Lidstvo stojí před globální katastrofou. Vlády nemají dostatek sil věci vyřešit, myslí si politolog Pehe
„Poprvé v historii lidstva se přechod z jedné éry do jiné odehrává ve světě, který je globalizovaný. A globalizace je také hlavní příčinou krize odcházejícího světa,“ říká politolog a spisovatel Jiří Pehe v pořadu Osobnost Plus. K odvrácení výzev podle něj chybí politická spolupráce a planetární instituce schopné sjednotit postupy a pravidla. Důkazem může být klimatická krize nebo rychlý rozvoj umělé inteligence.
„Stav světa je opravdu velmi tristní právě v tom, že neexistují žádné globální instituce, které by byly schopny čelit stále intenzivnějším globálním výzvám. Ale často i katastrofám, kterých jsme dnes i zásluhou globalizovaných médií dennodenně svědky,“ vysvětluje Pehe.
Jeho hlavní obavou je globální propojení světa. Ve světě běžně fungují nadnárodní konglomeráty koncentrující moc, světové finanční trhy, jednotné kulturní trendy i propojený trh práce. Zároveň ale dosud nemáme možnost takto široké regulace.
„Globalizace není něco, co si někdo vymyslel. Je to proces, který byl nastartován moderními technologiemi, které přesahují svojí podstatou národní hranice. Které nás propojují jako lidi, ale zároveň nemají sílu zatím vytvořit globální politický rámec,“ popisuje.
Dobrý sluha, zlý pán
Stejně tak, jak jsou dostupnější a propojenější technologie, jsou podle něj dostupnější i jiné druhy zboží, což mnohdy vede k jejich zneužívání.
Nenávistné komentáře ubližují. Stanovují ale také novou normu vyjadřování, varuje filozof
Číst článek
„Jedno z velkých rizik je, že se vyspělé technologie, které mohou být svojí povahou nesmírně prospěšné, ale také zároveň nesmírně nebezpečné, dostávají do rukou zemí, kde mohou být především nebezpečné,“ upozorňuje Pehe.
Podobný problém se týká také distribuce zdrojů a vytváření příležitostí, které sice mají potenciál dostat se i do rozvojových států, nicméně v praxi spíše dochází k hromadění majetku bohatšími subjekty.
„My ale nemáme politické nástroje, kterými bychom rostoucí globální bohatství, které se přesunuje i do zemí, které dříve byly velmi chudé, rovnoměrně distribuovali,“ konstatuje.
V rukou umělé inteligence
Právě nejednotnost politických odpovědí podle něj představuje problém pro budoucnost.
„Poprvé v historii stojí lidstvo před možnou globální katastrofou. Protože pokud se nebudeme schopni na řešení opravdu velkých hrozeb a výzev domluvit na nadnárodní úrovni, tak samotné národní vlády nemají dostatek sil, aby věci vyřešily,“ varuje Pehe.
Umělá inteligence je větší převrat než průmyslová revoluce. Planetu postupně drancujeme, říká expert
Číst článek
Zároveň dodává, že pokud se lidé nezvládnou domluvit, je možné, že situaci změní umělá inteligence.
„Umělá inteligence začíná začíná pronikat do všech oblastí lidského života a začne pronikat i do oblasti globální správy,“ předpokládá Pehe. Pokud se nám ji podaří využít správně, může být nápomocná. Existuje však i riziko její větší samostatnosti.
„Je namístě varování, protože umělá inteligence nemusí nutně brát v potaz lidská přání ani emoce. Je to chladný rozum, který se může v určité lidské společnosti chovat tak, jako se my chováme třeba k mravencům,“ domnívá se Pehe.
Zmíněný vývoj je však otázkou dekád a jeho reálný průběh je stále obtížné komplexně předvídat.
Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí.
