Vyšlehání pomlázkou na Velikonoční pondělí nestačí. Podle etnografa je potřeba rituál dokončit celý
Je Velikonoční pondělí. Chlapci a muži chodí s pomlázkou a za vyšlehání dívek dostávají kraslice. Vajíčka se nejčastěji barvila na červeno, symbolizovala tak lásku a Kristovu krev. Proto se Velikonočnímu pondělí říká taky červené. Pomlázka se plete z čerstvého vrbového proutí, dívky pak podle tradic zůstanou mladé a zdravé.
Zvyky jako pomlázka a polévání vodou znamenají příchod jara a mají zajistit úrodu. Rituál se ale musí dokončit. „Pomlázka se potom vezme, stočí do kruhu, a pokud je blízko tekoucí voda, tak se do ní hodí a pokud ne, hodí se na hřeben střechy, kde zůstane a postupně se rozpadne,“ říká ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša.
Chlapci pak od dívek dostávají malované kraslice, které symbolizují nový život.
„U nás je jeden z nejstarších nálezů kraslic datován do poloviny jedenáctého století. Jedná se o červené vejce s geometrickými motivy nalezené v hrobu ženy ve Velkých Hostěrádkách,“ doplňuje Markéta Slavková z Etnologického ústavu Akademie věd.
Velikonoční pondělí je spojeno hlavně s pohanskými zvyky, říkanka „hody hody doprovody“ má ale původ v křesťanství. Šlo o výzvu kněze.
Chceme pořádek v zavírání obchodů ve státní svátky, říká Staněk. ‚Ať se o nich neotvírá,‘ míní Burianová
Číst článek
„Pamatuj, že v tomto období by ses měl pořád chovat svatě, protože je to období posvěcené Vzkříšením. Zpomni hody doprovody neb jsou svaté dny, se to úplně přesmýklo,“ vysvětluje Šimša.
Křesťané v tento den pokračují v oslavách nedělního vzkříšení Ježíše Krista.
„Pochopitelně pondělí tím, že hned navazuje na velikonoční neděli, tak si člověk uchovává určitou slavnostnost, proto bývá ta bohoslužba zpravidla slavnostnější,“ říká farář Jan Houkal. Radují se dohromady osm dní, jde o takzvaný Velikonoční oktáv.
