Planeta jako z cukrové vaty. ‚Nové vesmírné těleso je v nesouladu s dosavadními poznatky,‘ říká astronom
Nově objevená exoplaneta, tedy planeta mimo naši Sluneční soustavu, má strukturu podobnou cukrové vatě. Je obří a přitom má hustotu asi 59 tisícin gramu na centimetr krychlový. Pro srovnání: průměrná hustota naší Země je asi stokrát větší. „Ta planeta není žádný drobeček, má asi 40 hmotností Země,“ vysvětluje a v rozhovoru pro Radiožurnál objev popisuje Marek Skarka z Astronomického ústavu Akademie věd.
Proč má objevená exoplaneta tak malou hustotu?
V první řadě je to způsobeno tím, že její atmosféra je hrozně rozsáhlá. Je asi o 50 procent větší, než by měla být podle teoretických propočtů. To pak v kombinaci s hmotností, která mimochodem není vůbec nízká, je asi čtyřicetkrát větší, než je hmotnost Země, vede k tomu, že je hustota extrémně nízká a může to evokovat pocit, že by planeta měla být jako z nějakého porézního nadýchaného materiálu, jako třeba z té cukrové vaty.
Ta představa ale není vůbec přesná, protože planeta zcela jistě bude mít nějaké kamenné jádro, které je obklopené právě touto obrovskou a velmi málo hustou atmosférou. Co je vlastně příčinou této nízké hustoty, o tom se vedou diskuse.
Astronauti už se připoutávali, první let ale nevyšel. Start lodi Starliner byl odložen kvůli technické závadě
Číst článek
Navzdory tomu, co už jste vysvětlil, jak taková nadýchaná planeta drží tvar?
Jak jsem říkal, ta planeta není žádný drobeček, má asi 40 hmotností Země. Kdyby neinteragovala vůbec nijak s ničím ve svém okolní prostoru, tak by si úplně v pohodě díky své vlastní gravitaci udržela kulovitý tvar.
Nicméně ona je hodně blízko a patří do takzvané třídy horkých Jupiterů a díky velmi silnému záření a proudu částic ze své mateřské hvězdy dochází k takzvané erozi její atmosféry a tím pádem částice z horních vrstev této atmosféry unikají do volného prostoru a vytvářejí jakýsi ohon – my si to můžeme představit jako nějakou kometu.
To je vcelku běžné u těchto takzvaných horkých Jupiterů a předpokládá se, že to bude i případ této planety WASP-193b.
Rozumím tomu správně, že vědci už znají víc podobných exoplanet s tak nízkou hustotou?
Známe jich několik. Pouze speciální případ je soustava Kepler-51, kde jsou tři planety, které jsou hodně podobné co do průměrné hustoty jako WASP-193, ale tam to není zase takový problém s teorií, protože soustava Kepler-51 je hodně mladá a u těchto mladých planet můžou být atmosféry hodně rozsáhlé.
Spát na vesmírné stanici není jako na Zemi. Mikrogravitace vše mění, popisuje astronaut Vittori
Číst článek
Ale to je problém u té WASP-193, která je stará asi čtyři a půl miliardy let. A ta klíčová otázka zní, jak je možné, že takto stará planeta pořád má takto obří a rozsáhlou atmosféru.
A kdy budeme znát odpověď? Dá se odpověď najít?
Určitě se na to zaměří nejlepší přístroje, které máme k dispozici, jak ty pozemní, tak ty kosmické, jako je Hubbleův kosmický dalekohled a dalekohled Jamese Webba.
Případně se na tento objekt určitě zaměří i osmimetrové, desetimetrové dalekohledy, které máme na zemi, protože ten nesoulad s teorií nám otvírá dveře k tomu, abychom se snažili najít vysvětlení a snažili se zjistit, co se tam děje.
