Zpět v bodu nula? S reportérkou o tom, jak britská mutace koronaviru zamíchala pandemickými kartami

Evropská média dnes věnují velkou pozornost šíření nového kmene koronaviru, který byl poprvé detekován na jihu Anglie. Podle britských úřadů je až o 70 % nakažlivější než dosavadní varianty viru.

Zabývala ses tím, jak velký problém v tuto chvíli představuje britská mutace. Proč je to tak obrovské téma, proč mu věnovat pozornost?
Je to něco, co přišlo ve chvíli, kdy jsme ještě neměli vyřešený celý předchozí problém koronaviru. Už více než rok řešíme pandemii a teď přišel jakýsi game-changer, který nám tu celou situaci ztížil, aniž jsme se vyrovnali s tím, co nastalo předtím. Přitom ještě před půl rokem si alespoň čeští odborníci mysleli, že to nenastane. Vůbec nepočítali s tím, že by koronavirus mohl tak silně mutovat.

Jistě, mysleli si, že takový vir bude mutovat, ale koronaviry jsou specifické tím, že mají jakýsi opravný aparát, jak třeba připomíná imunolog Václav Hořejší. Tím pádem si mysleli, že těmto mutacím se vyhneme. Proto jsem se pana Hořejšího ptala, proč to nastalo, v čem se spletli, a on mi vysvětlil, že nakažených a viru je zkrátka v populaci tolik, že virus má velkou šanci zmutovat i do takovýchto podmínek.

Takže se teď dostáváme do situace, o které zase nic nevíme a budeme muset reagovat, i když teď není úplně jasné jak.

V čem je britská mutace, ta nová varianta viru jiná než ten „původní“ nový koronavirus?
Mutací je spousta, nesčetně. A jen některé z nich nám jako populaci, jako lidstvu dělají problémy. Britská mutace je pro nás problematická hlavně v tom, že jsme postupem času zjistili, že se rychleji šíří. To je specifická vlastnost, kterou si vytvořila – má takovou biologickou výhodu. Je to dané tím, že když se koronavirus dostane do těla, snaží se dostat na nějakou hostitelskou buňku. Tomu „původnímu“ typu koronaviru to trvalo docela dlouho. „Klíč“, který měl na ten „zámek“ v našich buňkách, tak úplně nepasoval. Imunolog Hořejší ale vysvětluje, že právě klíč britské mutace do toho zámku zapadá daleko snáze, a ten virus potom dokáže naše buňky rychle odemknout, dostat se do nich a zároveň ještě navíc v nich odolávat tlaku protilátek.

A vysvětlili experti, proč se začala šířit zrovna tato varianta?
Nejsem samozřejmě odborník, ale kdybych měla shrnout vysvětlení od nejrůznějších expertů, je to vlastně jednoduché. Má zkrátka biologickou výhodu, díky níž dokáže vytlačit ostatní druhy koronaviru. Nemyslím tím všechny, ale právě ten původní, který se v porovnání s tzv. britskou mutací tolik nešířil.

A co všechno v tuto chvíli víme? Vědci ještě nedávno říkali – a také jsi to zmiňovala – že máme málo dat. Lze už teď říct, v čem je tato varianta nebezpečnější, jestli se chová jinak způsobem, jestli už v tuto chvíli víme více o tom, jak útočí na lidský organismus, jestli je prudší atd.?
Tuto variantu koronaviru řešíme celosvětově zhruba od prosince, takže z pohledu expertů je to opravdu krátký časový úsek, i když nám se to třeba nezdá. Už jsme si ale poměrně jisti tím, že tato varianta se opravdu rychleji šíří. Ovšem stále se vedou diskuse o tom, jestli je i smrtelnější. Nemáme k tomu zatím dostatek dat. Ovšem tato debata začala eskalovat ve chvíli, kdy vystoupil britský premiér Boris Johnson.

Řekl, že má indicie, že britská varianta koronaviru je až o 40 % smrtelnější.

To podle něj potvrzují nejrůznější data získaná z britských laboratoří. To Johnsonovo tvrzení ale část britských expertů hned označila za předčasné a skeptická k tomu byla také Světová zdravotnická organizace. Stejně tak s tímto prozatím úplně nesouhlasí ani čeští odborníci. Třeba virolog Libor Grubhoffer říká, že v tomto ohledu je celkem optimista a nedomnívá se, že by v tuto chvíli něco naznačovalo, že britská varianta je smrtelnější.

Stejné zkušenosti popisují i praktici. Mluvil o tom například ředitel nemocnice ve Slaném, která měla a dosud má velký problém s šířením britské mutace koronaviru.

Mluvila o tom i primářka infekční kliniky pražské Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová – podle ní se stále počítá s tím, že 80 % všech nakažených lidí má lehký průběh té nemoci.

