Rybáři při experimentu na Bečvě neporušili podle kraje zákon. Poslední slovo ale bude mít inspekce
Letní pokus vědců a rybářů se solným roztokem na řece Bečvě nebyl porušením vodního zákona. K tomuto závěru dospěl odbor životního prostředí a zemědělství Zlínského kraje. Stanovisko odboru ve středu na facebooku zveřejnila náměstkyně hejtmana Zlínského kraje Hana Ančincová (Piráti). Rybáři a vědci se experimentem snažili přispět k objasnění loňské otravy řeky.
Pokusem se zabývá Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Několik dní po loňské zářijové katastrofě inspekce uvedla, že řeku otrávily kyanidy.
Obžalobu v kauze Bečva by státní zástupce rád vypracoval do konce roku. Chce doplnit posudky
Číst článek
Krajský úřad coby příslušný vodoprávní úřad o stanovisko požádal předseda místní organizace Českého rybářského svazu Hustopeče nad Bečvou Stanislav Pernický, který bude tento pátek kvůli experimentu vypovídat na ČIŽP.
Podle mluvčího inspekce Jiřího Ovečky se pokusem zabývá na základě anonymního podnětu kvůli možnému porušení vodního zákona. Poukázal na to, že podle vodního zákona je roztok chloridu sodného látkou závadnou vodám.
„Použití závadných látek v toku je možné pouze pro účely, které zákon přesně definuje a vždy je k aplikaci do vod nutné vodoprávní povolení. Zákon neurčuje minimální množství závadné látky, tedy povinnost aplikovat závadnou látku do toku pouze s povolením vodoprávního úřadu se vztahuje na jakékoliv množství závadné látky,“ řekl mluvčí ČIŽP.
Výjimka nebyla potřeba
Podle krajského odboru při použití 20 kilogramů soli a průtoku 3,1 metru krychlových za sekundu, který byl podobný jako v době havárie, nenastalo jednání v rozporu s vodním zákonem.
„Chlorid sodný – sůl – není klasifikován jako nebezpečný. Z pohledu ochrany vod se jedná o látku závadnou pouze v případě vniknutí většího množství do vody, tedy záleží na aplikovaném množství, popřípadě koncentraci a jeho vlivu na vodní prostředí. Dle krajského úřadu tedy není pro tuto řešenou kauzu v souladu s bezpečnostním listem chlorid sodný závadnou látkou,“ uvedl odbor.
„Z bezpečnostního listu vyplývá, že zdaleka nebyla dosažena dle publikovaných naměřených koncentrací ani kritická koncentrace pro některé vodní organismy, včetně doby působení,“ uvedl odbor. Výjimka od krajského úřadu podle vodního zákona tedy nebyla v tomto případě třeba.
Rozptýlení už po půl kilometru
Do experimentu se vědci a rybáři pustili kvůli otázce rozptylu látek v řece. Podle policie, která se opírá i o posudek znalce Jiřího Klicpery, se kyanidy do řeky dostaly kanálem z Rožnova pod Radhoštěm, který ústí ve Valašském Meziříčí do Bečvy.
Státní zástupce zamítl stížnosti obviněných v kauze otravy řeky Bečvy jako nedůvodné
Číst článek
Někteří rybáři a vědci to však považují za nesmysl, neboť první ryby začaly v řece hynout až po více než třech kilometrech od vyústění kanálu. Solný roztok proto pokusně vylili u vyústění rožnovského kanálu a zaznamenávali, jak se v řečišti chová.
„Já rybařím 60 let, ale v životě jsem neviděl parmu nebo ostroretku před čímkoliv unikat. Na tom úseku od oné rožnovské výusti po místo, kde ryby začaly hynout, jsou dva velké jezy a pět peřejí, které mísí vodu neskutečným způsobem,“ řekl ve středu šéf rybářů v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický.
Pokus podle něj ukázal, že chlorid sodný čili solanka, což je anorganická záležitost stejně jako kyanid draselný, se ve vodě rozptýlil v celé šíři toku už po 600 metrech. Podle něj tak únik jedu musel být podstatně blíže k místu nálezu prvních mrtvých ryb.
