Šéf katastrálního úřadu: Firmě za zveřejnění údajů o nemovitostech hrozí pokuta až 100 tisíc korun
Společnost Nexter Company ve webové aplikaci Atlascen.cz zveřejnila data o prodaných nemovitostech po celé České republice. Ty získala od katastrálního úřadu. Jeho šéf Karel Večeře takový postup považuje za nelegální a bezprecedentní. Firmě podle něj hrozí pokuta až sto tisíc korun. V rozhovoru pro Radiožurnál říká, že Česko je co do nemovitostí informačně otevřená země.
Za jakých okolností získala společnost Nexter Company údaje o nemovitostech?
Společnost má k těmto údajům přístup, to je standardní služba upravená zákonem, kterou používají notáři, banky, advokáti, státní správa a může to mít samozřejmě i realitní společnost. Údaje, které dálkovým přístupem získává, může použít k účelu, který stanovuje katastrální zákon hned na začátku §1.
‚Našel jsem tam náš byt.‘ Firma zneužila data katastrálního úřadu, zveřejnila údaje o prodeji nemovitostí
Číst článek
Pokud mají být údaje využívány k předávání někomu dalšímu než tomu, kdo je získává od katastrálního úřadu, tak je potřeba souhlas se šířením. Společnost Nexter Company o žádný takový souhlas nežádala, takže k těm údajům přistupovala s tím, že je bude užívat pro své potřeby.
Stotisícová pokuta
Jaké kroky jste podnikli, když jste na internetu zaregistrovali online mapu Atlas cen?
Ve středu ráno byla do datové schránky doručena výzva, aby firma okamžitě ukončila provoz takové aplikace, v níž se zveřejňují konkrétní cenové údaje o nemovitostech. Uvidíme, jaká bude reakce. To jednání má ale znaky přestupku, protože ten, kdo neoprávněně v rozporu s účelem katastru užívá jeho údaje a bez souhlasu je šíří, tak proti němu může být vedeno přestupkové řízení. Strop pokuty v takovém případě u právnických osob je až 100 tisíc korun.
Udělili jste už někdy v minulosti souhlas se zveřejněním takových údajů z katastru nemovitostí?
Souhlas s tím, aby to bylo takto prezentované na internetu, vůbec udělit nemůžeme. Podmínky jsou v tomto ohledu poměrně přesně stanovené prováděcí vyhláškou ke katastrálnímu zákonu. Volně šiřitelné údaje jsou v současné době údaje katastrální mapy a některé technické údaje o nemovitostech, které jsou součástí základního registru území. Tam je to upraveno zákonem. Ale mezi takové údaje nepatří žádné údaje o právních vztazích a cenové údaje.
Zrušme daň z nabytí nemovitosti, žádá senátor Horník. ‚Udělá to díru v rozpočtu,‘ tvrdí poslanec Rais
Číst článek
Jakým způsobem se určují ceny za dálkový přístup? Je to dáno paušálem, nebo má každá firma speciální ceník?
Je to upraveno vyhláškou o poskytování údajů z katastru. Dálkový přístup umožňuje uživateli zvolit, jaké údaje chce využívat, a poté je mu podle ceníku obsaženém ve vyhlášce účtován poplatek. Pokud vím, tak tato firma si stahovala hlavně cenové údaje o nemovitostech, ne nějaké celé rozsáhlé soubory dat v katastru, bylo to zacíleno jen na ceny.
Kolik firem má takový dálkový přístup sjednán?
Řádově v tisících, konkrétní údaje a grafy jsou na webu ve výročních zprávách.
Česko je informačně otevřené
Už jste se s podobným případem neoprávněného zveřejnění informací v takovémto rozsahu setkal?
V případě cenových údajů je to poprvé, kdy to někdo takovýmto způsobem publikoval. Cenové mapy podle mých informací fungují jinak a žádnou konkrétní informaci o konkrétní nemovitosti nezveřejňují. S pomocí takových údajů si můžete přibližně zjistit, za kolik by se nemovitost ve vámi definované lokalitě mohla prodávat. Když se konkrétní údaje o konkrétních prodejích pouze využijí k odhadu, to potom odpovídá účelům úřadu, protože ty údaje lze použít k oceňování.
Jedna z metod oceňování je podle zákona porovnávací způsob, porovnávají se tedy nemovitosti srovnatelných parametrů s těmi, které byly v poslední době převáděny. Ty údaje lze takto využívat, to je legální, ale publikování konkrétních údajů už legální není.
Přes 25 tisíc nemovitostí je vedeno na neexistující nebo likvidované státní instituce
Číst článek
Jaká je situace v zahraničí? Firma Nexter Company se odkazuje na to, že v zemích západní Evropy jde o zcela běžnou praxi?
Tyto možnosti nenajdete třeba v Německu nebo Rakousku, ale naopak to bez problémů najdete ve Velké Británii, kde si zadáte adresu nemovitosti a ve veřejně přístupné databázi bez jakéhokoliv přihlašování se dozvíte, kdy byla naposledy převedena a za kolik. Příklady velké otevřenosti v Evropě tedy najdeme, vedou se o tom různé diskuse na mezinárodních konferencích.
Některé země to hájí, protože to má vliv na transparentnost trhu s nemovitostmi. Jsou ale i země, které zvýrazňují ochranu soukromí, protože když je známa cena, tak je možné si dohledat i tu konkrétní transakci, kdo je konkrétní vlastník apod. V této souvislosti některé země dávají přednost ochraně soukromí. U nás je to tak napůl.
Když se cenové údaje začaly od roku 2014 do katastru zavádět, tak byly dány do stejného režimu jako kopie smluv ze sbírky listin nebo přehledy vlastnictví – poskytují se pouze identifikovaným osobám, takže v dálkovém přístupu víme, kdo je ten uživatel. Pokud by se vlastník nemovitosti zeptal na základě GDPR, kdo informace o jeho nemovitosti získal, jsme schopni tuto informaci poskytnout jemu nebo třeba Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Česká republika je informačně poměrně hodně otevřená, ale u této skupiny údajů některé překážky nastavené zákonem jsou.