V posledních dnech se v Česku rozpředla velká debata – a pochopitelně analogicky probíhá i za hranicemi – o tom, jak velké procento nových případů ta britská mutace tvoří. Debatuje se i o tom, kdy by měla úplně převládnout a vytlačit ten „starý“ typ nového koronaviru. Máme nějakou odpověď týkající se České republiky? Když jsi mluvila s experty, naznačovali nějaké jasnější stanovisko, dokážou to spočítat?
Hned na začátek bych ráda podotkla, že tato tvrdá data zatím v Česku nejsou. Nelze napevno a s jistotou říct: Je to tady v 60 % případů. To prostě nejde. Odborníci zatím jen odhadují a říkají, že britská varianta je tu rozhodně ve více než 10 % případů, což bylo avizované číslo od Státního zdravotního ústavu. Podle nich to mohou být desítky procent, ale nejsme si tím zatím jisti, souhrnná studie zatím neexistuje. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová nám ve středu napsala, že bude k dispozici až za 14 dnů. Státní zdravotní ústav ale mezitím udělal takovou drobnější průběžnou studii na 91, respektive na 95 vzorcích – čtyři museli v laboratoři vyřadit. Z této drobné studie vyšlo, že v Praze je ve zkoumaných vzorcích pouze 10 % případů britské varianty, ale třeba na Náchodsku už je to polovina z nich a na Trutnovsku dokonce 60 %. Je třeba podotknout, že ten vzorek byl velmi malý. Díky této studii si ale můžeme udělat představu o tom, jak moc se v tuto chvíli liší ta laicky řečeno nálož britské mutace v populaci v rámci různých regionů. Právě toto by se podle odborníků mělo srovnat. Bohužel britská mutace by se měla stát dominantní. V otázce momentu převládnutí tzv. britské varianty koronaviru se experti domnívají, že to bude do 14 dnů. Zmínil to například prof. Zdeněk Hel z Iniciativy Sníh.

Zmiňovala jsi, že dat zatím v Česku není mnoho. Když se tedy podíváme jen na ta, která máme k dispozici, které regiony jsou v tuto chvíli nejpostiženější?
Obecně, odhlédneme-li od mutace, jsou nejpostiženějšími regiony na jedné straně Královehradecký kraj – konkrétně regiony jako Trutnovsko a Náchodsko. Dále je to Karlovarský kraj s regiony jako Chebsko a Sokolovsko – tam zatím nemáme údaje o tom, jestli se tam vyskytuje konkrétně britská varianta koronaviru. V případě Trutnovska a Náchodska už údaje máme, podle nich se tam britská varianta nejspíše objevuje v poměrně vysokých procentech. V souvislosti s tím vláda v případě Trutnovska, Sokolovska a Chebska ve čtvrtek rozhodla, že se tam zpřísní opatření v porovnání se zbytkem republiky. Tyto okresy se uzavřou a lidé z nich a do nich budou moci cestovat jen za prací, příbuznými nebo za lékařem. A také v nich bude povinné nosit respirátory a roušky.

Můžeme se samozřejmě laicky domnívat, že to souvisí i s tou britskou variantou koronaviru, ale zatím si tím nemůžeme být jisti, protože vláda to takto neprezentovala. Ona, dá se říct, řeší důsledek, tedy přeplněné nemocnice v těchto okresech a vytíženost lékařů. Když se ovšem podíváme na Evropu a na to, jak bojovala s britskou mutací, tak právě její šíření se tam takto projevovalo. Logicky bychom tyto dva prvky spojit mohli, i když k tomu ještě neexistují žádná data.

Z toho vyplývá, že data budou – jak už se to ukazuje v celé té pandemii – naprosto klíčovým ukazatelem a zároveň vodítkem pro to, jaká opatření se pak mohou nastavovat. Jak se českým laboratořím v tuto chvíli daří tu britskou mutaci odhalovat?
Právě to odborníci do jisté míry kritizují, protože na první případy britské mutace jsme přišli poměrně pozdě, a to až v lednu, navzdory tomu, že vzorky byly z prosince. U nás totiž není žádný politický tlak na to, aby k tzv. sekvenaci – což je vlastně poměrně náročný proces, kdy se odhaluje mutace v rámci pozitivního vzorku – docházelo v co největším počtu vzorků. Zároveň biochemik Jan Konvalinka dává za příklad třeba Dánsko, kde se daří sekvenovat až 70 % všech pozitivních vzorků koronaviru, a díky tomu na mutace přišli poměrně brzy.

