90 procent vysokoškoláků má vyšší plat než průměrný učitel, tvrdí výzkum

Až 90 procent vysokoškoláků v Česku má vyšší plat než průměrný pedagog. Vyplývá to ze studie pražského Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu IDEA. Nejhůř jsou na tom čtyřicátníci až padesátníci, jejichž plat je ve srovnání s ostatními vysokoškolsky vzdělanými vrstevníky poloviční.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Učitelé dostanou méně peněz (ilustrační foto)

Učitelé dostanou méně peněz (ilustrační foto) | Foto: licence Public Domain (eng), Tungsten

Autoři zmíněného výzkumu proto považují za zavádějící fakt, že učitelé si vydělávají zhruba o 15 procent víc, než je celonárodní průměr.

„Ono se u nás často zapomíná, že pro fungování jako učitel je vyžadován magisterský diplom, ani bakalářský nestačí. Učitelé patří k 15 procentům české populace, která má vysokou školu. Jejich platy by se měly srovnávat s těmi 15 procenty a tam si vedou špatně,“ říká Daniel Münich, ekonom think tanku IDEA při CERGE institutu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu byl Daniel Münich, ekonom think tanku IDEA při CERGE institutu

Finanční podceňování učitelů se projevuje i v atraktivitě tohoto povolání u studentů. Mezi 15letými žáky je o něj v mezinárodním srovnání minimální zájem, mají ho jen dvě procenta žáků a bývají to ti méně talentovaní. Ve vyspělých státech je to podle OECD zhruba 8 procent, tedy čtyřikrát více.

Vláda chce přitom i v resortu školství dále šetřit a škrtat. „Nějaké úspory zřejmě vyškrábat možné bude, ale určitě ne žádné velké věci. V naší studii uvidíte, že Česko dává v mezinárodním srovnání relativně málo na základní a střední školství,“ vysvětluje Münich a dodává:

„A pokud se dává málo na školy, dává se málo i na učitele, protože ti jsou ve všech zemích dominantní nákladovou položkou rozpočtu.“

Investice do platů učitelů by se však podle něj budoucím generacím vyplatily. „Nebude to ale hned, stejně jako případné zkrácení mezd neuvidíme okamžitě. Ty věci mají dlouhodobé dopady, třeba 30 až 40 let, kdy se promítnou do růstu HDP,“ tvrdí.

Zároveň se prý ale ukazuje, že nejde jen o peníze a platovou motivaci, ale i řadu dalších věcí, v nichž má Česká republika ještě co dohánět.

Veronika Sedláčková, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme