Mírnější epilepsie, deprese či Tourettův syndrom. Naději v podobě neurosteroidů zkoumají i čeští vědci
Vyhlídky na kvalitnější život pro lidi s depresí, epilepsií, Tourettovým syndromem nebo i autismem. Do roka by se v Česku mohl objevit nový lék z kategorie neurosteroidů, který právě posuzuje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Účinkem neurosteroidů na mozek a jejich potenciálem pro léčbu různých onemocnění se ale aktuálně zabývají i čeští vědci z Akademie věd.
Eva Kudová, vedoucí mezinárodní výzkumné skupiny Ústavu organické chemie a biochemie vysvětluje, proč tuzemští vědci neurosteroidy zkoumají, přestože léky na zmíněné duševní problémy už existují.
„Představte si puzzle, ve kterém vám chybí 200 kostiček. Obrázek zhruba vidíte, tušíte, kam se máte na konci dostat, ale chybí tam drobné části. Tím, že se ten výzkum dělá, tak postupně přidáváte další kousky do skládačky. A vytváříte obraz komplexnější a přehlednější,“ přibližuje Kudová.
Výzkum neurosteroidů začíná u biochemiků. „V praxi jsou to bílé krystalické látky, to my máme rádi, my chemici,“ říká.
Neurosteroidy se přirozeně vyskytují v lidském těle, vznikají z cholesterolu, který je základním stavebním kamenem i pro všechny ostatní steroidy. Mezi ty hormonální patří třeba testosteron nebo estrogen.
Čeští vědci vyvinuli látku, díky které mohou být diagnostické testy účinnější. Zájem ve světě je veliký
Číst článek
„Neuro už indikuje, že to souvisí s centrální nervovou soustavou, protože to ovlivňuje činnost jak v přirozených fyziologických stavech, tak v patologických, tedy v nemocech,“ vysvětluje vědkyně Kudová.
Výkyv v hladině neurosteroidů tak může vést k tomu, že se u někoho projeví třeba epilepsie nebo u žen poporodní deprese. Během těhotenství se v těle ženy zvýší výskyt progesteronu. Při porodu se ale tohoto steroidního hormonu poměrně rychle zbaví.
„Tělo na to zareaguje, dojde k disbalanci. A my tu rovnováhu potřebujeme narovnat. Do té doby vznikalo spoustu metabolitů z progesteronu a tělo si to bralo, aby zvládlo všechen ten stres, únavu a námahu,“ vysvětluje Kudová.
„A my tímto balanc rozbijeme, takže ho potřebujeme vrátit zpátky do původního stavu a pomoci tělu se srovnat s tím, že se hladiny změnily,“ dodává Kudová.
Klíč odemykající zámek
Na vývoji neurosteroidů biochemici spolupracují s biology. Jednou z nich je Ewa Szczurowská, vědkyně původem z Polska, která působí ve Fyziologickém ústavu v pražské Krči.
„My se snažíme zjistit, jestli látka jako klíč naváže na receptor, který je zámkem, dokáže odemknout signální dráhy uvnitř buňky. Například u epilepsie víme, že je tam narušená rovnováha mezi tím, jak jsou buňky aktivní, a útlumem jejich aktivity,“ říká Szczurowská.
„Víme, jaké receptory jsou za to zodpovědné, takže umíme zjistit, jak se daný receptor bude chovat pod vlivem konkrétního neurosteroidu,“ dodává.
Fasády z nanovláken mohou udržovat vlhkost. Studenty z Liberce při vývoji inspirovaly pavučiny
Číst článek
V momentě, kdy se látka naváže na konkrétní receptor, se uvnitř buňky spustí reakce, kterou následně Ewa Szczurowská měří. A používá k tomu různé metody.
„Buďto fluorescenční látky, které se navážou na konkrétní molekulu, a když je jich hodně, začnou svítit a já je můžu zachytit pomocí kamery. Nebo když chci vědět, kolik je konkrétních receptorů v buňce, použiju radioaktivní látku, která určí, kolik jich je. Já je můžu spočítat, a díky tomu vím i to, jak silná bude odpověď na látku v konkrétní buňce,“ přibližuje Szczurowská.
Neurosteroidy jsou buď ve formě kapačky, nebo nově taky tablet. Pomáhat by mohly třeba i u lidí s Tourettovým syndromem, ischemií nebo autismem. Vědci ale upozorňují, že působením neurosteroidů onemocnění nezmizí, spíš se „jen“ zlepší kvalita života.