Nabízí se otázka, jestli české úřady nezaspaly a nepřestaly s tím vývojem nebo možnou proměnou pandemie počítat?
Není to asi úplně černobílé, protože část odborné veřejnosti kritizuje, že skutečně měli reagovat dřív, měli více testovat a hlavně měli cíleně vyhledávat mutace v nejrůznějších vzorcích. Na druhou stranu ovšem třeba imunolog Hořejší připomíná, že žádné z evropských zemí se nepovedlo ty mutace zastavit, jen tam na ně přišli dříve a mohli rychleji reagovat. U nás se naproti tomu zdá, že opět reagujeme zpětně, stejně jako i na další problémy, které během pandemie nastaly.

Řešila jsi s experty možné dopady britské mutace, jsou už v tuto chvíli schopni mluvit o tom, jak může šíření této varianty viru dopadnout na podobu protiepidemických opatření? Mají epidemiologové v záloze něco, jak by měla vypadat, aby se tento typ viru nešířil tak rychle?
Odborníci nabízejí tři řešení. Jedním z nich je tvrdý lockdown, třeba na 14 dní, kdy by se opravdu v Česku podobně jako na jaře zastavilo úplně všechno. To by třeba podle imunologa Hořejšího mohlo pomoct, protože ta mutace by se prostě neměla mezi kým šířit. K tomu se ale zatím, zdá se, neschyluje, a proto odborníci nabízejí třeba další řešení, jako je masivní testování, aby se opravdu odhalilo co nejvíce pozitivních případů, které by se poslaly do karantény, respektive do izolace, a jejich nejbližší kontakty potom do karantény.

Existuje ještě třetí řešení, ve které tak nějak doufáme všichni včetně vlády a odborné veřejnosti, a to je očkování, díky kterému by se třeba pandemie úplně nezastavila, nezastavily by se ani mutace, ale minimálně by se ten rozjezd výrazně zpomalil.

V souvislosti s britskou mutací se začalo mluvit také o tom, jestli jsou správně nastavena pravidla karantény. Existuje už nějaký jednotný postup, jak na to šíření reagovat?
Hlavní hygienička Jarmila Rážová vydala před několika dny pokyn pro hygienické stanice, jak se nově chovat s příchodem té tzv. britské mutace koronaviru. Ta pravidla jsou platná od 12. února a nejedná se o velké změny – i když nějaké tam jsou. Od podzimu totiž veškeré kontakty a trasování zajišťovala velká celostátní call centra. Teď se ale část povinností vrací opět do hygienických stanic stejně, jako tomu bylo na začátku roku, ale jen v případě, že u daného vzorku existuje podezření na britskou mutaci koronaviru. V praxi to znamená, že pokud je váš vzorek pozitivní a při odběru se zjistí, že by to mohla být britská mutace – ještě se to neví, ale je tam to podezření – tak v tuto chvíli už se vám ozve přímo hygienik a s probere s vámi trasování a další chování. Hlavní hygienička v tom pokynu píše, že obzvláště obezřetní by měli být hygienici v případě rizikových kontaktů osob, jako jsou zdravotníci, pedagogové nebo imunitně oslabené osoby. Zároveň původně v těch pokynech bylo, že pokud máte respirátor nebo zdravotnickou roušku a setkáte se s nakaženým, je možné, že do karantény nepůjdete, protože vás tyto pomůcky ochrání. V tomto případě ale bude na zvážení hygienika – a respirátor nebo ústenka vůbec nemusí být klíčovým faktorem pro to rozhodnutí – jestli půjdete do karantény.

Jinými slovy je ten virus tak nakažlivý, že běžné prostředky nemusí stačit, respektive kontakt může být mnohem kratší než dřív, aby byl považován za rizikový?
V minulých dnech to zmínil exministr zdravotnictví a současný premiérův poradce a zároveň epidemiolog Roman Prymula: podle něj už v této době už ten patnáctiminutový kontakt, o kterém se dříve mluvilo a byl klíčový pro přenos, neplatí. Stačí jen několik vteřin.

Ptala jsem se na to i na ministerstvu zdravotnictví a mluvčí Barbora Peterová mi odepsala, že definice epidemiologicky významného kontaktu se zatím nezměnila, a to ani třeba ze strany Světové zdravotnické organizace. Takže tady zatím jsme na vážkách a nevíme. Ale byly i takové tendence, že se právě kvůli zkrácení doby přenosu změní i algoritmus aplikace eRouška, která nám má hlásit kontakty s nakaženými osobami. Ve středu jsem kvůli tomu kontaktovala vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu a ten mi řekl, že stále jsou v jednání se společnostmi Google a Apple a zatím se ten protokol té aplikace eRouška nezmění.

