Paříž připomíná mořský přístav. Rackům se ve městě daří, někteří obyvatelé si ale stěžují na hluk
Skřehotají, řvou, křičí, chechtají se a některým dokonce přijde, že se jim vysmívají. Racci dokážou být velmi hluční. Na jejich blízkost jsme zvyklí spíš u moře. V posledních týdnech si ale na své opeřené sousedy stěžují i obyvatelé Paříže.
Racci dokážou být velmi hluční. V posledních týdnech si ale na své opeřené sousedy stěžují i obyvatelé Paříže.
„Je to katastrofa, když je slyšíte řvát a brečet. Vůbec nechápu, o co jim jde," stěžuje si v rozhovoru pro agenturu AFP pracovník bezpečnostní agentury Rodolphe. Bydlí ve čtvrti Belleville na severovýchodě Paříže, kde se rackům obzvlášť líbí. Dřív se tam prý probouzeli za příjemného prozpěvování vrabců, teď je ale ze snů budí chechot racků - skoro jako byste prý byli na pláži.
„Můžete vaší manželce snadno namluvit, že telefonujete třeba z Le Havre a přitom jste v Paříži," vtipkuje důchodce Gilles, podle kterého je skřekot racků v Paříži skoro tak vydatný jako v přístavu u moře.
Už za pár týdnů by se ptáci měli utišit
„Racci nekřičí celý rok. Jen v období reprodukce, to znamená tak od března až do srpna. Potom se ptáci utiší, protože už nemusí bránit své teritorium. Ptáčata se osamostatní a opustí své rodiče a hnízda. Takže už není důvod, aby křičeli," vysvětluje pro Radiožurnál ornitolog z Národního přírodovědného muzea Jean-Philippe Sib.
Sokoli v Sokolově. Na komíně chemičky sídlí rodinka ohroženého ptačího druhu se třemi mláďaty
Číst článek
Rackům se podle něj ve francouzském hlavním městě daří i proto, že tam nemají moc přirozených nepřátel.
„Pařížští racci hnízdí vysoko na střechách. Nemají moc přirozených predátorů. Jediných predátorů, kterých by se mohli bát, jsou kočky a lišky, které ale velmi zřídka vyšplhají tak vysoko,“ dodává ornitolog.
Racci jsou v Paříži už od začátku 90. let. I přes to, že se tam usadili, jejich počet podle ornitologů neroste.
„Nemyslím si, že by se počet racků v Paříži nějak dramaticky zvyšoval. I když tady pro ně je potrava, tak jí tu zase není tolik jako v těsné blízkosti skládek. Museli by vynaložit příliš velké úsilí, aby hledali potravu na skládkách, které jsou na předměstí Paříže,“ říká Sib, který je přesvědčený, že racčí chechot je přeci jen příjemnější než městské sirény, křik lidí nebo vrtačka u sousedů.
