Rodiče se často kritizováním snaží motivovat. Dětem tím spíš srazí sebevědomí, varuje psycholožka
Člověk by měl mít zdravou sebedůvěru a nepodceňovat se. Jak ale poznat, že jste si sami sebou jistí tak akorát? Pokud jste například před každou písemkou přesvědčení, že určitě dostanete pětku, ale vždycky máte nakonec jedničku, je jasné, že se podceňujete. Velkou roli v tom, jak se vnímáme, hrají rodiče, upozorňuje psycholožka Bára Downes v Klubu Rádia Junior.
Záleží, jestli hodně chválí, nebo naopak kritizují. „Někteří rodiče se zaměřují spíš na to, co se nepovedlo. Tím kritizováním nás chtějí vybudit a motivovat. Ale bohužel se to často mine účinkem a spíš srazí naše sebevědomí,“ podotýká Downes.
Rodiče se často kritizováním snaží motivovat. Dětem tím spíš srazí sebevědomí, varuje psycholožka
„Když řeknou ‚nemohl bys mít lepší známku jako sestra?‘, chtějí, abychom si řekli ‚sakra, já to taky dokážu!‘. Ale bohužel se v nás spíš uloží komentář: ‚Aha, jsem mnohem horší než sestra, nikdy toho nedosáhnu‘,“ vysvětluje psycholožka.
„To, jakými komentáři jsme obklopeni, hodně ovlivňuje to, jestli sebevědomí mít budeme, nebo ne. Ale pořád je to jen jedna z věcí.“
Záleží třeba i na tom, jaké sebevědomí mají sami rodiče. „Když vidím, jak rodič sám sebe shazuje, tak se to na mě přenáší. Učíme se, jak jednat sám se sebou, od rodičů. Pak se zdá, že jsme třeba zdědili nízké sebevědomí,“ upozorňuje Downes v Klubu Rádia Junior.
Znalost sebe sama
Vysvědčení se blíží a tlak na zlepšení známek roste. Pozor na strach ze selhání, varuje děti psycholožka
Číst článek
Co to sebevědomí vůbec je? Trochu napoví, když z toho jednoho slova uděláme dvě - sebe a vědomí. „To znamená dobrou znalost sám sebe. Vím zhruba, co jsou moje silné stránky, co jsou moje slabé stránky. Nepřeceňuji se, ani se nepodceňuji,“ popisuje psycholožka Bára Downes.
Opravdu sebevědomý člověk navíc ví, že na jednom selhání nezáleží, připomíná psycholožka. „To, že z nějaké písemky dostanu čtyřku, neznamená, že jsem nekvalitní člověk, který je úplně k ničemu. Sebevědomí tvoří tisíc maličkostí,“ zdůrazňuje.
Jaké mám sebevědomí, se pozná nejlépe na tom, jak mluvíme sami k sobě.
‚Děti nejsou úplně v pohodě.‘ Mezi školáky přibývá násilí. Mohou za to pandemie a chudnoucí rodiny
Číst článek
„Když si říkám: ‚To jsem ale hlupák, zase jsem to zkazil, to bude hrozné, jak to zase vypadám, nic ti nejde...‘ Tohle bychom přece nikomu jinému neříkali. Pokud si spílám celý týden, tak se můžu zamyslet, jestli by se na sebevědomí nedalo nějak zapracovat,“ doporučuje psycholožka.
Nafoukanost není sebevědomí
Někdy se ale objevuje názor, že být hodně sebevědomý není dobrá vlastnost. „Lidé si často dobré sebevědomí pletou už s nafoukaností, arogancí a nadřazeností,“ říká psycholožka. Přitom je to v podstatě pravý opak.
„Odborníci nafoukanost většinou považují za takovou snahu zakrýt to, že vlastně žádné sebevědomí nemám, takže potřebuji shodit druhé, předvádět se,“ vysvětluje Downes. Pokud má člověk opravdu zdravou sebedůvěru, dokáže být sám sebou, na nic si nehraje a nad nikoho se nepovyšuje.
Dá se nízké sebevědomí nějak zvýšit? Co jsou jeho největší zabijáci? Poslechněte si celý podcast.
