• Deset nových posudků si loni zadal resort průmyslu vedený ministrem Karlem Havlíčkem (ANO). Týkaly se pětice projektů na nové sušárny firmy Cerea z holdingu Agrofert, na něž společnost čerpala evropské dotace.
• Stejnou pětici projektů přitom zkoumali v roce 2019 auditoři Evropské komise. A došli k závěru, že firma neměla na 13,2 milionu korun z unijních peněz nárok.
• Problém nebyl jen střet zájmů expremiéra Andreje Babiše (ANO), který tehdy kontroloři konstatovali. K dalšímu střetu zájmů došlo při výběrovém řízení na dodavatele.
• S vymáháním dotací úředníci ale nezačali. Naopak. Pomocí posudků se snažili dokázat, že cena za sušárny byla v pořádku.

Praha/Brusel 5:00 11. dubna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Když přišla na začátku roku 2020 do Česka finální zpráva k auditu střetu zájmů Andreje Babiše, české úřady se měly možnost bránit a k jednotlivým výtkám Bruselu vyjádřit. U tzv. zjištění číslo 12 to ale neudělaly. Šlo o pětici projektů dceřinky Agrofertu Cerea, která je podle auditorů zatížena dvojitým střetem zájmů.

Úředníci tehdy v odpovědi poslali jen dva odstavce. V tom prvním ujistili Evropskou komisi, že jí nebudou předkládat žádost o proplacení těchto pěti dotací. A to vzhledem k tomu, že projekty spadaly do období, kdy byl Babiš ve vládě, a Agrofert tudíž neměl dle Bruselu na unijní peníze nárok.

Druhý odstavec obsahoval jedinou větu: „Požadovaná opatření proto byla zavedena,“ napsali úředníci.

Komise proto měla celou věc za vyřízenou. „Proto opakuje, že řídící autorita (ministerstvo průmyslu – pozn. red.) by měla zrušit veřejnou podporu (…) a vyjmout je z operačního programu,“ uzavřeli zjištění evropští úředníci.

Ačkoliv Bruselu už české úřady pětici dotací pro Cereu nerozporovaly, doporučením komise se neřídily a peníze dceřince neodebraly. Ba naopak. Rozhodly se projekty nechat znovu zhodnotit – konkrétně posoudit cenu obvyklou u zakázek.

„Pět projektů se týkalo možného střetu zájmů mezi dodavatelem a zadavatelem, respektive příjemcem dotace. Prověřovala se proto u zakázek cena obvyklá,“ uvedl pro iROZHLAS.cz na začátku letošního roku David Hluštík z tiskového oddělení resortu průmyslu.

Server iROZHLAS.cz má všech deset posudků k dispozici. Expertizy měly přinést odpověď na dvě otázky: zda „odpovídá realizovaná investice zadání“ a zda „odpovídá hodnota investičního celku uplatněným nákladům nutným na pořízení a realizaci daného díla“.

Podle Hluštíka zkoumání přitom neodhalila nic neobvyklého. „Šetření bylo na straně ministerstva průmyslu a obchodu uzavřeno s tím, že dle znaleckého posouzení byla ve všech pěti případech cena odpovídající,“ podotkl.

Proč se ministerstvo dotacemi dál zabývalo a nechávalo zpracovat analýzy, když úřad dříve závěry Bruselu, že na dotace neměla Cerea nárok, nezpochybnil? Podle Hluštíka to byl obvyklý postup.

„Postup ministerstva vychází z platných metodik pro programové období 2014–2020. V tomto případě tak dochází ze strany řídícího orgánu k šetření ve věci ceny obvyklé, aby bylo možné ověřit, zda identifikovaný střet zájmů představuje negativní finanční dopad,“ vysvětlil.

Takový postup je podle něj běžný u všech projektů, kdy se řeší krácení dotací. „Pokud posudky určí, že příjemce dotace cenu záměrně nenavýšil a nevznikla škoda, tak by se neměla uplatňovat stoprocentní korekce,“ vysvětlil Hluštík.

A za logický krok to označil také bývalý šéf resortu Karel Havlíček (ANO). „Detail k posudkům neznám, ani nevím, kolik jich bylo, ale je to logický postup, pokud je jiný závěr hodnotitelů a auditorů Evropské komise,“ napsal v SMS serveru iROZHLAS.cz.

Pozdní reklamace

České úřady se později rozhodly verdikt auditorů o pětici projektů Cerey ještě „vyreklamovat“ u Evropské komise a v dopise jejím zástupcům napsaly, že celou věc nepovažují za uzavřenou. Jenže Brusel to odmítl.

„U těchto pěti operací Komise bere na vědomí odpověď českých orgánů, že řídící orgán (ministerstvo průmyslu a obchodu, pozn. red.) nepovažuje toto zjištění a související doporučení za uzavřené,“ napsali unijní úředníci v dopise z poloviny loňského roku.

Jenže české úřady podle nich měly již dvě příležitosti na výtky k Ceree zareagovat - v odpovědi na návrh zprávy a v odpovědi na závěrečnou zprávu auditu - a neudělaly to: „Útvary Komise proto v této navazující fázi nebudou toto zjištění znovu otevírat.“

V posledním dopise, který do Prahy z Bruselu dorazil loni v listopadu už unijní úředníci pětici projektů Cerey nezmínili. 

‚To se ví, že jsme bratři‘

Co vlastně bylo s dotacemi pro firmu Cerea špatně? Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál případ popsaly už v polovině roku 2019, když tehdy prostudovaly předběžné výsledky evropského auditu ke střetu zájmů.

