Stres, špatný životní styl a nejistá budoucnost. Kardiologové se obávají růstu srdečních selhání
Nezdravý životní styl, neustálý stres, obavy z války, ale taky ekonomická krize – nejen to může mít podle kardiologů vliv na zdraví našeho srdce. Česká kardiologická společnost teď navíc varuje před možnou epidemií srdečního selhání. Podle ní totiž stále přibývá nemocí oběhové soustavy a tento trend bude kvůli současným krizím dál pokračovat. Srdeční selhání přitom může vést až k transplantaci srdce.
„V nejhorším možném stadiu neumíte dýchat. Speciálně v noci musíte sedět v posteli. Každý nádech vás stojí maximum energie, kterou jste schopni vyvinout, a ptáte se, kolik toho v sobě ještě máte, abych to do rána udýchali,“ popisuje osmačtyřicetiletý řemeslník Tomáš z Ostravska.
Celý život aktivně sportoval a dobrou fyzickou kondici měl i díky své práci. Před pěti lety mu ale začalo selhávat srdce a život se mu změnil. Loni se navíc jeho stav zhoršil, lékaři proto Tomášovi museli dát mechanickou podporu srdce a zhruba rok čekal na transplantaci. Dočkal se letos v červnu a teď se cítí dobře.
„Poznám to. Když zvedám něco těžkého nebo se do toho praštím, tak je to citlivé i po té době. Jinak já vyběhnu tolik schodů a ujedu na kole tolik kilometrů... Jsem zdravý člověk,“ dodává.
Srdečních selhání přitom v Česku přibývá. Ještě v roce 2011 ho prodělalo zhruba 97 tisíc lidí, loni jich už bylo 122 tisíc.
„Čeká nás zhoršení ekonomické situace a víme, že jakékoliv zhoršení ekonomických podmínek je ve velmi těsném vztahu s nárůstem kardiovaskulárních chorob. Ukazovalo se to opakovaně v minulosti a je velmi pravděpodobné, že tomu budeme svědky nyní,“ hodnotí předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart, podle kterého bude těchto pacientů čím dál víc. Vliv na to má právě současná situace.
Čelíme depresi, ale nemůžeme se zanedbávat
Linhart se navíc obává toho, že kvůli ekonomické krizi budou lidé nakupovat levné a nekvalitní potraviny anebo že přestanou sportovat.
Čeští lékaři plánují studii na objasnění příčin mrtvice. Využívají při ní podkožní monitory srdce
Číst článek
„Je potřeba, abychom si uvědomili, že naše zdraví je na prvním místě a že zanedbávat se z hlediska kvality stravy, pohybu, konzumace alkoholu, kouření s ohledem na to, že čelíme určité depresi, je cestou do pomyslných pekel, které na nás číhají a kde na nás číhají choroby srdce, cév a srdeční selhání,“ popisuje Linhart.
Kardiologové odhadují, že kvůli tomu v následujících letech vzroste počet případů selhání srdce až o třetinu. Onemocnění se přitom často může zaměnit za infarkt. Ten ale ve většině případů srdečnímu selhání předchází.
„Srdeční selhání je stav, kdy nejčastěji srdeční vakuum není schopné přečerpat takové množství krve, které organismus potřebuje pro své fungování. Je to onemocnění, které je spojeno s nevýkonností, dušností, otoky a nechutenstvím,“ vysvětluje vedoucí lékař oddělení srdečního selhání a transplantační péče Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně Jan Krejčí.
Selhání srdce postihuje především starší lidi od 60 let, kteří už prodělali třeba infarkt myokardu. Zasáhnout ale může i mladší pacienty s nějakou vrozenou srdeční vadou nebo vysokým krevním tlakem. Podle kardiologů je proto zásadní dodržovat zdravý životní styl a chodit pravidelně na preventivní prohlídky.
