Přísnější regulace alkoholu je nutná, říká Vobořil. Spíš je potřeba narovnat zdanění, míní lihovarník
Průměrný Čech starší 15 let vypije za rok zhruba 14 litrů čistého lihu. Co by pomohlo toto číslo snížit? „Opatření je víc, nejdůležitější je cenotvorba,“ říká v Pro a proti národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle šéfa Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimíra Darebníka je ale zdanění alkoholu v Česku nespravedlivé. „Lihoviny jsou zdaněny čtyřikrát více než pivo. A tiché víno má nulovou spotřební daň,“ kritizuje.
S argumentem, že lihoviny mají zásadnější negativní dopady na lidské zdraví než pivo a víno, Darebník nesouhlasí. Alkohol je podle něj jen jeden.
Přiměje vyšší cena a omezení prodeje a reklamy Čechy snížit konzumaci alkoholu? Diskutují protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil a šéf Unie vývozců a dovozců lihovin Vladimír Darebník
„Je to politická demagogie, která se dostala k běžným spotřebitelům. Jestliže je Česko země pivařská a pivo tvoří polovinu z celkové spotřeby, nelze tvrdit, že alkohol, který se vypije ve formě piva, je méně škodlivý než ten, který se vypije ve formě lihovin nebo vína. Není spravedlivé, že lihoviny mají několikanásobně vyšší spotřební daň. Je to rozhodně špatně a mělo by se to rychle napravit,“ zdůrazňuje.
Rovné zdanění je na místě
Z pohledu Vobořila není důležitá spravedlnost a nespravedlnost mezi jednotlivými byznysy alkoholu. „Důležitá je prevence toho, že je v Česku množství lidí, kteří zatěžují státní rozpočet, zdravotnický rozpočet. My, kteří nepijeme, na to doplácíme. A to je mnohem víc nespravedlivé,“ upozorňuje.
S rovným nastavením daní ale souhlasí. „Jedna z možností je například mít daň na množství alkoholu v nápoji. To se ale samozřejmě dá počítat různě. A teď se všichni různí výrobci začnou bavit, jak to vlastně je. A druhá věc je, jak vysoká má být daň na konkrétní gram jednoho alkoholu,“ předestírá.
„Část lihovarníků má reklamu nastavenou hodně za hranou směrem k mladým dospělým a mladistvým.“
Jindřich Vobořil
Skokové nárůsty daní jsou podle Vobořila výrazně efektivnější než setrvalé a pomalé. „Na druhé straně všechno má mít nějakou vyrovnanost, nechceme úplně likvidovat byznys. Zároveň se to ale musí vyrovnat s dopady a ty nejsou malé. U alkoholu se uvádí 60 miliard,“ nastiňuje.
„Jsou tam započítány i sociální dopady – víme, kolik lidí páchá pod vlivem alkoholu různé trestné činy. Jsou tam ztráty zaměstnání, ztráty zdraví a náklady s tím spojené. Samozřejmě je to jen část obyvatel, druhá část umí užívat alkohol s rozumem. Nikdo neříká, že tady má být nějaká prohibice. Všechno má být někde uprostřed,“ myslí si.
Etický kodex lihovarníka
A národní protidrogový koordinátor poukazuje i na nutnost regulace reklamy. „Nejsem příznivcem neustálých státních regulací. Část alkoholového průmyslu si vytvořila etický kodex a velmi přísně se drží pravidel při tvorbě reklamy. Ale jiná část lihovarníků má reklamu hodně za hranou směrem k mladým dospělým a často právě směrem k mladistvým,“ všímá si.
Dětská ‚šampíčka‘ bych zakázala. Učíme děti připíjet si, pak jsou tu i dvanáctiletí závislí, říká adiktoložka
Číst článek
„Těch opatření je ale víc. Je to i na konečných prodejcích. Nekontroluje se to a sankce za prodej alkoholu mladistvému je nízká. Takže máme zákon, který je nevymahatelný,“ naznačuje Vobořil.
Podle Darebníka si výrobci alkoholu uvědomují etický rozsah své podnikatelské činnosti a také pro to hodně dělají. Připomíná například podporu projektu Pij s rozumem.
Unie výrobců a dovozců lihovin také ve spolupráci s neziskovými organizacemi zajišťuje preventivní program nazvaný Pobavme se o alkoholu.
„Mladým nezletilým vysvětlujeme, jaké jsou následky požívání alkoholu v takto mladém věku a co jim hrozí. Podle studie OECD měly v roce 2011 v České republice první zkušenost s alkoholem děti ve věku 11,8 roku. I díky našim osvětovým projektům se podařilo, že za 10 let tato hranice stoupla na 14,6 roku. Ještě pořád je to hodně málo, ale trend je příznivý,“ míní.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu v úvodu článku. Moderuje Karolína Koubová.