Jak může do celé situace promluvit zmiňované očkování? Budou v současnosti schválené látky proti zjištěné variantě fungovat?
Postupně se dozvídáme – a zatím se zdá, že proti tzv. britské variantě koronaviru by vlastně měly ty dosavadní – Evropskou lékovou agenturou schválené vakcíny – fungovat. Patří k nim vakcína Pfizer-BioNTech, Moderna, AstraZeneca apod. Britská varianta v tomto nepředstavuje problém. Experti se toho, že vakcíny nebudou fungovat, obávají v případě dalších mutací. Neexistuje totiž jen tzv. britská mutace, svět se pomalu seznamuje i s tzv. jihoafrickou a s brazilskou mutací. A tam třeba už podle prvních zjištění víme, že třeba vakcína AstraZeneca, na niž hodně sázejí praktici, protože je možné ji dát do běžných ledničkových teplot, na tuto jihoafrickou mutaci nezabírá. Celkem dobrá zpráva ale je, že farmaceutické firmy se umějí poměrně rychle přizpůsobovat a vakcíny upravovat pro ty nejrůznější mutace. Samozřejmě se o to snaží už i teď. Společnost Moderna právě vyvinula vakcínu na jihoafrickou mutaci a do několika měsíců by mělo být jasné, jestli bude účinně zabírat.

Takže stojíme evidentně před dalšími momenty, které mohou znamenat velké komplikace. Co víme o tom, jak velké riziko podle vědců ta brazilská a jihoafrická varianta mohou znamenat?
Odborníci se právě těchto dvou mutací obávají více než té tzv. britské, u těchto dvou mutací totiž máme indicie, že by skutečně mohly být smrtelnější a zároveň se i rychleji šíří. Ta mutace by pro nás tím pádem byla fatálnější. Zmiňoval to třeba i virolog Libor Grubhoffer, když říkal, že jihoafrická mutace si nese změny, které najdeme v britské mutaci, ale zároveň se tam ještě, laicky řečeno, změnilo jedno písmenko, jedna aminokyselina. Právě proto by pro nás bylo tuto variantu koronaviru daleko náročnější zvládnout. Výstrahou pro nás může být, oznámení společnosti AstraZeneca, že proti této mutaci je její vakcína daleko méně účinná. Pak je tu ještě brazilská mutaci, která se zatím objevila v Evropě jen v jednotkách případů,
Že to může být problém, potvrzuje i situace v brazilském městě Manaus, kde se na jaře podle studie časopisu Science nakazilo 76 % populace. Bylo to tedy považováno za vzor teorie stádní imunity a říkalo se, že tam už by nemuselo dojít k fatálnější změně nebo k přeplnění nemocnic. Bohužel o tři čtvrtě roku později se tam celá situace opakuje.
Opět umírá spousta pacientů, opět jsou zahlcené nemocnice. Děje se tak nejspíš právě proto, že se tam objevuje brazilská mutace, která dokáže infikovat i dříve nakažené lidi, kteří tu nemoc prodělali. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbory Peterové se zatím v Česku žádná z těchto dvou zmíněných mutací nevyskytuje, ale například v sousedním Rakousku nebo Německu už se objevilo několik případů jihoafrické mutace koronaviru. Ve čtvrtek ráno se objevila informace, že dva případy brazilské mutace našli v Portugalsku.

Z toho, co jsi říkala, se trochu zdá, jako když opakujeme scénář, který už je nám důvěrně známý –, že jsme v situaci, kdy se potkáváme s virem, o němž tak docela nevíme, jaké může mít důsledky, objevil se relativně nedávno, nemáme prozkoumané všechny mechanismy a nemáme k němu data – přestože jsme už s novým koronavirem jako takovým seznámeni přes rok. Jak to podle vědců je? Zdá se totiž, že jsme v nějakém bodě nula poznání nových variant. Znamená to také, že jsme na počátku nějaké nové epidemie?
Záleží, z jakého úhlu pohledu se na to podíváme, protože jsme se ještě nedostali ani na konec té původní epidemie, toho „původního“ typu koronaviru. Teď přichází něco nového, co může velmi výrazně zamíchat kartami. Z tohoto pohledu můžeme – stejně jako dánští vědci – říct, že jsme u nové, menší, ale rychle nastupující epidemie, která bude obnášet mnoho mutací, s nimiž se lidstvo bude muset vyrovnat. Dánští vědci říkají, že to bez proočkovanosti nelze vyřešit bez tvrdého lockdownu – virus se podle nich kvůli změnám bude šířit tak rychle, že se to vymkne kontrole. Alespoň jedna drobná pozitivní informace na závěr, přináší ji virolog Libor Grubhoffer. Ten ve čtvrtek ve vysílání Českého rozhlasu zmínil, že sice koronavirus mutuje, ale mutuje pomalu, čímž nám – nebo spíš výrobcům vakcín – dává jakousi šanci aktualizovat svoje očkovací látky podle potřeby, abychom se očkovali vždy tou variantou, která bude mít navrch. S tím se ale podle Grubhoffera bohužel budeme muset smířit.