Cigarety za 400 korun? Od kouření podle lékařky odradí vyšší cena i stejné krabičky

Státní zdravotní ústav před několika dny přišel se zajímavými čísly. Nové šetření ukazuje, že zhruba čtvrtina Čechů kouří tabákové výrobky, další jednotky procent užívají elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák. Ve výsledku asi třetina populace užívá některé z těchto výrobků. To máme opravdu tolik lidí závislých na nikotinu?
Já bych tu pozornost s dovolením upřela hlavně na tu čtvrtinu lidí, která kouří, protože to jsou osoby v nejvyšším riziku, protože užívají spalovaný tabák. Ty další výrobky, které obsahují třeba nikotin nebo zahřívaný tabák, mohou mít nižší rizika, ale nejhorší je spalovaný tabák. A když jsem to nakousla, tak zahřívané výrobky k tomu vysokému riziku také patří.

A co se týče toho množství populace, která užívá nikotinové výrobky, máme opravdu tolik lidí závislých na této látce?
Ta závislost se dá posuzovat. My umíme určit, kdo závislý je, ale vlastně neumíme říct, kdo závislý není. Závislost může být fyzická, která se dobře projevuje. Je dobře vidět, jak se projevuje, když člověk nějakou dobu nekouří nebo neužívá ten svůj přípravek. Pak trpí abstinenčními příznaky. A pak může být také závislost psychosociální. Většinou to bývá kombinace obou těch typů závislosti.

A co to vypovídá o společnosti?
Společnost dělá to, co je jí dovoleno, respektive používá to, co je dostupné. Široce dostupné jsou cigarety. Ty jsou široce dostupné hlavně cenově. U té cenové dostupnosti se porovnává, že si stejné množství cigaret pořídím za nějaké procento platu. A v současnosti si pořídíme za nižší procento platu stejné množství cigaret jako například v roce 2007. Čili ta dostupnost je u nás pořád vysoká. Cigarety jsou široce dostupné i ve smyslu toho, že si je můžeme koupit kdekoliv v obchodě s potravinami, kde je i v místě prodeje reklama na ty tabákové výrobky a reklama je i na vlastních krabičkách od cigaret. Nemáme jednotné balení.

Kuřáků klasických cigaret ubývá

I přes tu vysokou dostupnost, o které tady mluvíte, podle ministra zdravotnictví kuřáků klasických cigaret ubývá. Jak moc třeba v posledních 10, 15 letech?
Ten pokles je podle dat Státního zdravotnického ústavu možný pozorovat od roku 2012. Do té doby byl ten výskyt kuřáctví v populaci někde kolem 28 až 30 %. Klesá to tedy postupně k těm 24 současným procentům.

Nevím, jestli můžeme být spokojení, jak rychlý je ten pokles, když vidíme, jaká je prevalence kuřáctví v jiných zemích. Třeba ve Velké Británii 13 %, v USA také 13 % a řada zemí má plán "end game", čili konec hry. Chtějí zkrátka, aby prevalence kouření v populaci klesla pod 5 % a mají k tomu vždy nějaké datum, do kterého toho chtějí docílit.

A jak se jim to daří? Nebo proč se to u nás zatím nedaří?
U nás se to nedaří i z toho důvodu, že máme jen částečně některá opatření, která pomáhají snižovat prevalenci kouření. Máme zákaz kouření ve vnitřních společných prostorech od roku 2017. A vidíme nějakou snahu o zvyšování spotřební daně. 

Chybí nám jednotné balení. To má třeba Velká Británie od roku 2016. Představme si to tak, že naše krabičky od cigaret mají sice obrázková varování, ale je tam prostor pro tu tabákovou firmu, že si může natisknout název těch cigaret svou barvou, písmem a podobně. Je tam možnost pro nějaké grafické vyjádření a to je komunikace se zákazníkem. To je ta reklama.

