Zakázat HHC? Na přechodnou dobu, radí dětský adiktolog. Pak by ho dovolil od 21 let

Praha 7. února 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Je to pár dnů, co museli lékaři v Karlovarské nemocnici ošetřovat několik žáků základní školy kvůli předávkování želé bonbony s obsahem látky zvané HHC. Zjistila to policie. Co to je HHC?
HHC je úplně zjednodušeně polosyntetický kanabinoid. Je to hexahydrokanabinol, který se získává syntézou z hempu, což je nízkopotentní marihuana. Takže THC je tam v nízké koncentraci. Každopádně HHC je polosyntetický kanabinoid, který se v marihuaně přirozeně vyskytuje, ale ne v takové množství, jako ho můžeme najít v různých výrobcích, které jste jmenoval.

Už teď víme, že se dá touto látkou předávkovat. Je to předávkování, je to otrava, jak se tomu říká správně?
Medicínsky bychom řekli intoxikace. Každopádně co se týče těch dětí, které byly hospitalizovány, můžeme se bavit i o předávkování. Jinak HHC je psychoaktivní látka, což znamená, že nám mění vědomí a prožívání, zážitky z reálného světa. A když je člověk intoxikován, tak na sobě vidí důsledky toho užívání.

Když je člověk intoxikován příliš, když se skutečně předávkuje, tak se ty patrně příjemné počitky změní v co?
U HHC začínáme pozorovat, že může docházet ke ztrátě vědomí nebo ke snížení vědomí, což je právě případ zmíněných dětí.

Můžete omdlít?
Můžete omdlít, ale uživatel spíše bude vykazovat známky úzkostnosti, nespavosti, bude mít strach, bude mít třeba třes, bude se potit, bude mít špatné pocity.

To se může dít, když HHC užije jednorázově, nebo se liší jednorázová dávka od dlouhodobého užívání?
To je dobrá otázka. Intoxikace i v těch vyšších dávkách může být při jednom užití. Když budete HHC užívat opakovaně, zřejmě si vybudujete tzv. toleranci, což znamená, že pro stejný účinek budete muset pozřít větší koncentraci té látky.

Takže si vybudujete i závislost?
HHC má zřejmě potenciál závislostní, což znamená, že si můžete vybudovat závislost na HHC, stejně jako na THC.

Intoxikace nebo předávkování jako takové, nastává při jakém množství? Když se budeme bavit o bonbonech, tak kolik bonbonů musím sníst, abych třeba při váze 65 kg byl předávkován?
To by nás samozřejmě také zajímalo, ale my tyto informace ještě nemáme. Studie sice vznikají, ale vznikají zatím na laboratorních zvířatech. Pak budeme možná sledovat tuto koncentraci u dospělých lidí, ale u dětí a adolescentů je to nejvíce eticky zatížené, tím pádem ty výsledky přijdou nejpozději. A musíme si uvědomit, že HHC na varovném systému pozorujeme necelé dva roky, takže je to opravdu látka, která je tady pro nás docela čerstvě. Nemůžeme proto odhadovat ani tu koncentraci, ale ani dlouhodobé účinky.

HHC cílí na děti

Jak se dostalo HHC do bonbonů?
Dostalo se tam tak, že producenti potřebovali prodat svůj výrobek. A protože cílí na děti a mladistvé, tak vybrali formu, která je pro ně hodně přijatelná. To znamená, že ty bonbony jsou taky v lákavých obalech a protože v Čechách je HHC stále legální, tak si to děti můžou koupit a je to pro ně hodně přitažlivé.

A HHC je jenom v bonbonech?
Ne, HHC se může v želé bonbonech vyskytovat, ale můžete si buď v některých potravinách anebo v automatech koupit už ubalené jointy, takže cigarety, anebo si můžete koupit palice technického konopí, které je napuštěné tím HHC a pak si z toho ubalit jointa. Ale už se vyskytují i sušenky a další různé formy.

Nebo třeba náplně do vaporizérů?
Samozřejmě, to jste dobře zmínil. Vyskytuje se to i v e-liquidech, kde je koncentrace HHC.

Kde se HHC prodává? V současné době je považované vlastně za suvenýr, ne?
Současné legislativě se to vymyká, takže ano, můžeme ho označit za sběratelský předmět, ale rozhodně to není potravina nebo výrobek určený k přímé spotřebě. Tím pádem se vymyká všem kontrolám, ať už ministerstva zemědělství nebo ministerstva zdravotnictví.

A prodává se to různě po automatech?
A prodává se to různě po automatech, ale i ve večerkách.

V minulosti jsme ve Vinohradské 12 mluvili třeba o kratomu, který se taky prodává v různých automatech. Velkým hitem byly nikotinové sáčky, energetické nápoje s velkým obsahem kofeinu a tak dále. Z hlediska škodlivosti, kam byste zařadil mezi tyto látky a produkty HHC bonbony?
Nemám moc rád žebříčky, ale vím, že na toho spousta lidí slyší. Asi selským rozumem, nebo když bych na to měl reagovat, tak bych řekl, že energetické nápoje nejsou tak nebezpečné jako HHC. HHC bych spíše řadil po bok kratomu nebo THC. Má daleko silnější psychoaktivní složku a dopady na zdraví mohou být jiné než u energetických nápojů.

Platí to, co říkal třeba adiktolog Aleš Kuda u nás v Osobnosti plus na Českém rozhlase Plus, že nárůst depresí a úzkostí u mladých lidí, ale i u dospělých, jsou rizikovými faktory? Že se potom děti a mladiství k těmto zmiňovaným látkám a produktům uchylují z toho důvodu, že mají nějaké vlastní problémy, které řeší? Kdo je jako rizikový v užívání podobných látek?
Jsem moc rád, že jste položil tuto otázku, protože závislost nebo rizikové užívání se nevyskytuje jen tak, musí tam být nějaká příčina. A duševní obtíže nebo strasti vnitřního světa, jak pracuji s emocemi, jak prožívám svět a sám sebe, tak to jsou věci, které určitě ovlivňují, jestli se rizikové chování objeví nebo jestli se rozvine závislost. A právě úzkosti a depresivní stavy jsou tím rizikovým faktorem, kdy se může objevit rizikové chování a závislost. A to také u dětí.

Adiktolog Aleš Kuda to směřoval hlavně k alkoholu, ale platí to i o ostatních návykových látkách?
Platí to i o ostatních návykových látkách. Samozřejmě některé látky k sobě přitahují jiné duševní obtíže, když bych to měl tak nějak znázornit. Jenom pro představu, například ADHD více přitahuje užívání pervitinu, metamfetaminu. Alkohol možná víc přitahuje úzkostné lidi nebo úzkosti. Ale vždycky tam vidíte tu příčinu duševního onemocní nebo duševní potíže nebo nějaké duševní strasti. Takže se to týká všech látek a bohužel se to týká i nelátkových závislostí. Proto teď pozorujeme například nárůst digitálních závislostí. Závislosti na technologiích – a to zejména u dětí a mladistvých nebo u té nejmladší generace.

Existuje už nějaký výzkum nebo studie HHC, která by potvrzovala, že jsou některé děti náchylnější k tomu, aby užívaly více HHC než jiné?
U dětí je to o to obtížnější, že v posledních desetiletích, ale možná to tak bylo vždycky, nejdou za jednou psychoaktivní látkou. Ve většině případů nejdou třeba jenom za alkoholem, což by byla ta primární látka, ale jdou po užívání čehokoli, co jim změní stav. To bych zde chtěl právě zdůraznit, že děti jdou spíše po mnoha látkách.

Děti jdou tedy po tom důsledku, tedy po tom jaký efekt na ně ta daná látka má.
Přesně. Možná bude HHC přitahovat úzkostnější lidi, zranitelnější, možná depresivnější. Ale výzkum na to ještě nemáme, to teď jenom odhaduji z nějakého klinického pozorování.

Možná je tam i nějaká snaha s experimentováním, s něčím novým…
To je určitě jeden z faktorů a jedna ze složek u dětí a mladistvých, že daleko více riskují, než dospělí lidé. A je to v podstatě jedna z jejich přirozeností. Ale to, že experimentujete, nebo že uživatel experimentuje, neznamená, že se rozvine závislost. Závislost vidíme u lidí, kteří k tomu mají nějaké predispozice a ty mohou být ovlivněny i těmi duševními obtížemi. Takže to, že experimentujete, neznamená, že jste závislým uživatelem.

Mimochodem, vy jako adiktolog jste pracoval s nějakým dítětem, které by bylo závislé na HHC nebo podobných látkách?
Děti, které mám v ambulanci, užívají THC a HHC doplňují. A to v situacích, kdy si třeba potřebují zakouřit doma a ten e-liquid nebo ty želé bonbony nejsou tak nápadné pro rodiče. Anebo když potřebují užívat ve škole. Takže je to spíš doplňkové užívání, ale že by to někdo preferoval víc než THC, to jsem zatím nezaznamenal. Ale je to součástí toho celého balíčku rizikového užívání.

Mají šanci učitelé ve škole anebo rodiče doma odhalit to, že jejich dítě něco takového užívá?
Šanci určitě mají, ale nezastírám, že to není obtížné. Protože když bychom se bavili o nějakých projevech, tak to může být třeba to, že jsou spavější, nebo že jsou náladovější… Nebo když jsou doma déle bez té látky, to už pak můžeme odhadovat, tak že jsou třeba nervóznější, že se potí a tak dále. Jenže toto všechno se dá také pozorovat u dalších adolescentů, kteří neužívají – v tom je to složité. Co ale začínám poslední dobou pozorovat u svých pacientů (a je to také tradiční marker) je to, že začínají zaspávat do školy a nezvládají vstávat na ranní hodiny. To může být známkou rizikového chování, ať už třeba užívání HHC, THC, ale i jiného rizikového chování. Ranní absence sleduji docela často.

Já jsem měl jako student spoustu ranních absencí, ale neřekl bych, že bych byl na něčem závislý. Ale chápu, kam tím míříte – že to je možná i nějaký mustr třeba pro rodiče, jak vysledovat právě to, že se muže něco dít. A že si je třeba s tím dítětem promluvit o tom, jestli se něco neděje.
Reagoval bych na tu změnu u adolescenta. Když je dítě náladové po celý svůj život a je náladové i v pubertě, tak to neznamená, že je uživatelem. Ale když se to chování změní a nevidíme tu příčinnost, tak je dobré se po ní pídit.

Ale skvěle jste zmínil to dotazování nebo tu otázku, co se vlastně děje. Studentům nebo na konferencích často říkám, že mým hlavním nástrojem je se také zeptat, jestli náhodou dotyčný nebo dotyčná neužívá. Bohužel to nejde hned takhle na první dobrou, když dítě přijde ze školy, tak se zeptat: užíváš? Ale jde to spíš v nějakém důvěrném rozhovoru. Zrovna jsem měl telefonát s jednou maminkou, která mi říkala, že seděli se synem několik hodin v důvěrném rozhovoru a při tom rozhovoru došlo na to, že užívá HHC a nějaké psychoaktivní léky. A takhle na to přišli.

Jít cestou represe?

Ministerstvo zdravotnictví teď uvažuje o tom, že by přišlo s nějakým velmi razantním řešením toho, jak se HHC v Česku užívá a k čemu došlo v Karlovarském kraji a že by k tomu chtělo přistoupit v řádu dnů. Mluví se třeba o tom, že by ministerstvo umístilo HHC na seznam zakázaných látek vedle těch těžkých drog, které tam už jsou. Je to za vás řešení?
Za sebe jako za odborníka říkám že regulaci vítáme, ať už jakoukoli. Situace, kdy HHC je dostupné pro děti a mladistvé, je situací, která z našeho pohledu není udržitelná.

Ale ta regulace by mohla přijít i cestou novely zákona o návykových látkách, kdy má vzniknout další seznam vedle již existujícího seznamu zakázaných látek. Je to teď v Poslanecké sněmovně. Děti a mladiství by se nemohli dostat k látkám, které by byly na tomto novém seznamu, ale třeba dospělí by si je koupit mohli. Je cesta zakazovat, jako skutečně jít se s tou prohibice, anebo HHC není natolik škodlivou látkou, že by bylo nutné automaticky ji zakázat úplně pro všechny? Z pohledu adiktologa ten rozdíl vnímáte nebo je za vás jakékoli řešení cestou regulace řešením?
Dlouhodobá represe není řešením. A máme studie ze kterých víme, že represivní uzavírání není efektivní intervencí, nebo tím efektivním zásahem. Takže bych nebyl pro represi Zároveň ale jsme v období, kdy na toto legislativní uchopení čekáme už nějakou dobu a pořád jsme v době, kdy jsou kratom a HHC, které tady probíráme, legální. Takže já jako naivní odborník bych si dokázal představit, že na přechodnou dobu je HHC dáno vyhláškou na seznam zakázaných látek a posléze může být zrevidováno a dáno na seznam psychomodulačních látek.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob tento týden připomínal také to, že rezort navrhoval umístit HHC na seznam zakázaných látek už loni v létě, ale vláda s tím nakonec nesouhlasila. Byla to chyba?
Myslím si, že to nebylo šťastné řešení. Trošku se z té otázky vyvlíkam, ale musíme si uvědomit, že jsme se dostali do situace, kdy ty látky byly až moc dlouho neregulované. Z naší pozice nějakého měsíce v roce 2024 je možná jednoduché říkat, že to byla chyba, protože se možná očekávalo, že status psychomodulačních látek bude daleko dříve. A možná s tím se v létě 2023 operovalo.

Seznam psychomodulačních látek by měl umožnit i to, že když výrobci přijdou s nějakou novou látkou, tak bude moct ministerstvo velmi rychle reagovat a umístit ji na ten seznam. Naráží to na to, o čem mluvil třeba národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil z ODS v rozhovoru pro Radiožurnál, kdy varoval, že to je trochu boj s větrnými mlýny. Třeba že stačí změnit jedna molekula a z HHC je HHCP… Takže je velmi jednoduché měnit to tak, aby to nebyla legislativa schopná postihnout.
Myslím, že to je jeden z důležitých argumentů pro psychomodulační látky, že by byl ten proces přidání nově objevující se substance na ten seznam velice rychlý. Protože například syntetických a polosyntetických kanabinoidů je teď evidováno myslím 42, takže pokud se zakáže HHC, tak, jak jste dobře nastínil, může přijít okamžitě jiná látka.

Takže nemusí být jenom HHCP a může být HHCE, D, T. Ten efekt bude mít stejný, jenom bude trošku jinak změněný molekulární jazyk té látky jako takové.
Nedokážu odhadnout, jestli efekt bude stejný. I atom nebo vazba tam může hrát svoji roli, takže bych nesahal biochemikům do jejich oboru. Ale vlastně, když to tak zjednodušíme, tak ano, máte pravdu.

Ještě jedna věc mě zajímá a myslím, že to je přímo otázka na dětského adiktologa, totiž když bychom se bavili o té regulaci jako takové, že by se děti a mladiství nemohli dostat k těm látkám – je rozdíl, zda děti a mladiství, nebo děti a mladiství v jedné kategorii? Jinými slovy, od jakého roku si myslíte, že jsou děti schopné pochopit, že s tou látkou musí zacházet opatrně, že to je droga, že to je návyková látka?
Asi vzbudím velkou nevoli, každopádně se mohu opírat o to, že dospělým člověkem jsme v České republice od 18 let, takže bych to tímto věkem ohraničil. Ale když bych mohl popustit uzdu fantazii, tak si dokážu představit, že by ta hranice byla 21 let.

Ještě vyšší…
Čím dál tím víc výzkumu potvrzuje a možná i oddaluje zrání nervového systému, což je sídlo, (samozřejmě kromě mnoha jiných funkcí) kontroly, uvědomování si rizik a uvědomování si dopadů našeho chování. Protože děti a adolescenti mohou mít tisíckrát zvědomělé riziko a dopad svého chování, ale stejně to nejsou s to nějak zaopatřit nebo nějak ovlivnit a stejně do toho rizika jdou.

Ptal jsem se na to z toho důvodu, že jsem četl reakci poslankyně Martiny Ochodnické z Top09 pro Deník, která naopak říkala, že u energetických nápojů se zvažuje, že by ta hranice nemusela být 18 let, ale jenom 15, to znamená naopak nižší. Tak to je pro vás třeba v případě látek jako je kratom, HHC nepředstavitelné?
Pro mě je to nepředstavitelné. Když odhlédnu od energetických nápojů, ale když se bavíme o HHC a kratomu, tak tam minimálně těch 18 let.

Jak silné riziko teď je, a já vím, že je to trošku věštění, ale že těch intoxikací bude přibývat do té doby, než se stát pro nějaké řešení rozhodne?
Myslím, že spíš budeme zjišťovat, jaké hospitalizace jsou způsobené i tím, že byly děti předávkovány HHC. Takže do nějakých statistik nebo do médií se bude dostávat více případů a my je budeme víc vnímat. Každopádně i to, že se takováto zpráva objevuje v médiích může působit jako reklama tomu chování. A odhadnout koncentraci HHC v těch želé bonbonech nebo v sušenkách je opravdu náročné a ty intoxikace jsou nebezpečné z tohoto hlediska.

Doufám, že jsme spíš než reklamu dělali v tuhle chvíli osvětu. Zajímala by mě ještě jedna věc. Mluvil jste o těch rizicích ztráty vědomí, o tom, že může člověk omdlít, že může mít duševní problémy, úzkosti, nespavost a tak dále. Je při předávkování HHC také riziko, že by mohlo dojít k nějakým fatálním následkům? Ví se o tom?
Takovou zprávu nemám, ale zase musím vzpomenout na to, co jsem říkal před chvílí a to je kombinace látek. Fatalitu nebo její nebezpečí vnímám v tom, že jsou děti a adolescenti náchylní k tomu, že rádi užívají více látek najednou. Protože například úmrtí na samotný kratom také nemáme evidováno, ale máme evidováno úmrtí na kratom ve spojení s alkoholem nebo na kratom ve spojení s psychoativními léky. A já se vždycky bojím těch kombinací. Takže pokud samotné HHC nemusí mít fatální důsledky (a žádný takový případ si nevybavuji), tak ale v kombinaci s různými látkami už to tak být nemusí a ty fatální důsledky můžou být.

V podcastu byly využity zvuky z Českého rozhlasu.