O lidech mají rozhodovat lidé. Kvůli umělé inteligenci nemáme dát stranou lidský úsudek, vyzývá expert
Elon Musk a další osobnosti opakovaně vyzývají lidstvo, aby zabrzdilo vývoj umělé inteligence. Další odborníci s nimi nesouhlasí a poukazují spíš na konkrétní rizika, ale i přínosy umělé inteligence. Patří k nim i Mark Coeckelbergh, belgický filozof, který působí i v Centru pro technologickou a environmentální etiku Filozofického ústavu Akademie věd. „Zákaz nebo pozastavení je příliš hrubé opatření,“ řekl Radiožurnálu.
Co přesně vám vadí na Muskově výzvě?
Poukazují na nebezpečí, že celou civilizaci ovládne super inteligentní umělá inteligence. Podle mě to ale odvádí pozornost od krátkodobých etických a politických problémů, které jsou skutečné. Myslím si, že zákaz nebo pozastavení je příliš hrubé opatření.
Poslechněte si rozhovor s odborníkem na umělou inteligenci Markem Coecklberghem
Co je podle vás krátkodobým rizikem umělé inteligence v dnešním světě?
Jedno z nebezpečí je, když se role člověka zmenšuje a věci se víc automatizují. Třeba letadla jsou automatizovaná, jednoduše řečeno je řídí umělá inteligence, ale je to velmi regulované. Máme ale systémy, kde neexistuje nic jako řidičáky nebo letová pravidla, kde nikdo nedohlíží a nesleduje rizika.
Ovšem nejen v dopravě bychom se měli ptát, jestli opravdu chceme nejvyšší úroveň automatizace, i kdyby to bylo technicky možné, jestli máme odložit stranou lidské rozhodování a úsudek. To je nebezpečné. O lidech mají rozhodovat lidé.
Filosof Harari: Musíme jednat rychle a regulovat umělou inteligenci dříve, než bude regulovat nás
Číst článek
Můžete uvést nějaké příklady, kde se v dnešním světě používá umělá inteligence správně?
Jedním z příkladů je oblast medicíny, když AI používají lékaři jako pomůcku při určování diagnózy na základě zpracování obrazu. To je důležité. Nechceme, aby se třeba výzkum rakoviny obešel bez tohoto druhu technologií. Chceme systém, který pacienty dobře diagnostikuje, a když máme systém, který může diagnostiku zlepšit, měli bychom ho používat.
Samozřejmě, že se k technologii vážou etické otázky, falešné negativní nebo falešné pozitivní výsledky. Jednoduše řečeno, systém říká, že tu je problém, i když ve skutečnosti není, nebo to není schopný rozpoznat. Ale myslím, že s velkou částí těchto problémů se můžeme vyrovnat tím, že vždy zjistíme, že je tu člověk, který to interpretuje, který se také podívá na výsledky.
Když použijeme AI tímto způsobem a ne tak, abychom z toho člověka úplně vynechali, tak je to dobře. Ne abychom ušetřili, ale abychom zlepšili diagnostiku. Nesmíme zavírat oči před tím, co nám AI nabízí, a neměli bychom ji přeregulovat, abychom nepřišli o tyto příležitosti.
Umělá inteligence? Dotkne se základních lidských práv, od důstojnosti po soukromí, vysvětluje expertka
Číst článek
Zpracování obrazu medicíně už nějaký ten rok slouží. Na druhou stranu ale může umělá inteligence i vytvářet umělé obrázky.
Ano, víme, že ve vizuální oblasti existuje spousta falešných videí vytvořených umělou inteligencí. Také se využívají k politickým účelům. Například v Indii vyšel v tisku snímek protestujících žen, které zatkli a zavřeli do vězení. Fotografie opravdu působivá, výrazy ve tváři, emoce, a vzápětí se objevil snímek skoro stejný. Jenom se ty tváře usmívaly.
Je to něco jako informační válka. Máme i technologie, které vybírají a detekují falešné snímky a videa. To, co potřebujeme, jsou nejenom technické prostředky a regulace, ale i vzdělávání novinářů a lidí v médiích, aby tomu dokázali čelit a aby v tom pomáhali občanům, jako jsem já. Veřejné investice by měly proudit nejenom do zavádění umělé inteligence, ale i do vzdělávání a výzkumu etiky AI. Je to opravdu potřeba.
Možná pak budeme svědky souboje umělé inteligence na straně zločinců i detektivů?
Určitě ano. Může to být souboj různých programů a technologií mezi sebou. V příštích letech nás čeká řada takových případů a musíme určitě víc myslet na to, jak s tím naložit.