Zajímavé je, že existuje meziresortní pracovní skupina při Ministerstvu zdravotnictví a jejím úkolem je koordinovat závazky, které plynou pro Českou republiku z toho, že ratifikovala rámcovou úmluvu o kontrole tabáku. Kromě Ministerstva zdravotnictví tam zasedá i Ministerstvo financí, které je zodpovědné za nastavování spotřební daně. Pak Ministerstvo průmyslu a obchodu, v jehož gesci je právě ta reklama. Takže tam je třeba problém v tom, že Ministerstvo průmyslu a obchodu nahlíží na tabákové výrobky jako na běžné spotřební zboží a brání se tomu, aby byla zakázaná reklama v místě prodeje a aby se prodej přesunul do specializovaných prodejen, což je třeba v Austrálii běžné. Plánuje se to například i v už zmíněné Velké Británii. A Ministerstvo zemědělství zase brání diskuzi o jednotném balení.

A ty země, které jste zmiňovala, kde je ta prevalence dnes už opravdu nízká, co tedy všechno dělají pro to, aby měly takovéto výsledky?
Já bych asi uvedla příklad té Velké Británie, kde je současnosti ta prevalence kolem 13 %. Mají jednotné balení.

Ono i Švédsko teď avizovalo, že už bude "smoke-free".
To myslím do roku 2025. Velká Británie do roku 2030, podobně to má Austrálie a USA. Finsko má, myslím, do roku 2040 cíl klesnout dokonce pod 2 % kuřáků v populaci.

A vedle těchto opatření je tam samozřejmě důležitá nabídka léčby, to, že je hrazená farmakoterapie, čili léčba na snižování abstinenčních příznaků, třeba u kuřáků, kteří jsou přijati k hospitalizaci, a proplácení pojišťovnami.

A když se bavíme o těch procentech, to se stále bavíme o uživatelích klasických cigaret? Ne o těch, kteří užívají třeba ty elektronické cigarety nebo zahřívaný tabák.
Přesně tak. Ten end game je ve smyslu toho, že se nebudou užívat nebo kouřit klasické cigarety, zkrátka tabák, který hoří.

Zdravotní komplikace spojené s kouřením

Mezi mladými lidmi jsou stále oblíbenější právě ty elektronické cigarety a nikotinové sáčky. Je to lepší varianta než klasické cigarety?
Pokud bychom to porovnávali s klasickými cigaretami, tak určitě. 

A s tím nejsou třeba spojené nějaké zdravotní komplikace? Protože víme, že u klasického kouření hrozí asi nejčastěji rakovina plic, tak s těmi elektronickými cigaretami nebo nikotinovými sáčky není nic spojené?
U těch klasických cigaret hrozí nejčastěji onemocnění kardiovaskulárního aparátu, to znamená srdeční infarkty a mozkové mrtvice. Na to také Češi umírají nejvíce a předčasně, když kouří cigarety. A samozřejmě ani nikotinové sáčky, ani elektronické cigarety nejsou určeny nekuřákům, protože nějaká zdravotní rizika mít můžou. Ale to zdravotní riziko je tam oproti těm klasickým cigaretám snížené asi o 95 %.

Když říkáte, že nepatří do ruky nekuřákům, tak já jsem to pochopila tak, že mladí lidé už dnes nezačínají s cigaretami, ale s těmi elektronickými cigaretami nebo s těmi různými dalšími variantami.
Je taková hypotéza, že když se v populaci vidí, že klesá procento kuřáků mezi těmi nejmladšími, mezi mladistvými, a stoupá užívání elektronických cigaret, tak je to proto, že právě ti potenciální uživatelé těch klasických cigaret zvolili k zahájení užívání nikotinu tu méně škodlivou variantu elektronické cigarety. To je něco, co je vidět třeba ve Velké Británii. Jestli se to potvrdí u nás, to ještě uvidíme. Těch dat není tolik a ta prevalence kouření u nás mezi těmi mladými až tak nějak zázračně neklesá. A zase to může jít ruku v ruce s tím, jaká máme opatření kontroly tabáku.

