Šéf CERMAT: Přihlášky na střední školy v roce 2024 chceme digitalizovat a zavést prioritizaci škol

Přijímací řízení na střední školy letos rozvířilo veřejné diskuse. Měly by se přijímací zkoušky uzpůsobit jednotlivým typům škol nebo mají zůstat jednotné? Kdy budou přijímací zkoušky a maturity digitalizovány? A bude didaktické přijímací testy vyhodnocovat umělá inteligence? Vladimír Kroc se ptal ředitele příspěvkové organizace ministerstva školství CERMAT Miroslava Krejčího.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přijímací zkoušky (ilustrační foto)

Aby mohly být přihlášky na střední školy digitalizovány, musí být přijata novela školského zákona, říká šéf CERMAT Miroslav Krejčí (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

Nový ministr školství Mikuláš Bek si předsevzal, že maturity v roce 2024 budou digitalizované. Je to reálné?
Myslím si, že pan ministr Bek mluvil o přihláškách na střední školy, ne o maturitách jako takových. O digitalizaci maturit pro příští rok si myslím, že se nikde nemluví.

Přehrát

00:00 / 00:00

V letošním roce systém havaroval. Proto chceme zavést prioritizaci škol, abychom žákům eliminovali šílené období nejistoty, říká šéf CERMATu Miroslav Krejčí

Dobře. Takže pokud se jedná o přijímací řízení, tam to nevidíte jako problém?
Přijímací řízení na střední školy na příští jaro má dvě fáze. Jedna je legislativní a jedna je technická. Abychom mohli udělat revoluci v přihlašování na střední školy pro příští rok, musí být splněny obě podmínky. Poslanecká sněmovna musí schválit novelu školského zákona, která určuje, jak probíhají přihlášky na střední školy.

A druhá věc je, že musíme připravit technické řešení. Já jsem panu ministrovi slíbil, že když se on postará na ministerstvu o to, aby byla zajištěna novelizace zákona včas, tedy do konce tohoto kalendářního roku, já mu z pozice CERMAT připravím technické řešení, aby příští jaro mohly přihlášky proběhnout i elektronickou formou.

Když mluvíme o elektronické formě, tak tím není myšleno, že bude jen elektronická, ale samozřejmě pro rodiče a žáky, kteří nejsou schopni z jakéhokoliv důvodu podat elektronickou přihlášku, zůstane možnost podat standardní papírovou přihlášku jako v tuto chvíli.

„Aby mohly být přihlášky na střední školy digitalizovány, musí být přijata novela školského zákona.“

Miroslav Krejčí (ředitel CERMAT)

A co tou digitalizací přijímacího řízení myslíte?
Je to zkrátka to, že kdo chce a má tu možnost, může z pohodlí domova od počítače celou tu proceduru provést. Kromě elektronické přihlášky ale budeme zavádět i tzv. prioritizaci škol. To znamená, že v rámci pravděpodobně třech přihlášek, které budou moct žáci dát na tři různé střední školy, bude se zřejmě navyšovat ze dvou na tři, dojde k takové malé revoluci v tom, že se bude muset už na přihlášce určit pořadí.

Která škola je první, která druhá, která třetí a žáci budou přiřazeni systémem na první školu v pořadí, na kterou se dostanou. Je to proto, že v letošním roce systém havaroval. V podstatě můžeme říct, že havaroval na tom, že polovina žáků se dostala na dvě školy a polovina žáků se nedostala nikam.

A ta méně šťastná polovina, co se nedostala nikam, žila 14 dní v nejistotě, že se nedostala na žádnou školu. Museli řešit odvolání, sháněli druhá kola, kde která škola ještě otvírá, aby se po 14 dnech šíleného zmatku dozvěděli, že se na odvolání dostali na svou střední školu z prvního kola.

„Prioritizace škol by měla eliminovat 14denní období šílené nejistoty.“

Miroslav Krejčí (ředitel CERMAT)

To znamená, aby se eliminovalo toto čtrnáctidenní období šílené nejistoty poloviny národa, navrhli jsme koncept, kterým dojde k rozdělení žáků na školy o půlnoci jedním přepočtem v informačním systému a ráno se všichni dovědí, kdo se dostal a kdo se nedostal. A už se nebude potřeba vůbec odvolávat. Pouze se počká na centrálně řízené druhé kolo, kde napíšeme, že pozítří se vypisuje druhé kolo a tady je seznam škol s takovou volnou kapacitou do druhého kola a přihlaste se tam stejným principem, jako to fungovalo v prvním kole.

Testování umělé inteligence

Kontroloři jednotných přijímacích zkoušek vás letos kritizovali, že jste je prý zdržoval, když jste při vyhodnocování výsledků testoval tzv. umělou inteligenci. To nešlo vyzkoušet jindy?
Já to řeknu tak, že jsem ji nezkoušel, ale používal jsem ji. Co se týká přijímaček, došlo k nešťastnému pohledu učitelů matematiky, kteří to považovali za ztížení práce, i když k tomu neměli žádný důvod.

Praha mrhá talenty. Brání studovat dětem, které chtějí na určitý typ školy, říká starosta Čižinský

Číst článek

Asi typická ukázka přístupu různých lidí k tomu samému je opravování maturit, kde češtináři i angličtináři s využitím umělé inteligence opravili v součtu 300 tisíc úloh a nedali na to dopustit. Ušetřilo to všem spoustu práce a reálně nám to ušetřilo třeba jeden den času na opravování. Všichni byli spokojení.

Nakonec to používali i na vyhledávání konkrétních odpovědí, když se měla přehodnotit nějaká konkrétní odpověď z dobře na špatně nebo obráceně, aby se nemusela hledat v 80 tisíc odpovědích, kdo to kde použil. Nakonec to ušetřilo spoustu času spoustě lidí a přístup matematikářů byl pouze nešťastný a příští rok už to bude lépe připravené v tom smyslu, že jim to bude lépe vysvětleno, což jsme letos trošku podcenili.

A připadá v úvahu, že by v budoucnu z procesu kontroly přijímacích testů či maturit lidský prvek úplně vypadl?
Já si myslím, že dřív dojde k situaci, že budeme skládat maturity a přijímačky na počítačích, zkrátka v elektronické podobě a tam už bude opravování podle jasných pravidel a prakticky nebude potřeba umělá inteligence pro rozhodnutí o správnosti odpovědi. To znamená, že v nejbližších letech neplánujeme předat opravování výhradně umělé inteligenci bez zásahu lidské ruky.

Uchazeči z druhého termínu jednotných testů mohli být zvýhodněni proti těm z prvního

Číst článek

Když se vrátíme k přijímacímu řízení, střední škola může nastavit kritéria přijímacího řízení z podstatné části podle svých potřeb. Proč se to podle vás ve většině případů neděje? 
Je to pro školy spousta práce a přínos pro ně není takový, který odpovídá množství vynaloženého úsilí.

V přijímacích testech se často objevují různé záludnosti a chytáky, které se na základních školách běžně nevyučují. Jaký to má smysl?
Přijímací testy jsou tzv. rozlišovací testy. To je rozdíl oproti maturitám, které jsou tzv. ověřovací. U přijímaček máme za úkol rozlišit žáky mezi sebou, kteří jsou lepší, kteří jsou horší a udělat mezi nimi žebříček. Aby toto bylo možné, tak tam vždy musí být nějaké úlohy, které jsou považovány za obtížnější a některé, které jsou považovány za lehčí.

Kolik dětí letos uspělo v přijímacím řízení na střední školy? A je CERMAT připraven na podzimní maturity? Poslechněte si celý rozhovor.

Vladimír Kroc, tec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme