Brouk, který vynalezl kolo
Rychlý pohyb je pro bezobratlé živočichy s dlouhým tělem a mnoha krátkými končetinami problém. Larvy amerických brouků svižníků jej vyřešily tím, že vynalezly kolo.
Schopnost stočit se do kruhu a rotovat podél střední osy je vlastní jen několika málo druhům živočichů. V kole tvořeném svým tělem sjíždějí písečné duny pavouci rodu Carparachne z Namibie. Podobně se pohybují také housenky dvou druhů můr zavíječů a obalečů (Pleurotya ruralis a Cacoecimorpha pronubana) a jeden druh mořských korýšů strašků (Nannosquilla decemspinosa). Biologové z Georgia Southern University však objevili dosud jediný známý druh, který pohybové schopnosti kola spojil s větrným pohonem. Místem objevu je pobřeží georgijských ostrovů, které obývají brouci svižníci Cicindela dorsalis media. Jejich larvy tráví většinu času v mělkých doupatech v písku, ale pokud je někdo – v tomto případě zvědavý biolog – vyhrabe a šťouchá do nich, dokážou elegantně vyskočit do vzduchu.
Ve výskoku se larva svižníka prohne a vytvoří kolečko, které ještě ve vzduchu začne rotovat. Po dopadu na zem pak larva rychle roluje pryč od narušitele. Vědci zaznamenali, že směr pohybu je vždy orientován po větru. Domnívají se, že výskok do výšky larvě poskytne čas zjistit, odkud vane vítr a umožní jí využít silnější závany nad zemí ke startu. V silném větru larva dokáže rolováním překonat vzdálenost více než 60 metrů. A k čemu tak extravagantní manévr slouží? Larvy svižníků se jím zřejmě chrání před útoky parazitického blanokřídlého hmyzu, který do jejich těl klade svá vajíčka.
Zdroj: PLoS ONE