A říkáte tedy, že u těch elektronických cigaret a u těch nikotinových sáčků víceméně nejsou žádná zdravotní rizika?
To jsem vůbec neřekla. Vy jste to dávala do porovnání s těmi klasickými cigaretami. Určitě není doporučení ve smyslu toho, raději než abyste začali kouřit, tak si vezměte nikotinový sáček nebo elektronickou cigaretu. Tak to úplně myšleno není. To nikdo takto aktivně nemůže doporučovat. To je nesmysl. To je jenom o tom, že vždy bude nějaká skupina lidí, která chce experimentovat a která chce užívat nikotin. A pokud se to ve společnosti dostane do rukou ideálně těm lidem nad 18 let, což se neděje ani s cigaretami, tak je to nějaké jejich vědomé rozhodnutí. Rizikem u nikotinnaivního organismu, hlavně v případě těch nikotinových sáčků, je možnost vzniku závislosti na nikotinu a případně nějaké akutní otravy, protože se to velmi snadno užívá a vloží se to prostě mezi horní ret a dáseň.

A ta dávka je mnohem větší.
To množství nikotinu se z toho uvolní relativně rychle a typickým příznakem je nevolnost, zvracení...

Vy jste mluvila o tom, že při Ministerstvu zdravotnictví funguje nějaká pracovní skupina, která řeší, jak dál naložit s těmi tabákovými výrobky a s tou politikou. Jaký by za vás měl být ideální výstup z této skupiny? Co všechno by se mělo změnit, aby se i v Česku výrazněji snižoval počet kuřáků?
Je to něco, co pořád opakujeme. Pořád se snažíme předkládat ta data, protože důkazy pro to jsou. Že pokud země přijme jednotné balení, tak klesá hlavně prevalence mezi těmi mladými lidmi, protože klesá atraktivita těch krabiček. Takže to je prokázané. Když jsou ty cigarety hodně drahé, tak...

Jak drahé by třeba měly být?
Kdybychom to přepočítali, tak třeba v Austrálii by to bylo 400 korun. To by odradilo spíš lidi, kteří váhají, jestli mají vůbec začít kouřit. Samozřejmě pro lidi, kteří jsou závislí na tabáku, tak by to mohl být problém. A ještě bych řekla k těm daním, že má Česká republika nižší daň na řezaný tabák. Takže kuřáci nejsou motivovaní přestávat kouřit nebo přecházet na méně rizikové varianty, protože si můžou cigarety balit.

Takže kdyby se tohle změnilo, tak by to pomohlo?
Určitě se doporučuje, aby ta spotřební daň byla stejná. A doporučuje se to i u zahřívaného tabáku, protože ta rizika jsou blízká kouření cigaret.

Ještě letos na podzim začne v Česku platit další omezení tabákových výrobků. Konkrétně těch zahřívaných. Mentolové nebo třeba melounové už si lidé nekoupí. Prodej ochucených náhražek klasických cigaret zakazuje novela zákona o ochraně veřejného zdraví, kterou v pondělí podepsal prezident Petr Pavel. Směrnici evropské unie měly členské státy přijmout nejpozději v červenci. Platit začne 23. října. Podobný zákaz už se týká ochucených klasických cigaret nebo tabáku na balení cigaret. Například vaporizérů nebo nikotinových sáčků se ale omezení zatím nedotkne. Pro Seznam zprávy to kritizoval národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle něj totiž právě tyto výrobky lákají nové, mladé kuřáky.

Léčba závislosti

Kolik lidí se u nás ze závislosti léčí nebo chce léčit? A fungují v tom nějak zdravotní pojišťovny, přispívají třeba na léčbu?
Z dat zdravotních pojišťoven vyplynulo, že v roce 2021 prošlo asi 700 lidí intenzivní léčbou závislosti na tabáku. Když si uvědomíte, že v České republice je kolem dvou milionů kuřáků, tak je to zrnko prachu. Ta úspěšnost je relativně vysoká v těch centrech kolem 40 %, což vychází i v ostatních světových centrech. Každý kuřák ale nemusí mít intenzivní léčbu závislosti na tabáku. Někdy mu stačí opravdu jen ta podpora ze strany ošetřujícího lékaře. Doporučení v podobě nějakých informací, jak přestat kouřit, nebo nějaké mobilní aplikace. Existuje národní linka, kde mohou poradit. A ty zdravotní pojišťovny přispívají z tzv. fondu prevence. Částečně zpětně proplácejí léky na snižování abstinenčních příznaků, pokud mají ti lidé potvrzení buď z nějakého centra pro léčbu závislosti na tabáku, nebo z centra při lékárnách pro odvykání kouření.