Případ Cerey se odehrál v roce 2018. Firma vypsala na dodávku sušáren veřejný tendr na svém webu, přihlásil se ale jen jeden zájemce. Společnost TIS-CR z Chrudimi, jejímž jednatelem a společníkem byl Ivan Hájek, bratr člena představenstva a finančního ředitele Cerey Petra Hájka.

‚To se ví, že jsme bratři.‘ Jaké chyby českých úředníků pomohly firmám Agrofertu k dotacím

Číst článek

Firmy pak v dubnu na tři stroje podepsaly smlouvu a Cerea požádala o již přiklepnutou dotaci. Jenže státní agentura API došla k závěru, že kvůli bratrům je tu střet zájmů, Cerea tím porušuje zmíněný článek pravidel pro výběr dodavatelů a výplatu dotace nedoporučila.

Firma proto kontrakty s TIS-CR krátce na to vypověděla a vypsala tendr nový. Vedle toho podle auditorů ještě obeslala i pět dodavatelů e-mailem, kdy jedním z nich byl opět TIS-CR. A situace se opakovala. Jediná nabídka přišla od „bratra“, tedy firmy Ivana Hájka.

„Já pro to žádné vysvětlení nemám. My jsme se zúčastnili veřejné soutěže, která byla naprosto regulérně vyvěšená. Všem zákazníkům nabízíme dodávky strojů našeho zahraničního partnera a nic víc nás nezajímá. Pokud je nějaký důvod, že neplníme podmínky, tak ať mi to někdo řekne, a já se příště nepřihlásím,“ reagoval před více než dvěma lety pro Radiožurnál Ivan Hájek.

O tom, že se případ jejich firmy vyskytl v auditu Evropské komise, podle svých slov pouze slyšel, ale odmítl, že by s bratrem cokoliv pracovního řešili. 

„To se ví, že jsme bratři, a se zakázkami to vůbec nesouvisí. Já o žádné dotace nežádám, nic jsme neporušili a nedává to smysl. Možná nás chce někdo vyštípat z nějakých výběrových řízení, slyšel jsem, že tam figurují ještě nějaké konkurenční firmy,“ reagoval tehdy Hájek.

Cerea tak po opakovaném tendru začala řešit, co bude dál: napsala do agentury, jestli za těchto okolností může smlouvy s TIS-CR uzavřít. Agentura odpověděla, že je třeba stanovisko vedoucího daného operačního programu z ministerstva. A ten pak prý obchod, i přes střet zájmů, odsouhlasil.

Dalším důvodem, proč chtěli bruselští kontroloři všech pět dotací vrátit, měla být i vysoká cena pořízených strojů. Ta měla být údajně o 34 procent dražší než tzv. indikativní nabídky, tedy předběžné cenové nabídky od potenciálních dodavatelů.

344 tisíc

Loni si pak nechal resort průmyslu a obchodu tehdy ještě vedený Havlíčkem udělat celkem deset posudků. Na každý projekt dva. První série posudků je datována zhruba do poloviny srpna 2021. Další pětice expertiz pak byla vypracována na začátku listopadu loňského roku.

Podle Havlíčka bylo potřeba nechat projekty znovu posoudit. „Pokud je výklad české strany jiný než Bruselu, pak je podle něj správné doložit to posudky. Totéž dělá i komise. To, že jsou to firmy z holdingu Agrofert, v tom nesmí sehrávat žádnou roli, nesmí být nijak zvýhodněny, ale ani znevýhodněny vůči ostatním,“ napsal.

Havlíček ještě dodal, že ministr do toho nesmí zasahovat: „Tak, jak to činí například pan Síkela.“ Narážel tak na to, že současný šéf ministerstva se rozhodl vymáhat dotaci 100 milionů, která byla vyplacena na linku na toastový chléb Penam a kterou také označil Brusel na neoprávněnou.

Případy Cerey i Penamu jsou přitom v mnohém podobné: do hledáčku Bruselu se dostaly primárně kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra Babiše, při kontrole ale auditoři odhalili další pochybení. V případě Penamu to, že linka nebyla inovativní, jak firma tvrdila. A u Cerey už zmíněný střet zájmů mezi dodavatelem a příjemcem dotace.

A celková cena za tato zkoumání? „Cena za posudky k pětici projektů uvedených pod bodem 1. žádosti činí 285 tisíc korun bez DPH,“ sdělil úřad na základě dotazu přes informační zákon. S daní tak stály posudky přes 344 tisíc korun.

Ze státní kasy

Evropská komise ale podle informací redakce iROZHLAS.cz nehodlá na svém závěru nic měnit a zjištění 12 je podle ní uzavřené. A to i vzhledem k tomu, že české úřady nemohly požádat o proplácení dotace z Bruselu a na straně unijního rozpočtu tak nehrozí žádné škody.

Ty naopak mohou být na české straně. Pětice dotací za 13,2 milionu korun už byla vyplacená ze státní rozpočtu. Systém proplácení unijních dotací totiž funguje na tzv. principu předfinancování. Členský stát zaplatí dotaci nejdříve ze svých peněz a až následně si ji vyfakturuje v Bruselu.

Ačkoliv unijní auditoři v závěrečné zprávě jasně řekli, že by projekty Cerey neměly mít veřejnou podporu, ministerstvo průmyslu a obchodu zatím nepřistoupilo k vymáhání dotací. „Řídicí orgán Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost nezahájil řízení o odnětí dotací pro projekty,“ napsal úřad v informaci poskytnuté přes infozákon.

Koncern Agrofert od počátku odmítá, že by s dotacemi pro jeho dceřiné společnosti bylo něco v nepořádku. „Jsme přesvědčeni, že dotace byly vyplaceny podle pravidel, která řádně vyhodnotil český řídící orgán,“ uvedl na dotaz mluvčí Pavel Heřmanský. Střet zájmů odmítá také Babiš.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít