Blokace dezinformačních webů pokračuje, zákon stále chybí. Provozovatelé hrozí žalobou
Dezinformační weby blokují poskytovatelé internetu i správce české webové domény CZ.NIC. Zákon, který by to umožnil, ale v Česku pořád chybí. To, zda vůbec vznikne, posuzuje ministerstvo vnitra.
Koncem února zablokoval správce české domény CZ.NIC v reakci na ruský útok na Ukrajinu osm dezinformačních webů. „Agrese Ruské federace vůči Ukrajině dlouhodobě doprovází dezinformační kampaň v řadě internetových médií, která využívají českou národní doménu,“ přiblížil tehdy důvody šéf sdružení Ondřej Filip.
V rozhovoru pro Radiožurnál o několik dní později dodal, že šlo o jakési „šlápnutí na záchrannou brzdu“, přičemž dál by iniciativu měly převzít orgány státu s tím, že blokování „není správná, konečná reakce, jak by se ta věc měla řešit“.
Další měsíc. Dezinformační weby zůstanou po dohodě s vládou na české doméně blokované
Číst článek
O měsíc později, když došlo k prvnímu prodloužení blokace, mluvil Filip o „mimořádném rozhodnutí v mimořádné době“. Weby zůstanou odstavené i třetí měsíc.
„Situace se dle našeho názoru nezměnila,“ napsal serveru iROZHLAS.cz Filip, podobně jako při prvním prodloužení.
Spolu se sdružením CZ.NIC blokují některé weby i poskytovatelé připojení k internetu, postupují přitom podle seznamu dvou desítek stránek, který sestavilo Vojenské zpravodajství.
Armádní rozvědčíci ale nezveřejnili kritéria, podle kterých vybrali konkrétní weby určené k blokaci, navíc chybí zákon, který by jim nebo jiným státním orgánům takovou pravomoc vůbec svěřil.
Chybějící legislativu a zdůvodnění pak kritizují neziskové organizace i právníci. Podle právničky Moniky Hanych, specializované na lidská práva, může k blokaci webů dojít jen na základě předem jasně daných a předvídatelných pravidel, konkrétně uvedených v zákoně.
‚Hybridně působí ve prospěch Ruska.‘ Vojenští rozvědčíci zveřejnili dopis, proč žádali blokaci webů
Číst článek
Souhlasí s ní i Michal Bartoň z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. „Vláda nemůže říct, že něco omezí, ale musí to říct zákonodárce,“ vysvětlil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz
Přípravu zákona ale minulý týden pro Českou televizi popřel ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že „represivní kroky v podobě přípravy nové legislativy jsou až nejkrajnějším řešením“, o kterém se na ministerstvu nyní vede pouze teoretická diskuse. Přípravu zákona popřeli i Piráti, jejichž nominant Michal Šalomoun vede Legislativní radu vlády.
Kam až sahá svoboda slova? ‚Hrana je zákon a jeho výklad,‘ vysvětluje odborník Bartoň
Číst článek
Podle vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací Michala Klímy, jmenovaného na konci března, se na legislativě pracuje. Detaily mu ale nejsou známy. „Já u toho nejsem, zatím jsme se k tomu nedostal, abych se s tím týmem sešel,“ řekl serveru iROZHLAS.cz. Odkázal přitom na akční plán k národní strategii pro čelení hybridnímu působení, schválený koncem loňského listopadu vládou tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO).
Podle něj by ministerstvo vnitra mělo do konce druhého kvartálu letošního roku „zpracovat a předložit vládě návrhy změn právní úpravy pro posílení možností ČR čelit dezinformacím“.
Server iROZHLAS.cz se ministerstva dotazoval, v jakém stavu dokument je. „Primárním zájmem je hledat preventivní a nerepresivní právní kroky při čelení dezinformacím, případné represivní kroky jsou pouze doplňkem,“ napsal Jiří Korbel z tiskového odboru. Dílčí výstupy podle něj ale nyní zveřejnit nelze.
Sám Klíma předpokládá, že se termín stihne. „Když mají úředníci úkol, tak ho plní,“ uvedl.
Nový zákon možná za rok
Od předložení návrhů vládě je ale k zákonu ještě dlouhá cesta. Podle legislativců, které server iROZHLAS.cz oslovil, by následně měla vláda rozhodnout, zda se vydá cestou nového zákona, případně zda bude stačit úprava stávající legislativy.
V případě zákona by pak měl vzniknout jeho věcný záměr, a potom konkrétní paragrafové znění, které nejdříve musí projít meziresortním připomínkovým řízením, posléze legislativním procesem v Poslanecké sněmovně a Senátu. Přijetí zákona tak obvykle trvá půldruhého roku.
Zákon nevzniká, analýzy nejsou. Legislativa proti dezinfu bude mít minimální dopad, varují právníci
Číst článek
Navíc návrh plánu legislativních prací vlády z poloviny letošního dubna, do kterého server iROZHLAS.cz nahlédl, nový zákon o dezinformacích nezmiňuje.
Stále tedy není jasné, kdy a zda vůbec budou původně blokované weby v provozu nebo zda čeká blokace i nějaké další.
Trojice mobilních operátorů, oslovená serverem iROZHLAS.cz, se zatím ke změnám nechystá. Podle bezpečnostního ředitele T-Mobile Jakuba Ludvíka společnosti „nepřísluší hodnotit, které weby přináší pro ČR bezpečnostní riziko a na jak dlouho“. Proto podle vyjádření z minulého týdne chce spolupracovat s vládním zmocněncem pro boj s dezinformacemi Klímou.
Blokace u soudu
„Vůbec nikdo se se mnou nespojil,“ reagoval Klíma na dotaz, zda spolupráce probíhá.
Samotného ho překvapilo, že operátoři v blokacích pokračují. „Moje poslední informace do předvčerejška byla, že to (blokace) trvá do 25. dubna,“ řekl serveru iROZHLAS.cz v pondělí Klíma s tím, že nyní se bude dalšímu postupu věnovat.
Server Echo 24 pak ve středu přinesl zprávu, že trojice blokovaných webů chystá žalobu na stát a správce české domény. Chtějí se domáhat náhrady škody. „Ta iniciativa (blokovat) vzešla od Národního centra kybernetických operací a rozhodnutí udělalo CZ.NIC, to znamená, že za to odpovídají obě strany,“ uvedl advokát Jindřich Rajchl, který stránky zastupuje. Žalobu podá na začátku května.
