Pouze osm procent pokřtěných se pravidelně účastní bohoslužeb. ‚Jsme individualisté,‘ říká religionista
Alespoň jednou týdně do kostela chodí 375 tisíc katolíků, zjistila v průzkumu prováděném loni v říjnu Česká biskupská konference. Církev tuto statistiku dělá každých pět let, oproti roku 2014 se počet návštěvníků snížil o necelých 45 tisíc. Podle religionisty Zdeňka Vojtíška jsou ale počty věřících již delší dobu víceméně stejné. „Církev prochází změnou, ale není to dramatický úbytek, spíše posun k městským a vzdělanějším lidem“ říká.
Výsledky ankety České biskupské konference korespondují i s průzkumy veřejného mínění. Podle těch na bohoslužby (jakékoliv církve) chodí jednou týdně zhruba pět procent lidí. Čísla tak odráží celosvětový trend vzrůstajícího počtu lidí, kteří víru raději praktikují sami, místo aby se zapojovali do chodu a života církve, komentuje konference údaje na svém webu.
Kolik lidí chodí v neděli do kostela? Katolická církev sčítá po pěti letech návštěvníky bohoslužeb
Číst článek
Takovýto trend potvrzuje i Vojtíšek. „Celá společnost je stále více individualistická a patřit k nějakému společenství, ať je to církev, politické strany nebo ochotnické divadlo je stále těžší. Jsme individualisté a do svého soukromí si bereme i své náboženství,“ říká religionista.
V Česku je podle údajů agentury STEM pokřtěných zhruba 43 procent obyvatel, z toho 30 procent u katolické církve. Mše se tak pravidelně účastní pouze 8,2 procent z pokřtěných.
Komunita a tradice
Tak jako před pěti lety i v nejnovějším průzkumu můžeme vypozorovat rozdíly mezi účastí na mši v Čechách a na Moravě – do kostela tam pravidelné chodí téměř dvakrát tolik lidí co v českých diecézích.
„Na Moravě je pravidelná účast na bohoslužbách častější. Slouží se zde víc mší, tak je to pro lidi přirozenější. Na řadě míst se staví i nové kostely,“ uvedl Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.
Podle religionisty Vojtíška hraje v odlišné návštěvnosti bohoslužeb roli historický vývoj. „Čechy dopadly trochu hůře v „odcírkevnění“ společnosti v druhé polovině 19. století a pak v celém 20. století. Morava se projevila jako soudržnější. Možná je to i tím, že české národní uvědomění probíhalo v Čechách s výrazným proticírkevním akcentem, zatímco české obrození na Moravě nijak proticírkevní nebylo. Naopak se tam národovecké prvky s těmi církevními někdy prolínaly a jeden s druhým posilovaly,“ vysvětluje. „Chození do kostela tam patří k rodinné i komunitní tradici.“
‚Rok jsme se je snažili vypátrat.‘ Katolická církev podala trestní oznámení kvůli sexuálnímu zneužívání
Číst článek
Omezená dostupnost
Nejvíce pokřtěných lidí je v kategorii nad sedmdesát let, ti se ovšem často bohoslužeb nemohou účastnit ze zdravotních či dalších důvodů a jsou tak odkázáni na bohoslužby přenášené televizí či rádiem.
„Odhadujeme, že asi jedna čtvrtina z pravidelných návštěvníků se nedostane do kostela každou neděli kvůli nemoci, práci a komplikovanému dojíždění,“ řekl webu cirkev.cz pražský arcibiskup Dominik Duka.
Největší skupinou mezi pravidelnými účastníky bohoslužeb jsou ženy nad 62 let, ty tvoří celou pětinu všech účastníků. Mladých lidí do 20 let je mezi návštěvníky téměř 20 %.
