Srdce jako důkaz. Pentagon vyvinul laser, který zločince usvědčí podle jejich srdečního rytmu
Prototyp laseru s názvem Jetson má mít podle vývojářů až 95procentní úspěšnost. Jeho největší předností by měla být vzdálenost, na kterou dokáže jednotlivce identifikovat. Nepatrné vibrace na povrchu osob, způsobené srdečním rytmem, umí laser pomocí infračerveného paprsku změřit až na vzdálenost 200 metrů. Proniknout navíc zvládne i přes tenčí vrstvy oblečení, jako je košile a sako.
Infračervený laser vyvinulo americké ministerstvo obrany, a to na základě požadavků armády. Ta by jej chtěla používat k identifikaci zločinců a teroristů, jak informoval web MIT Technology Review.
Takzvaná laserová vibrometrie, na jejímž principu Jetson pracuje, se v současnosti používá například u dálkového měření vibrací větrných turbín. V identifikaci lidí by mohla být zásadním přínosem k dosud používaným biometrickým metodám, jako je identifikace podle otisků prstů nebo rozpoznávání obličeje.
I srdeční rytmus každého člověka je totiž podle odborníků jedinečný a nenapodobitelný. Jak ale pro Český rozhlas Plus uvedl primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce Petr Neužil, ve hře je více faktorů.
„Pulsy srdce jako takové nejsou nijak unikátní. Unikátní je ale anatomie, unikátní je typ stavby, morfologie a konfigurace jedince. Podle mého soudu je laser schopen identifikovat potenciálové rozhraní daného člověka, a to už by samo o sobě mělo být unikátní,“ řekl.
V Dolních Břežanech se chystají na spuštění nového superlaseru. Bude nejsilnější, jaký tu mají
Číst článek
K dosažení vysoké úspěšnosti navíc musejí panovat příznivé podmínky. Identifikovaný člověk se nesmí po dobu měření, tedy zhruba 30 vteřin, hýbat. Překážkou může být i tlustá vrstva oblečení, například zimní kabát. Pro širší využití bude navíc potřeba vytvořit jakousi databázi srdečních rytmů, ve které by bylo možné podle naměřených dat vyhledávat.
Může pomoci lékařům
I tak ale výzkumníci vidí v novém laseru velký potenciál. Srdeční rytmus se totiž například na rozdíl od tváře nebo otisků prstů dá mnohem hůře skrýt nebo zamaskovat.
Vývojáři věří, že by se jejich technologie mohla v budoucnu uplatnit i v lékařství. Kardiologové by mohli měřit srdeční arytmie, aniž by pacienta museli fyzicky napojit na přístroje. Jak navíc potvrdil profesor Petr Neužil, původně vojenské technologie do medicíny pronikají poměrně často.
„Sledování pacienta na dálku, ale i možnost lékařského zasáhnutí na dálku je to, kam moderní medicína směřuje. Kdybychom byli schopni identifikovat riziko možného vývoje infarktu myokardu nebo ohrožující arytmie, bylo by to velmi prospěšné pro další potenciální péči o pacienta,“ míní.
„Pokud laser bude možné aplikovat ve vojenství, tak bychom skutečně mohli očekávat i velmi časnou aplikaci v medicíně. Jde o to, jestli tuto informaci vojenský průmysl uvolní,“
Kromě zdravotnictví by pak technologii mohly využít například i bezpečnostní služby. Ostatně přístroje ověřující osoby podle jejich srdečního rytmu na trhu už existují. Pulsní senzor podobný digitálním hodinkám představila například kanadská společnost Nymi.
