Jsme v zajetí rychlosti. Všechno se mění moc rychle a přestáváme tomu rozumět, myslí si kybernetik Havel
Kybernetik a bratr bývalého prezidenta Ivan Miloš Havel přistupuje podle svých slov k výročím poměrně chladně. Třicet let od sametové revoluce bude slavit v Bratislavě. Naše demokracie pak podle něj může být chápána jako experiment, který se taky nemusí podařit. Havel byl hostem Osobnosti Plus.
„Pojem demokracie není úplně jasný. To, co je u nás, může být chápáno jako jakýsi experiment – ohmatávání demokracie. A nemusí se podařit,“ říká v souvislosti s blížícím se výročím listopadu 1989 bratr prvního polistopadového prezidenta Ivan Miloš Havel.
Jako problematický vidí například jeden ze základních pilířů demokracie – všeobecné volební právo. „Víme, že když je špatné počasí, tak volby dopadnou jinak, než když je pěkně. Právo volit ještě neznamená, že lidé volit jdou,“ podotýká.
Havel, profesí kybernetik, se nadvlády umělé inteligence neobává.
„Dnes se z toho stalo takové klišé. Stále se o tom mluví, ale nikdo vlastně neví, co to ta umělá inteligence je,“ soudí host Barbory Tachecí.
„Lidi na to nějak slyší. Teď se to stalo i s kybernetikou a z kyber- je úplně strašidelná předpona. Chudák Norbert Wiener (zakladatel kybernetiky). Kdyby tak viděl, jak se jeho slovo stalo zaklínadlem,“ dodává s povzdechem.
„Jsme v zajetí rychlosti, jakoby předběhnuti vývojem technologií. Všechno se mění příliš rychle a přestáváme tomu rozumět,“ podotýká.
Přestože svět počítačů provází obrovské pokroky a budou prý ještě větší, Havel si myslí, že nás předčí v něčem jiném, než je vědomí sebe sama. „Budou schopny vidět do nám nedostupných oblastí a svět se rozepne na mnoho dalších sfér, které si nedovedeme ani představit,“ predikuje.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Ivanem Milošem Havlem. Mluvili třeba také o Gretě Thunbergové nebo české politice.
