Po měsíci terapie ABA došlo u Matyáše k viditelnému posunu. Poznává předměty, dokáže se zabavit

Matyáš pravidelně každý den cvičí se svými rodiči terapii ABA. Ta mu pomáhá například lépe komunikovat a pochopit okolí. Cílem trénování je práce s mozkovými drahami. Výsledky se u Matyho objevily už po měsíci.

Matyho svět Kutná Hora Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Malý Matyáš Průša

Poznávání obrázku, výslovnost slov i otevírání plechové krabičky jde Matymu po měsíci tréninku výrazně lépe. | Foto: Veronika Hlaváčová | Zdroj: Český rozhlas

Pro lidi autistického spektra je mimo jiné typické, že jsou jim extrémně nepříjemné doteky na hlavě. Třeba mytí vlasů je pro Matyho rodinu neskutečnou komplikací. Stříhání vlasů se pojí s hlasitou hysterickou scénou a připadá v úvahu jen jednou za čas.

Přehrát

00:00 / 00:00

Matyáš pravidelně každý den cvičí se svými rodiči terapii ABA

Právě na tyto i další situace připravuje autisty nová terapeutická metoda. Pětiletý Matyáš během cvičení trénuje nasazování čepice nebo sahání na svá ramena.

Terapie a individuální přístup

Jak vnímá Gábina posun syna? „Já to vidím rozhodně v tom opakování a v asociacích. Maty přijde, přinese klíč a řekne ‚Mami, klíč‘. Ví, že se ten předmět tak jmenuje. Pak jednoznačně to, že už se dokáže i lehce zabavit, to jsme dřív u něj vůbec neviděli,“ popisuje Gábina.

Maty začal rád také stavět komíny z kostek: „Tady je třeba vidět u Matyáše posun. To je teď novinkou, kdy začíná stavět komíny, zdi. Vůbec o tohle nejevil zájem,“ říká maminka Gábina, jak si Maty začíná sám hrát. K jeho rozvoji podle ní dochází díky individuálnímu přístupu.

Matyáš se ve cvičeních zlepšil. Už mu jde sáhnout si rukama na ramena, což je podle Gábiny zásadní posun: „Protože jsme od začátku věděli o tom problému, že Maty není rozpohybovaný od pasu nahoru. Jakmile dojde k tomuhle nastartování drah, tak pak můžeme vidět posun v řeči.“

Řekne si o pomoc

Poznávání obrázku, výslovnost slov i otevírání plechové krabičky jde Matymu po měsíci tréninku výrazně lépe. Dokáže si samostatně otevřít krabici s oblíbenou skládačkou – i když s pomocí rodičů. „Ale už je důležité to, že si řekne o tu pomoc,“ zdůrazňuje Gábina.

Diagnóza syna samozřejmě ovlivňuje i vztah jeho rodičů, Gábiny a Martina Průšových, a také chod domácnosti i trávení volného času. Čtvrtý díl seriálu se proto zaměří na Matyášovy rodiče.

Matyho svět je pětidílný časosběrný seriál Radiožurnálu, stanice Českého rozhlasu, o malém chlapci Matyášovi, který trpí autismem. Jaký je život Matyáše a jeho rodiny? A jak funguje nová terapeutická metoda, která mu výrazně pomáhá? Na otázky odpovídá autorka seriálu, reportérka Veronika Hlaváčová.

Co je autismus?

  • Autismus se dělí do tří kategorií podle úrovně funkčnosti a toho, jak je jedinec schopen se vyjadřovat, komunikovat a porozumět. Také podle míry problémového chování a míry intelektu.
  • Autismus nízkofunkční – uzavřenost, nízká schopnost navazovat sociální vztahy. Rozumové schopnosti většinou spadají do pásma těžké mentální retardace.
  • Autismus středně funkční – snížená schopnost navazovat sociální kontakt, v komunikaci jsou pasivní. Mluví, ale v řeči se vyskytují zvláštnosti. Rozumové schopnosti spadají do oblasti lehké až středně těžké mentální retardace.
  • Autismus vysoce funkční – zachované základní sociální a komunikační funkce. Hůř rozumějí sociální normě či uplatňování sociálního taktu. Ulpívají na oblíbených tématech. Rozumové schopnosti spadají do hraničního pásma či do pásma normy, někdy mohou dosahovat nadprůměru.

Veronika Hlaváčová, Mahulena Kopecká Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme