Záznam o očkování přímo na těle. Vědci vyvinuli neviditelné nanotetování
Neviditelné nanotetování by mohlo v budoucnu zachraňovat životy. Neumí sice samo nic vyléčit, informuje ale lékaře o vakcínách v těle daného pacienta. Technologii představili vědci z amerického Massachusettského technologického institutu. Nanočásticím v kůži nehrozí ztráta jako například fyzickým papírům ve zdravotní dokumentaci pacientů nebo digitálním záznamům. Lékařům by tak vynález v budoucnu mohl ulehčit práci.
Aplikace nanotetování funguje podobně jako to klasické. Na kůži se aplikuje náplast s mikroskopickými jehlami. Z těch se pak do kůže uvolní speciálně navržené nanočástice podobně jako inkoust. Zatímco klasické tetování je vidět, nanočástice pouhým zrakem neodhalíte a nezasahují tak nijak do vzhledu.
Zájem o očkování proti spalničkám se v Česku výrazně zvýšil. Léčba pacientů se často výrazně liší
Číst článek
Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) technologii představili v časopise Science Translational Medicine a na videu i názorně ukázali aplikaci na prasečí kůži. Ta je podle všeho velmi jednoduchá. Náplast se nalepí, nechá pět minut působit a je hotovo. Okem nic neuvidíte.
Je třeba použít infračervenou kameru, které je dnes možné namontovat i do běžných mobilních telefonů. A to je podle expertů naděje tohoto systému. Použít by šla jednoduše a po celém světě.
Po načtení nanotetování se objeví struktura teček, které reprezentují danou informaci. V tomto případě by se jednalo o typ vakcíny, kterou pacient dostal. Je to vlastně velmi podobné jako s QR kódy, které se dnes velmi hojně používají například k platbám nebo reprezentaci internetové adresy.
Datum i dávka
Zatím systém pracuje jen s jednoduchými vzory teček, v budoucnu by ale mohly být s přidáním mikrojehel struktury z nanočástic komplexnější a obsahovat třeba i informace o datu vakcinace, dávce, šarži a mnoho dalších.
Proočkovanost klesá na základě fám ze sociálních sítí. Vracíme se o desítky let zpět, varuje vakcinolog
Číst článek
Takové informace se ovšem zaznamenávají už dnes do dokumentace pacienta. Lékaři ale upozorňují na to, že zejména v rozvojových zemích, kde je dokumentace často stále papírová, se údaje ztrácí. A ani v elektronické podobě nejsou informace zcela v bezpečí. Důkazem můžou být nedávné případy napadení nemocnic hackery, při kterých může dojít ke ztrátě velkého množství dat.
Podle studie z roku 2013 je špatná zdravotní dokumentace nebo její absence zodpovědná z velké části za snížení proočkovanosti populace, což stojí každý rok ve světě život asi jeden a půl milionu lidí. Nanotetování by tomu mohlo pomoci.
Obavy ze zneužití
Existují ale i obavy. Například bioetička Nancy Kassová se serveru smithsonianmag svěřila s obavami, že by informace obsažené v tetování mohly vést ke strachu z jejich zneužití. Přesto, že by byly v praxi jen málo použitelné a o příjemci vakcíny by vypověděl zcela jistě víc jeho profil na sociální síti, lidé zejména v rozvojových zemích by se mohli potýkat s různými fámami ohledně nanočástic a jejich škodlivosti pro tělo. To by ve finále mohlo vyústit až k odmítání očkování.
Proti chřipce by se měly očkovat i těhotné ženy, doporučuje WHO. Náchylnější jsou také senioři a děti
Číst článek
Skupina vědců s podporou nadace Billa a Melindy Gatesových proto na příští rok připravuje průzkum veřejného mínění v zemích jako Malawi, Bangladéš, Benin či Keňa.
Vědci z MIT stále neví, jestli tetování vydrží celý život. Dosavadní výsledky jsou ale pozitivní. Nanotetování bez problémů přečkalo devět měsíců v těle laboratorních potkanů. U člověka je ale samozřejmě potřeba daleko delší doby v řádu desítek let.
To teď bude tým výzkumníků testovat na prasatech, která mají velmi podobnou anatomii s lidskou. To vědcům umožní mimo jiné i testování potenciální toxicity nanomateriálu v těle.
Novinka se ale neobjeví v praxi dřív než za několik let. Nejdřív je potřeba technologii dovyvinout a pak získat svolení regulátorů v jednotlivých zemích, což může zabrat i víc než deset let.
