Nadmíru vzorní řidiči, nebo chyba systému? Brno zpětně prověřuje, jak se loni parkovalo
Kontrola parkování v brněnských modrých zónách loni nefungovala zcela spolehlivě. Zjistili to datoví novináři serveru iROZHLAS.cz a redakce Radiožurnálu z údajů, které si vyžádali od magistrátu. Na dodržování pravidel rezidentního parkování v Brně dohlíží tři auta s kamerami na střeše, která projíždí ulicemi města. Systém ovšem zhruba třetinu roku zaznamenával výrazně méně přestupků než v jiných měsících. Úředníci připouští technické problémy.
Dva tisíce šest set aut bez zaplaceného parkování. Taková je průměrná měsíční bilance za první půlrok loňského roku. V létě se ovšem něco stalo. V červenci kamery odhalily jen dvě stě hříšníků, v srpnu a září po čtyřech stovkách. V říjnu tisíc, což se začíná přibližovat předchozímu průměru, ovšem v listopadu najednou přes pět tisíc, vůbec nejvíc v celém roce.
Pokles v loňském létě má podle magistrátu několik důvodů. „O prázdninách je typicky v Brně méně vozidel bez parkovacího oprávnění. Probíhá velké množství uzavírek a částečných uzavírek, kdy není možné některé ulice projíždět a monitorovat. Kalibrují se trasy nových oblastí, s ohledem na rozšiřující se počet oblastí placeného stání. Zaznamenali jsme i technické problémy s předáním některých dat,“ zdůvodňuje částečně mluvčí města Filip Poňuchálek.
Technické problémy radnice nespecifikovala, zřejmě je ještě sama nezná. Na problém totiž úředníci přišli poté, co je Radiožurnál na začátku srpna požádal o komentář k analýze dat, která magistrát redakci krátce předtím poskytl na základě tzv. infozákona.
Zástupci města poté oznámili, že požádali o vysvětlení subjekty, které se na kontrole parkování pod taktovkou městské firmy Brněnské komunikace podílí. Zda po víc než dvou týdnech dostali odpověď, radnice neřekla.
Stále tedy není zřejmé, co přesně se loni stalo. Nevíme, jestli údaje z kontrol zmizely, anebo se nějakou chybou „přelily“ z prázdninových měsíců do rekordního listopadu, či zda prostě jen řidiči v Brně loni v létě parkovali extrémně vzorně. Magistrát ale ujišťuje, že tři kamerová auta Brněnských komunikací ulicemi skutečně jezdila jako obvykle.
Přesné trasy? Přísně tajné
Redakce iROZHLAS.cz a Radiožurnálu chtěla údaje o parkování od magistrátu původně získat pro sestavení mapy kontroly aut v modrých zónách. Ty se ve městě postupně rozšiřují od roku 2018.
Reportéry mimo jiné zajímalo, kterými ulicemi kamerová auta jezdí nejčastěji. Takto podrobné informace magistrát neposkytl, nabídl alespoň údaje za jednotlivé oblasti modrých zón.
Ze statistik vyplynulo, že nejvíc přestupků kamerové auto odhalilo v blízkosti historického centra města, zejména okolo ulice Veveří. „Tato skutečnost souvisí s rozdělením zón, kdy jsou zóny typu B blíže centru města celodenní a je zde více návštěvníků, kteří mají tendenci pravidla porušovat,“ vysvětluje zjištění mluvčí Brna. Dodává, že v zónách C, kde platí regulace pouze přes noc, většinou rezidenti mají parkovací oprávnění.
Úřad ujišťuje, že na všechny oblasti, které původně kontrolovala dvě auta, nyní jsou tři a do budoucna mají být čtyři, dohlíží kamery rovnoměrně.
„Není například pravidlem, že vždy tuto ulici projíždíme v pondělí v 10 hodin, aby se tomu řidiči nemohli přizpůsobovat,“ vysvětlil Poňuchálek, proč zároveň magistrát novinářům neposkytl zjištěné přestupky podle ulic včetně časových údajů – aby řidiči neodhalili klíč plánování kontrol.
Dvoutřetinová vymahatelnost
Za celý loňský rok kamery v Brně odhalily 25 tisíc nelegálně parkujících aut v modrých zónách. Za každý takový prohřešek hrozí pokuta 500 korun. A řidiči se o tom dozví zpravidla rychle.
„Standardní doba od zaznamenání vozidla do odeslání je cca týden až dva. Je to podle počtu přestupků, které je nutné řešit. Zaplatit lze na pokladně nebo převodem na účet,“ popisuje brněnský mluvčí.
Pokuty loni uhradilo přes 16 tisíc řidičů, tedy zhruba dvě třetiny odhalených hříšníků. Kdo nezaplatí, toho čeká správní řízení, pokud ani poté nereagují na příkaz k úhradě, nastupuje exekuce.
Nejhorší platební morálku mají šoféři na jihovýchodě od historického centra města, což se z části kryje i s takzvanou vyloučenou lokalitou nazývanou brněnský Bronx, kde žijí i méně majetní lidé. Úředníci nechtěli spekulovat, zda to spolu souvisí.
Ani neuvedli, zda existuje profil „typického neplatiče“ – tedy zda jde o člověka z Brna, či mimoměstského anebo rovnou cizince. „Můžeme těžce posoudit, proč někteří lidé neplatí pokuty. Navíc může být ve správním řízení pokuta sloučena například s dalšími. Proto se to těžce hodnotí,“ připomněl Poňuchálek.
Kamery míří jen na modrou
Výše uvedené ale nejsou zdaleka všechny přestupky, které s parkováním v Brně souvisí. Kamerové auto totiž zaznamenává jenom vozy stojící uvnitř modrých zón na běžných parkovacích místech.
Lepší vybírání pokut. Experiment přinesl do městské kasy půl milionu, stačilo zlidštit výzvu k úhradě
Číst článek
Neumí si poradit s šoféry, kteří někomu blokují vyhrazené (tedy celoročně předplacené) parkovací místo, stojí v křižovatce či na chodníku nebo si kvůli kontrole zakrývají nebo sundávají registrační značky. Takové případy řeší městská policie.
„Podle očekávání je nejvíce dopravních přestupků v městské části Brno-střed. Je přirozeným centrem dění, kam si lidé jezdí vyřizovat úřední záležitosti, nakupovat, sídlí tam řada firem, restaurací a diváci sem míří za kulturou. Vytváří to velký tlak na parkovací místa. Případů tady evidujeme za loňský rok přes 35 tisíc,“ vypočítává mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem s tím, že nejčastěji jde o přestupky za stání na místech, kam je vjezd zakázán, a za parkování na chodníku, kde to není povolené.
Vyšší množství těchto přestupků evidují policisté i v dalších čtvrtích, kde už jsou modré zóny zavedené. V Brně-severu jich loni bylo asi deset tisíc, v Králově Poli okolo osmi tisíc, těsně za ním jsou Žabovřesky.
Modré zóny v Brně začaly letos v srpnu poprvé platit také v Židenicích, rozšiřovat se tam budou víc příští rok. Systém rezidentního parkování pokrývá i stále větší území Brna-středu, Králova Pole a Žabovřesk, regulace zamíří taky do Nového Lískovce.
