V Česku je asi týden a už si našla práci. Ukrajinku Annu donutil z Oděsy utéct její manžel
Když vejdu do salonu v centru Prahy, hned mi jde vstříc usmívající se drobná žena s hnědým vlnitým mikádem. „Hi, my name is Anna,“ pozdraví mě a podá ruku. Anna asi před týdnem utekla z ukrajinské Oděsy. Doma byla úspěšnou brow artistkou, tedy odbornicí na úpravu obočí. Svůj diář mívala na měsíc dopředu úplně zaplněný, to se změnilo ze dne den, když ukrajinské hranice překročily ruské tanky.
„Já jsem vzala s sebou z Ukrajiny všechno, co se týká úpravy obočí a kosmetiky, sbalila jsem si jen jedny džíny a dvě trička,“ ukazuje mi Anna svůj nový stůl v pražském salonu. U velkého zrcadla má tuby s barvami na obočí a desítky různě tenkých štětců, které pro svou práci potřebuje.
Aby pro ni byl rozhovor snazší, mluví se mnou ukrajinsky a vše mi překládá majitelka salonu Re:beauty, Ukrajinka s českým občanstvím, Tetiana Babchuck. „Na hranicích jsem zapomněla jednu tašku, takže jsem si tady potřebovala koupit jen pinzetu,“ usmívá se a vytahuje z poličky černou pinzetu. První věc, co si v Česku koupila.
Očkování dětí z Ukrajiny? Poradíme si s průkazem v azbuce i jazykovou bariérou, ujišťuje šéfka pediatrů
Číst článek
Pro Annu byla kosmetika celý život, vypracovala se na školitelku pro úpravu obočí, jezdila po Ukrajině učit nové brow artistky: „Všechno, co jsem si vydělala, jsem investovala do sebe, nekupovala jsem si auto, byt. Všechno jsem znovu investovala do kosmetiky, školení.“
Teď je vděčná, že může dál dělat, co umí a v čem je dobrá. Myšlenkami je ale pořád doma. Jakmile se začneme bavit o Ukrajině, zalijí se jí oči slzami a místy se zalkne pláčem: „Protože na Ukrajině je moje rodina, můj život, můj manžel i práce. A tohle je těžké.“
Odjet ji donutil až manžel
Z Oděsy nechtěla odcházet. Protože ale na Ukrajině teď není bezpečno nikde, donutil ji odjet její manžel. Česko si Anna vybrala, protože tady žije a pracuje její maminka: „Mám tak snadnější situaci než jiné ukrajinské ženy. Nemám děti, mám střechu nad hlavou a co jíst.“ Když se Anna dostala do Česka, chvíli pomáhala své mamince uklízet v hotelech.
Na Ukrajině zemřel další americký novinář. Kameramana Fox News zastřelili u Kyjeva
Číst článek
Jakmile se ukázalo, že válka jen tak neskončí, oslovila majitelku salonu Tetianu Babchuck. „Anna mi napsala na instagram Brow baru, mého druhého salonu. Jestli nemůže přijít se mnou promluvit, že je brow artistka z Ukrajiny. Píše mi teď hodně holek. Možná tři, pět holek denně, co se týče obočí a nehtů. Ale já mám plno. Já bych fakt moc ráda zaměstnala každou holku, ale nevím, kde bych tady našla tolik klientek,“ vypráví smutně majitelka salonu.
Ukrajinským kosmetičkám tak aspoň posílá odkazy na další české salony, kde zkusit najít práci.
Podpora je velká
Anna už u ní v salonu upravuje obočí novým klientkám. U každé návštěvy je dojatá z podpory: „Všichni mi nabízejí pomoc a podporu. Někdy obě pláčeme nad tím, co se na Ukrajině děje.“ Vysvětluje, proč se někdy její krajani chovají po příchodu do Česka zvláštně.
„Každý člověk, který je Ukrajinec a je tady za hranicemi, cítí velkou vděčnost, že má takovou příležitost být tady. Můžeme se chovat jakkoli, protože to je stresová situace. Můžeme být agresivní, občas neřekneme ‚děkuju‘. Ale musíte vědět, že jsme neuvěřitelně vděčné, že můžeme být tady a za to, jak se k nám chováte.“
Se svým mužem i přáteli, kteří zůstali ve větších městech, v kontaktu je. O své babičce na vesnici ale už několik dní nemá zprávy. Anny se ptám na poslední otázku – jestli se bude chtít vrátit zpět na Ukrajinu, když to půjde. Zhluboka se nadechne a stejně se jí v půlce odpovědi zlomí hlas kvůli pláči: „Určitě. Ukrajina je moje rodina a můj domov.“
