Na Novém Zélandu se vylíhla dvě mláďata ptáka kiviho. Ve volné přírodě je to poprvé po 150 letech

Hlavní město Nového Zélandu má nové celebrity. Jsou a zůstanou bezejmenné, ale jejich sláva dokonce dolétla až k nám. Jsou to mláďata kiviho hnědého, která se tam v přírodě vylíhla poprvé po 150 letech.

Wellington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dvě mláďata nedostanou jména (ilustrační foto)

Dvě mláďata nedostanou jména (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Kivi je malý nelétavý pták, který žije na Novém Zélandu. V oblasti tamního hlavního města Wellingtonu teď ochránci našli dvě mláďata narozená v přírodě. Něco takového se tam nestalo dobrých 150 let.

Je to velký úspěch projektu na ochranu kivi s názvem „Capital Kiwi“. Před šesti lety ho založil filmař Paul Ward.

„Jsou za tím roky práce, tisíce pastí proti škůdcům - ale hlavně: úsilí všech lidí, co se na tom podílejí. Je vidět, co lidé dokážou, když spojí síly,“ popisoval Ward Rádiu Nový Zéland.

Tady spojili síly odborníci, domorodé komunity, majitelé půdy - a díky nim všem projekt funguje.

V oblasti o rozloze asi 240 kilometrů čtverečních, což je o přibližně rozloha Brna, vypouštějí ptáky do přírody. Začali s tím loni, kdy jich vypustili 11, letos 50 a chtějí pokračovat.

‚Velký milník‘

Na Novém Zélandu žilo kdysi na 12 milionů ptáků kivi, teď odhadem 65 tisíc. Konkrétně v oblasti Wellingtonu nyní ochránci vědí o 65, i se dvěma mláďaty. Může jich být i více.

Oblíbený novozélandský záliv stále častěji navštěvuje žralok bílý. Vědci se snaží najít příčinu

Číst článek

Pro mláďata mohou být rizikové i setkání s škůdcem, zejména hranostajem. Lasičky na Zéland přivezli v 19. století, aby omezili počet králíků, kteří se tam přemnožili. Dospělý kivi, který váží tak přes dvě kila a má dlouhý ostrý zobák, si s hranostajem poradí, ale mláďata ne.

„V této fázi vývoje, od vylíhnutí po dospělost, jsou kiviové zranitelní. Chceme jim zajistit nejlepší podmínky. Dvě mláďata jsou velký milník, ale jsme teprve na začátku,“ říká Paul Ward.

Nejlepší podmínky znamenají omezení škůdců, zajištění loveckých psů a obecně podmínky, ve kterých kiviům bude dobře, aby se jejich populace rozrůstala.

Dvě první známá mláďata ovšem nedostanou jména a ochránci o jejich vývoji nebudou informovat tak, aby mohla nerušeně žít ve volné přírodě.

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme