Stromeček, salát, krájení jablka i šupina pod talířem. Česko slaví Vánoce plné tradic
Čekání na Ježíška končí, je totiž Štědrý den. Na 24. prosince letos navíc připadla čtvrtá, tedy zlatá adventní neděle. Období adventu tak bylo letos vůbec nejkratší. Rodiny se sejdou u sváteční večeře. A před rozbalením dárků si část z nás zazpívá u ozdobeného stromečku vánoční koledy.
Ke štědrovečerní večeři neodmyslitelně patří bramborový salát a smažený kapr nebo řízek. Nebylo tomu ale tak vždy.
Štědrý den byl a je postním dnem. V minulosti lidé během dne nejedli vůbec, nebo pojedli jenom trochu skromných pokrmů. Ke štědrovečerní večeři usedali zpravidla s první hvězdou na obloze. A sváteční večeři považovali naši předci za jakýsi obřad.
„Hospodyně měla připravit devět nebo i třináct pokrmů, které se rovnou přinesly na sváteční stůl. Ovšem pokrmy měly úplně jinou podobu. Připravovaly se z luštěnin, hub, sušeného ovoce nebo kynutého těsta,“ vysvětlila pro Radiožurnál etnografka Ilona Vojancová z Muzea v přírodě Vysočina.
Právě z kynutého těsta vydržela do současnosti tradiční vánočka. A během prosince se peče také cukroví. Dárky se začaly více objevovat až v 19. století, a to hlavně skromné dárečky pro děti. Lidé také často na Štědrý den obdarovávali chudé.
O bramborovém salátu. Už zase?!
Číst článek
S Vánocemi je spjatá řada dalších tradic. Vánoční strom lidé v Česku zdobí až od devatenáctého století. „Traduje se, že první vánoční stromeček byl na počátku 19. století v Praze, kdy ho režisér Stavovského divadla Liebich připravil a pozval své kolegy, kteří tento strom obdivovali,“ popsala před časem Vojancová.
Lidé na stromy nejprve věšeli cukroví, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovoce, především jablka. „Od počátku 20. století se začaly objevovat skleněné ozdoby nebo ozdoby vyráběné z papírové maše,“ dodala etnografka.
Někdo na Štědrý den krájí právě jablko. Ti, kteří uprostřed uvidí hvězdičku, budou zdraví a šťastní. Jiní zas doufají v peníze a hojnost, a tak dávají kapří šupinu pod talíř.
Půlnoční mše
Zatímco většina Čechů směřuje svoji pozornost na Štědrý den, křesťané teprve očekávají příchod spasitele. Věřící, ale i někteří ateisté tak o půlnoci půjdou na tradiční půlnoční mši.
„Je to příprava na hlavní svátek, kterým je Boží hod vánoční, kdy se připomíná, že se Kristus narodil. A to je veliká radost. Bůh přišel mezi nás,“ vysvětluje kazatel Církve bratrské Pavel Černý.
V kostelech zazní většinou tradiční Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby.