Vy jste říkala, že ta úspěšnost je 40 %. Jak přesně ta léčba vypadá? Kdybych k vám přišla, že se chci vyléčit ze závislosti, co se mnou uděláte? Dáte mi do ruky elektronickou cigaretu nebo třeba právě nějaké ty léky?
Nejdřív byste strávila hodinu až dvě povídáním o tom, jaké jsou vaše typické kuřácké situace. Ta motivace předpokládáme, že by byla vysoká, protože už to, že jste dorazila, znamená, že jste motivovaná s tím něco dělat. Bez té motivace to nikdy nejde. Ale zkusit si dopředu představit svůj den bez cigarety, to je pro ty lidi strašně důležité. Aby věděli, že když budou úspěšní, tak je to z 90-95 % proto, že se rozhodli, ne proto, že zatím stojí nějaká berlička z lékárny.

Ty léky, ty berličky, snižují abstinenční příznaky. A je pravda, že když ty abstinenční příznaky jsou vyjádřené, když mám chuť na cigaretu, jsem nervózní, podrážděný, tak dřív nebo později po té cigaretě asi sáhnu.

Protikuřácký zákon

Už jste také zmínila, že je u nás zákaz kouření ve společných prostorách. To vychází z protikuřáckého zákona, který u nás platí šest let. Když v roce 2017 začínal platit, tak mi lékaři říkali, že na nějaké dopady třeba do zdravotnických statistik je potřeba počkat aspoň pár let, než se to někam propíše. Teď je to tedy šest let. Už vidíte, že by to opravdu mělo nějaké pozitivní dopady na zdraví populace?
V roce 2018, což bylo jeden rok po začátku účinnosti zákona, vydal ÚZIS tiskovou zprávu. To byla předběžná data, která už ukazovala, že pokleslo procento hospitalizací pro akutní infarkty myokardu, pro anginu pectoris a ischemickou srdeční chorobu. A to je vlastně dopad toho opatření, který byl zaznamenán celosvětově. Jinou publikaci v České republice jsem nečetla. Myslím, že to nikdo nepočítal.

Jak si na to lidé zvykli? A pokud by to šlo, chtěli by ty kuřácké podniky vůbec zpátky?
To opatření, než bylo schváleno, mělo velkou podporu veřejnosti. Asi 68 % populace bylo rozhodně nebo spíše pro ten návrh. A asi více než polovina kuřáků s tím také neměla problém. Takže si myslím, že se to společensky přijalo a že to nikdo zpátky úplně nevyhledává. Nikomu se potom vyloženě nestýská. 

A šlo by nebo měl by stát ještě přitvrdit a zakázat kouření na zahrádkách?
To je spíš asi politická otázka. Já si akorát dovedu představit, že pro lidi, kteří bydlí nad zahrádkou a třeba v letních měsících jim tam jde ten kouř, nemají možnost jak jinak větrat, a je to pro ně tedy velmi náročné.

Experti z Think Tanku Racionální politiky závislostí v úterý doporučili vládě, aby v rámci toho tzv. konsolidačního balíčku více zdanila klasické cigarety než ostatní tabákové výrobky. S tím, předpokládám, souhlasíte. Jak by ta daň měla být vysoká?
Ono se doporučuje, aby ta cena počítala i s inflací. Tomu se říká reálná cena. Nejsem ekonom, ale ta data pro to jsou a ta doporučení také. A jak jsem říkala, to vysoké danění by se mělo týkat i zahřívaného a řezaného tabáku.

Kdy odhadujete, že by Česko také mohlo být smoke-free společností?
Toho odhadu se bojím. Budeme doufat, že příslušná ministerstva nějak postupně dojdou k tomu, že ta opatření jsou pro lidi.

A kdyby to kuřáctví klesalo tím tempem jako dosud, tak se tam dostaneme asi za hodně dlouho, že?
Asi ano. Je dobré si za tím představit ty lidi. Zkrátka čím pomaleji to bude klesat, tím víc lidí máme pořád ohrožených kouřením spalovaného tabáku.

V podcastu byly dále využity zvuky z TV Nova, TN.cz, České televize, ČT24 a facebookového účtu Ministerstva zdravotnictví ČR.