Stavěním populárních věžiček z kamenů narušujete přírodu, varují strážci českých národních parků
Zajít si do přírody a udělat si tam fotografii z výletu. To je běžná a hlavně neškodná věc. Někdo ale má touhu svoji přítomnost nějak zvěčnit – vyrytím jména do kmene stromu nebo vyškrábáním iniciál do skály. Každou takovou činností ovšem přírodu ničí. A stejné je to i s na první pohled nevinnou zábavou – stavěním kamenných pyramid, takzvaných mužíčků.
Pokud chodíte na výlety do přírody a národních parků, určitě už jste se s nimi setkali. Do výšky vyskládané věže z kamenů, kterým se také říká kamenné mohyly nebo kamenní mužíčci.
Vídat je můžeme na vrcholcích hor i u řek. Někdo je vnímá jako zajímavou lidskou stavbičku. Pravdou ale je, že v přírodě nemají co dělat. Jejich stavbou se totiž příroda ničí a také se zabíjí spousta živočichů. I přesto kamenné mužíčky opakovaně staví lidé třeba v okolí řeky Vydry na Šumavě.
„Pod kameny mají útočiště různí živočichové, jsou tam larvy hmyzu, rostliny… Tím, že kámen zvedneme, zvířata přijdou o svoje útočiště, případně zůstanou přilepená na kameni a uschnou,“ vysvětluje strážkyně Národního parku Šumava Štěpánka Vojtěchová. Jak dodává, při svých obchůzkách potkává v sezoně desítky mužíčků.
Když lidi, kteří věžičky staví, strážci parku upozorní, setkají se většinou především s neznalostí.
„Návštěvníci parku jsou překvapeni, nedochází jim totiž, že na první pohled nevinnou zábavou mohou něco ohrozit. Někdo ale reaguje negativně například s tím, že bráníme jejich dětem ve hře,“ popisuje Vojtěchová.
„Nedá se ale nic dělat. K přírodě je nutné chovat se s respektem. Měli bychom se jí kochat, užívat si, že v ní můžeme být, ale nikdy bychom za sebou neměli nechávat stopy ani si odsud něco odnášet,“ říká Vojtěchová.
Už postavené mužíčky strážci znovu rozebírají a kameny vrací do přírody. Škoda už je sice napáchána, nicméně je zde snaha alespoň bránit lavinovému efektu. Ačkoliv strážci mohou udělit pokutu až 10 tisíc korun, stavbu věžiček se většinou snaží řešit domluvou.
Problém i v Krkonoších
„Sice nám trochu odpadl takový ten hlavní proud, kdy lidé stavěli pyramidy kvůli tomu, že to viděli v Alpách či v Himálaji a přišlo jim to jako krásná věc. Ale teď je poměrně populární takzvaný stone balancing, kdy lidé vytvářejí bezmála meditační struktury. A je to stále o tom samém, prostě zasahují do přírodního prostředí, které zásahem člověka trpí,“ říká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Kamenní mužíci dál trápí celé Krkonoše. Bezohlední návštěvníci ničí vzácnou přírodu
Kamenní mužíčci se objevují po celých Krkonoších, výjimkou není třeba ani Sněžka, popisuje strážce parku Michal Prouza.
„Je to problém. Každou návštěvu, co tady jsme, tak to bouráme. Zejména na straně k Obřímu Dolu, tam to lidi láká, protože jsou tam krásné výhledy. Tam je to hodně velký problém,“ vysvětluje.
Stone balancing se šíří především tam, kde jsou volné kameny a kam chodí hodně lidí. Vyhlídka nad Kozími hřbety, Stříbrný hřbet, údolí Bílého Labe, Labský důl a další místa – to jsou lokality, kde se strážci parku setkávají s naskládanými kameny nejčastěji.
Na Šumavě žije podle odhadů 36 vlků, o čtvrtinu více než předloni. V pěti smečkách se navíc vlci množili
Číst článek
„Kde jsou právě ta kamenná moře a turisté mohou mít tím pádem ambice vytvářet v přírodě ještě něco krásnějšího, než je samotná příroda," vysvětluje Radek Drahný.
Problém to není jen na české straně Krkonoš, ale i na té polské, popisuje Monika Rusztecká z KPN, polské správy národního parku.
„Nezáleží na počtu, jestli je to jedna pyramidka nebo tisíc. Prostě to nedělejme. Ty kameny tam leží tisíce let a my nemáme právo měnit přírodu, nic, co je kolem nás.“
Krkonoše hlásí přelidněno. Z jelenů jsou noční tvorové, říká náměstek ze Správy národního parku
Číst článek
Zatím to návštěvníci podle správců parku na obou stranách moc nechápou, moc se s tím ale podle Radka Drahného dělat nedá.
„To není úplně věc, kterou bychom mohli řešit nějakými pokutami, protože obvykle nechytíme nikoho, jak to staví. A když to najdeme, tak to okamžitě rozebereme, protože praxe je taková, že když turista uvidí jednu pyramidu, tak přistaví druhou,“ dodává mluvčí správy KRNAP.
„Z jedné pyramidy dopoledne máme 100 pyramid do večera. Musíme okamžitě zasáhnout a první pyramidu rozebrat, aby ta lokalita nebyla do večera úplně zničená,“ uzavírá Drahný.
