v řece způsobit?
Kyanidy jsou látky, které jsou ve vodě velice dobře rozpustné. Jsou velice reaktivní, proto působí toxicky prakticky okamžitě. Výhodou je, že se poměrně rychle ve vodním prostředí rozkládají. Poločas rozkladu je asi 15 dnů, během nich částečně vytěkávají do ovzduší, volné kyanidy se mění na kyanovodík a ten postupně vytěkává.

Pokud jsou v řece mikroorganismy, postupně část kyanidů rozloží. Kyanidy se nevážou na dno ani sediment v řekách. To znamená, že se dá předpokládat, že pokud havárii způsobily volné kyanidy, tak po několika dnech či týdnech žádnou kontaminaci v řece již nezjistíme.

To ovšem neznamená, že v Bečvě nevznikly nevratné škody. Vyhynuly zde zřejmě všechny organismy, které potřebují k dýchání kyslík.

Postupem času dochází k naředění čistou vodou. Poté bude možné postupně revitalizovat řeku. Nicméně k tomu by měli kompetentnější odpověď rybáři. Z mého pohledu musí nyní řeka několik dní pracovat a čistit se, než do ní bude možné nasadit nové organismy a ryby.

Měřitelnost vzorků

Říkal jste, že se voda průběžně čistí. Kolik mají vyšetřovatelé času na zjištění původu znečišťovatele? Lze z vody zjistit, odkud byla kontaminována?
Pokud je únik jednorázový a trvá jenom krátkou dobu, hraje konkrétně v případě kyanidu čas zásadní roli. Kyanidy se díky dobré rozpustnosti velmi rychle šíří po proudu řeky. Po zastavení úniku se i jejich zbytky v oblasti zdroje znečištění rychle spláchnou a smyjí čistou říční vodou.

Vyjádření České inspekce životního prostředí

Mluvčí České inspekce životního prostředí Radka Nastoupilová serveru iROZHLAS.cz potvrdila, že vzorky se odebíraly z řeky v řádu několika hodin po ohlášení úniku kyanidu. „To se dělalo ihned, tedy od neděle, kdy nám to ohlásili hasiči. A poté se znovu odebíraly vzorky od pondělí,“ řekla redakci.

Dodala, že kromě čtyřiceti tun uhynulých ryb jsou menší vodní zvířata a rostliny v okolí v pořádku. „Malé rybky tam jsou, ale bude trvat, než dorostou, a to je katastrofa. Havárie ale byla ‚milosrdná‘ v tom vlivu na další okolí. Naši lidé hledali případná jiná uhynulá zvířata, ale nenašli jsme mloky ani čolky a podobně,“ vysvětlila.

Nemám informace, v jak velkém časovém rozpětí byly z místa odebrány vzorky. To je klíčové. Pokud byly zajištěny důkazové vzorky dostatečně včas, pak by bylo možné dopátrat pachatele.

Díky účinnému naředění vodou a dílčímu vypařování kyanovodíku do ovzduší již po několika dnech mohou koncentrace klesnout pod měřitelnou úroveň. Vzorky vody na analýzu zdroje je třeba odebrat v co nejkratším čase po havárii. Logicky je pak třeba hledat zdroj v blízkosti místa, kde vzorky ukázaly nejvyšší míru koncentrace.

Samotný kyanovodík je jednoduchá chemická látka. Může pocházet z různých zdrojů. Označit znečišťovatele pouze na základě toho, že manipuluje s kyanidy, není dostatečný důkaz.

Charakter zdroje by se měl dát zjistit, pokud by havárii nezpůsobily jen volné kyanidy, ale například i jiné specifické chemické látky, které se vyskytovaly spolu s kyanidy ve směsi, která havárii způsobila – například v nevyčištěné odpadní vodě.

Pokud by se chemická směs se stejným složením našla i u potenciálního znečišťovatele, mohlo by to sloužit jako důkaz proti němu.

V jakých jiných sloučeninách se kyanid vyskytuje?
Kyanidy nacházejí uplatnění například v metalurgii – používají se přímo při těžbě, pokovování nebo výrobě oceli. Nachází se také v chemickém průmyslu – při výrobě plastů, výbušnin.

Odpuštění nájmů nebo půjčení malých vodních nádrží. Ministr Toman slíbil pomoc rybářům od Bečvy

Číst článek

Existují takzvané volné kyanidy a pak také komplexní, které se vážou s kovy, které mají odlišné vlastnosti – nejsou tolik toxické. Uvolňují se především během spalovacích procesů, z průmyslových provozů – strojírenského, chemického, z nezabezpečených skládek, ze starých ekologických zátěží.

Několikaletá revitalizace

Za jak dlouho předpokládáte možný návrat ryb do řeky?
Z hlediska ekologického předpokládám, že bude revitalizace trvat několik let. Došlo ke kompletnímu vyhubení všech populací ryb, které tam byly. Postupnou regeneraci jsme měli možnost sledovat po dvě desetiletí například v řece Tisa v Rumunsku a Maďarsku, kde v roce 2000 došlo k podobné havárii, během které byla vyhubena celá populace ryb.

Jednalo se však o podstatně větší havárii. Řeka Tisa má několik set kilometrů, do které se protrhla hráz kontaminovaná kyanidem v oblasti důlního průmyslu těžby zlata v Baia Mare. Nyní po 20 letech se zdá, že je situace podobná té před havárií.

Odhaduji tedy revitalizaci v Bečvě i na několik let.

Za jak rozsáhlou byste kyanidovou havárii v Bečvě označil?
Kyanidové havárie jsou poměrně běžné (přehled havárií s kyanidy sestavila nezávislá organizace Arnika, pozn. red.). Před rokem 2000 registrujeme hned čtyři podobné havárie na různých místech České republiky – například v řece Jihlavě, Jizeře, Ostravici.

Stává se to znovu a znovu. Bylo by na zvážení, aby při manipulaci s kyanidy firmy více dbaly na bezpečnost.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme