Jen málokdo si představí odpočinek od práce v podobě 1600 kilometrů dlouhé cesty. Tu momentálně absolvuje Miroslav Oros, rodák z Ústí nad Labem, který se rozhodl vyrazit na koloběžce z Paříže do Prahy. V doprovodu obytného vozu hodlá během 17 dnů, tedy po dobu probíhajících olympijských her v Tokiu, absolvovat charitativní cestu přes celkem pět států. Server iROZHLAS.cz Orose zastihl po přejezdu hranic Belgie a Německa.

Rozhovor Praha 9:55 6. srpna 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Proč jste si vybral zrovna trasu z Paříže do Prahy? Má pro vás nějaký interní význam?
Jedu během olympiády. Ta začala 23. července a končí 8. srpna. S tím souvisí i moje trasa, protože s Francií a olympijským zakladatelem de Coubertinem je neodmyslitelně spjatá. A také kvůli tomu, že příští letní olympiáda se koná právě tam. A cesta mi má trvat přesně po tuto dobu, tedy od začátku do konce olympijských her.

Jak dlouhá bude? Kudy vede?
Ta cesta není přímá. Rozhodl jsem se jet z Paříže do Bruselu, z Bruselu do Lucemburku a potom přes Německo, kolem Postupimi a berlínských jezer až do Ústí nad Labem a odtud do Prahy. Celkem mám podle plánu najet něco přes 1600 kilometrů.

Přes zaplavené oblasti

Je trasa náročná? Jaký úsek během ní byl/bude nejtěžší?
Nechci se přeceňovat, ale jedete na koloběžce, na které se musíte každé tři metry odrazit. Do kopce je jízda hrozně těžká, z kopce se vezete. Každý den jedu víc než 100 kilometrů, okolo deseti hodin. Trasa ale není úplně náročná, nejedu přes Alpy. Ale například terén Belgie a Lucemburska rozhodně jednoduchý nebyl.

Jakou část trasy už máte za sebou? Kde se momentálně nacházíte?
Momentálně jsem v Německu a ty nejtěžší úseky už jsou za mnou. Na plánovaných etapách je zajímavé, že pojedu oblastí, kterou před pár týdny zasáhly bleskové povodně. Ani jsem tudy jet nechtěl, ale fanoušci a místní obyvatelé po konzultaci s místními novináři si přáli, abych původní plán neměnil. Že prý jsem taková vlaštovka naděje.

Česko na olympiádě bude reprezentovat i kůň Warness. ‚Je to charakter a srdcař,‘ říká jeho jezdec

Číst článek

Byla cesta skrz zaplavené oblasti v Belgii náročnou zkouškou?
Nebyla to zase taková komplikace, jen když byla občas stezka či cyklostezka zaplavená, tak jsem musel najít jinou nebo ji přebrodit, což mělo za následek mokré boty, možné puchýře atd. Nejhorší je to pro místní, se kterými velice soucítím. V Německu si s nimi chci promluvit, alespoň morálně jim pomoct.

Zažil jste už během cesty nějaké krušné momenty?
Když začalo v předchozích etapách prudce pršet, tak jsem si musel hledat přístřeší u budov, na zastávkách. Pokud se navíc taková situace protáhla, tak jsem musel dojíždět až kolem jedenácté, s čelovkou na hlavě. To už v sobě musí člověk motivaci mírně křísit.

Jízda pro děti

A motivace vás neopouští?
Absolutně ne. Ze začátku vás každý kopeček bolí, ale jak postupně shazujete váhu, tak je vyjíždíte líp. Od začátku cesty jsem shodil už nějakých osm kilo, takže se cítím v perfektní fyzické pohodě. Chci projet všechna místa, která jsem si předsevzal, a sebe ani fanoušky nechci zklamat.

Motivací je pro vás i charitativní účel vaší cesty, peníze vybíráte na sbírku Pomozte dětem. Plánoval jste dobročinný kontext cesty už od začátku?
Ano. Jsem pracující člověk, o čas strávený na cestě jsem obral zaměstnavatele i rodinu, říkal jsem si, že je to moc dlouhý čas na to, abych ho věnoval jen sobě. Dohodl jsem se proto s nadací, že během cesty budu tu sbírku nějakým způsobem propagovat. Na stránce gomirago.cz mám transparentní účet, na který jsem sám něco vložil. Náklady si veškeré platím sám, nechci, aby se říkalo, že díky charitě můžu jet. Všechny vybrané peníze půjdou do sbírky.

Kolik už sbírka vybrala?
Co jsem naposledy kontroloval, ve čtvrtek večer se to blížilo k 50 tisícům do plusu. Navíc musím dohodit další svoje peníze na pokračující náklady. Jsem ale teprve v půlce cesty a věřím, že lidé s příspěvky nekončí. Kdyby hodnota dosáhla sta tisíc, tak bych dojel do Prahy s velmi lehkýma nohama.

Zkušenosti z dlouhé jízdy

Máte už za sebou z minulosti přejezd republiky na koloběžce. Byla to pro tento výkon dobrá příprava?
Tohle bylo v rámci týdne volna, přejel jsem republiku od západu na východ za 5 dnů. Předtím jsem žádnou takhle dlouhou trasu nejel. Ale zjistil jsem, že to jde. A hned během toho mě napadlo, že bych v blízké budoucnosti mohl ujet něco většího.

Radost je o to větší, že se nám to povedlo oběma, shodují se zlatí olympionici Prskavec s Krpálkem

Číst článek

A příprava fyzická byla?
Je to snadnější, když člověk nějakou absolvuje. Já jsem ji zahájil suchým únorem. To jsem samozřejmě ještě netušil, že se do téhle cesty pustím. Nevěděl jsem to až do června, v létě jsme měli pořádat dvě letecké akce v Česku, ale ty se na poslední chvíli zrušily. No ale od února jsem začal běhat, až se zlepšilo počasí, tak jsem na jaře nějaké dva tři tisíce kilometrů najezdil.

Pro deník.cz jste uvedl, že má vaše cesta olympijskou myšlenku. Jakou?
Mám hrozně rád sport. Tím, jak hodně pracuju, tak mám málokdy čas si olympiádu užít jako celek. Tak jsem si řekl, že pojedu během ní a budu dění poslouchat přes internet. Dělají mi obrovskou radost úspěchy českých sportovců, zlaté medaile Jirky Prskavce, Lukáše Krpálka nebo holek v tenisové čtyřhře (Barbory Krejčíkové a Kateřiny Siniakové – pozn. aut.), to jsem opravdu poskakoval radostí.

Držitel světového rekordu

Plánujete nějaké další koloběžkové trasy, až tu současnou ukončíte?
Určitě budu dál jezdit s dětmi a kamarády po Česku, po cyklostezkách. Ještě mám před sebou 900 kilometrů této akce, tak nechci předbíhat. Ale přemýšlím o tom, potkávám lidi, baví mě to. Je to úžasný sport, tak když bude zdraví a čas, mohl bych něco vymyslet.

Český rozhodčí stolního tenisu v Tokiu: Takovou šanci dostanu asi jen jednou za život

Číst článek

Kdy plánujete dojet do cíle?
V Německu máme program poměrně volný, máme pár záchytných bodů, kde chceme v daný čas být. To kdyby se k nám chtěli přidat další fanoušci, například krajané, 7. srpna večer budu dojíždět do Ústí nad Labem, kde asi bude fanouškovské setkání s nějakou sbírkou. Cíl je v Praze 8. srpna, rád bych, aby se na poslední kus cesty přidali další koloběžkáři, to by byl moc hezký happening.

Jste zapsán do Guinnessovy knihy rekordů za let více než 9000 kilometrů za 90 dní na motorovém kluzáku. Pokračujete stále i v létání?
Zapsal jsem se do ní před deseti lety, byl to projekt létání mezi dětskými domovy. Těší mě to, je to hezké, létám stále, ale nedávám tomu tolik času. Do koloběžky jsem se před pár lety zamiloval, je to finančně nenáročné, udržuje mě to ve fyzické i psychické pohodě. Létání stále miluju, ale s koloběžkou je už nejmíň fifty-fifty.

Timon Láska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít