Hodiny na sv. Vítu bude po restaurování opět pohánět závaží a kyvadlo
Hodiny na Katedrále svatého Víta ode dneška opět řídí kyvadlo. Hodinový stroj se na své původní místo vrátil po dva roky trvající renovaci. Jeho historie se datuje až do dob císaře Rudolfa II. Tehdy vznikl v dílně hodináře Hanse Pechlera z Magdeburgu.
Hodiny se do Čech dostaly na konci 16. století a do Prahy je dopravili po vodě.
„Až do Litoměřic pluly z Magdeburgu po vodě. Je to druhá nejvýznamnější památka, která k nám připlula,“ popsal už dřív kurátor sbírek Pražského hradu Jaroslav Sojka.
Historický stroj začal opět řídit hodiny na Katedrále svatého Víta. Natáčela Zuzana Petráňová
„Tento stroj je unikátní v tom, že má nejenom hodinový stroj, ale zároveň čtvrthodinové odbíjení, což bylo v té době poměrně nepřesných hodin neobvyklé,“ přiblížil vedoucí oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu Martin Herda.
Za svou historii doznal hodinový mechanismus mnoha změn, tou největší přestavba byla v roce 1959.
„Tehdy byly hodiny uvedeny do jakéhosi v uvozovkách modernizovaného stavu, že dostaly elektrický samonátah, ovšem znamenalo to, že klasický pohon na závaží a kyvadlem byl zrušen,“ uvedl Herda.
Náročná rekonstrukce
Po nynější renovaci se hodiny vracejí k původnímu pohonu a jsou umístěny na úrovni ochozu jižní věže, tedy o něco výš než v minulosti. Podle restaurátora Petra Skály byl proces rekonstrukce poměrně náročný:
„Na stroji se odstranila veškerá rez a museli jsme zrekonstruovat všechny tři lanové bubny včetně ozubených kol.“
Hodiny mají úctyhodné parametry. Váží 1,5 tuny a mají tři metry na šířku a 1,8 metru na výšku. „Jsou to jedny z největších hodin v Evropě vůbec,“ poznamenal k tomu Martin Herda ze správy Hradu.
Proto bylo nutné hodiny před rekonstrukcí rozebrat. Část putovala do restaurátorské díly po schodech, část musel z věže snést jeřáb a stejnou cestou se opět dostaly zpět.
Renovace hodin trvala dva roky, správa za ni zaplatila přes jeden a půl milionu korun.
